Mýty a dezinformace v české občanské demokracii

Mytologie a mýty starověku a středověku existují i v novověku a v období globalizace a multikulturnosti na planetě. Jen v dějinách lidské civilizace se mění lidský poznávací proces a lidská tvůrčí činnost.

Lze však konstatovat, že lidská realita se stále mění. Uhel pohledu z nějaké současnosti na minulost je subjektivní. Na minulé dějinné a lidské děje existuje i různorodá množina pohledů a názorů.

V podstatě jsou lidské civilizační dějiny a jejich realita též prostoupená smyšlenou nerealitou úmyslnou a neúmyslnou, která vstupuje do dějinných procesů, a to v různé zkreslující formě. Současní dějinní aktéři účelově i necílevědomě uzpůsobují minulé reality z hlediska různorodosti svých současných zájmů.

V průběhu lidských civilizačních dějin jsou lidské osobnosti a společnost nepřetržitě vystaveni existenci lidské reality a nereality, které se stávají vždy novou životní a současnou realitou. V lidských dějinách se projevuje reálná a nereálná informovanost a dezinformace v různých skladebních nuancích a různého významu a výkladu.

V evropském a českém prostředí v dějinném a civilizačním vývoji v různých časových sledech vstupovaly mýty, legendy a dějepisecké záznamy vedle ústních sdělení vždy do společenské současnosti a lidské kontinuity.

V každém předkřesťanském a křesťanském období a v obdobích přemyslovském, husitském, poděbradském, jagelonském, habsburském a československém existovala informatika spolu vždy s dobovou dezinformací.

Informace a dezinformace je též spojena se současnou globalizací, geopolitikou současné Evropské unie a českou státností a národními dějinami. V současné české a občanské společnosti lze ji rozpoznávat v celém společenském, a zvláště v politickém a stranickém spektru. Projevuje se ve formě informační dezinformační a různorodé účelové i neúčelové formě.

Ve vývoji mezilidské komunikace se zvláště vytříbila marketinková forma a používání umělé inteligence k různým informačním účelům, a to za různé úrovní pravdivosti a nepravdivosti. Morální lidská profilace se ve vývojovém dějinném proudu stále mění. S rozvojem lidské poznatelnosti roste i lidská tvořivost a mění se styl a způsob života a jeho hodnotové systémy.

V občanské demokratické společnosti mění se formy dějinné mytologie a vznikají nové společenské mýty, informace a desinformace. Vznikl občanský a demokratický populismus značně účelového významu, který zachvátil celé společenské, politické a stranické spektrum.

Rozvoj sdělovacích a komunikačních prostředků nezvýšil lidskou kulturnost, ale naopak vyvřel do osobního a společenského života. V demokratické a občanské české společnosti již ve starověku vzniklé kýble špíny a nepravdy, než informací o skutečné realitě si jen změnily náplň.

Množiny různých informací a dezinformací zahlcují ve své nepřehledné formě samotné demokratické aktéry a svým chrlením pravd, polopravd, nepravd zastiňují skutečnou lidskou a životní realitu. Vytváří tak jakési pavoučí a dezinformační sítě, kde morální a mravní hodnoty jsou deformované. Již zde není panovník z Boží milosti, ale demokraticky zvolení manipulanti. a politické demokratické reprezentace.

V každé lidské dějinné a civilizační etapě existovaly jiné morální principy a společenské mechanismy. Je tomu tak i v 21. století a v různých již globálních společenských a mocenských systémech.

V 21. století přestává existovat jedna dosažená morálka lidských a občanských práv. Začala existovat množina morálek, která je vykládaná účelově, jak se to osobně, společensky nebo mocensky hodí. V českém občanském prostředí inklinují politické prezentace k zaštitování se svobodou a čistou jak lilie slovní morálkou na smrdutém a páchnoucím politickém hnojišti.

Česká občanská demokracie, která se zaštiťuje morální odpovědností, se stala prozatím hnízdem demokratického korupčnictví a demokratické občanské mýty, legendy, smyšlenky a nekalnosti než něčím, co může být založeno na mezilidské solidaritě a humanitě.

Současné občanské mýty, legendy a smyšlenky v českých politických reprezentacích jsou prozatím jen zvuky krysařovy píšťalky nad blížící se propastí než zvuky od propadliště k české perspektivě.

Je asi již na čase, aby mýtičtí blaničtí rytíři se přeměnili v odpovědné občanské demokraty na prahu druhé čtvrtiny 21. století.