Článek
Politologické a filozofické názory a úvahy, esej
Společenské a politické rozcestí
Je možno konstatovat, že v 21. století se nacházíme na nějakém geopolitickém a mocenském zlomu. Mocenském, evropském i českém rozcestníku. Rozcestníků lidského hodnotového charakteru ale i materiálních hodnot pro lidské životní potřeby, a to ve stále se měnících a vyvíjejících se klimatických a ekologických podmínek. Lidská civilizace pokročila a lidské možnosti se stále více rozšiřují, ale nemění se společenský a lidský úděl na planetě i v kosmickém prostoru. Existence lidského faktoru se jen změnila. Homo sapiens a lidství může samo sebe zahubit, a to vedle okolností přírodních a kosmických faktorů pravděpodobných i nepravděpodobných.
Současné časoprostorové rozcestníky se týkají jak lidské společnosti jako celku, tak i všech, kteří prožívají svůj lidský úděl a hledají současnou a další generační perspektivu. V lidské civilizaci se stále mění a vyvíjí společenské, sociální, ekonomické a mocenské poměry. Mění se lidské pořádky a řády i společenští a političtí představitelé, a i se navyšuje lidská odpovědnost a nutnost r a c i o n á l n í r o z v a h y před osobní emocí. V našem českém společenském a politickém prostředí je to zvláště důležité z hlediska národní suverenity a identity.
Není a nebyl šťastny počin českého prezidenta považovat jednoho zvoleného představitele současné supervelmoci za odpudivou osobnost, jiného za zločince a třetího za potenciální nebezpečí. Z hlediska nějakého liberálního a až genderového osobního pojetí ve vývojovém civilizačním trendu. V civilizačním procesu lidství je možno mocenské čelné představitele vždy považovat za kontroverzní osobnosti s mnoha klady a zápory. Někdy je až zavádějící a velice těžké lidsky rozlišovat společenského a politického zločince od mírotvůrce a na jedné straně odsuzovat lidskou genocidu a na straně druhé jí až mlčky schvalovat. Je nutno si uvědomit, že jsme v období, kdy Organizace spojených národů i jiné mezinárodní organizace stávají se nefunkční, a kdy se začala hledat nová světová rovnováha a rovnováha mezi současnými supervelmocemi za asistence ostatních národů a států na planetě.
Nejeví se příliš racionální v českém politickém prostředí s i l o v ě a m o c e n s k y vnucovat názorově rozdělené občanské společnosti nějaký názorový liberalismus a gender jako spásu pro českou společnost, a to v rozjitřeném geografickém, evropském a českém prostředí. Dělit z nějaké ideologické platformy českou společnost na evropskou, protievropskou, některé unijní členy za demokratické a jiné protidemokratické. V domácí občanské a demokratické společnosti hledat d e s o l á t y a označovat své občanské a politické odpůrce za a škůdce demokracie.
Je potřeba si uvědomit, že přestává období nějakého i d e o l o g i c k é h o válčení a s o c i á l n í h o i n ž e n ý r s t v í a nastává období t v r d ý c h m o c e n s k ý c h a s p o l e č e n s k ý ch střetů o osobní, společenské, národní a státní přežití. V nové fázi lidské civilizace hybridního, dezinformačního válčení o životní zdroje a lidské potřeby. O zdroje potravin, vody, surovinových a energetických zdrojů. To je skutečný a současný reálný lidský svět. To není nějaký malý státní krcálek, kde se sváří a dávají si přes nos v občanské a demokratické společnosti vládní nemetalové s nevládní opozicí. Nějak současná vládní garnitura pozapomíná, že nastalo období nutného a existenčního n á r o d n í h o s j e d n o c o v á n í , kdy Evropská unie se otřásá a mocensky stagnuje a evropská a česká ekonomika stagnuje a upadá.
Je nejvyšší čas probudit se z krásných vládních iluzí, když se jedná o kejhák v současném rotujícím lidském světě. Ve světě zralém na nový demokratický a občanský řád a pořádek, ale i o pokus o české demokratické a sociální státnosti.
České předvolební starosti
České politické spektrum se připravuje již na podzimní volby do poslanecké sněmovny. Nastává doba o vyhodnocování programových prohlášení a vyhodnocování stranických a koaličních úspěchů i neúspěchů. Hodnotí se v politickém a stranickém spektru, ve veřejnosti i v mediích. Hodnotí se nejen společenská a politická angažovanost, ale i angažovanost parlamentních klubů a i jednotlivců. Rozhoduje se, kdo z politických vedení bude kandidovat, a kde budou postaveni noví kandidáti a kandidátky.
Nastávají šumy, intriky, různá vyjednávání uvnitř stran a hnutí na různých stranických úrovních organizačního členění. Někdy více demokratická a otevřená a jinde ve skrytu a v zakuklenosti stranických a jiných bafunářů. Všude v pozadí se také skrývají různé ekonomické a finanční zájmy a dotace ze stran různých podnikatelů, institucí i jiných, kteří v pozadí investují do stran a hnutí a jednotlivých kandidátů nebo kandidátek. Na politických ústředích se vedle vedoucích činitelů hledá vhodná skladba osobností, straníků i případně nestraníků loajálních politickým vedením i případnou odborností. Smutnou realitou bývá, že z této politické herní situaci již předem je vyloučen potenciální občanský volič a jeho oprávněné zájmy občanského a místního charakteru a je mu předložen marketinkový program a politická figurína. Po volbách možnost jí sledovat a vyhlížet v nějakých televizních a mediálních přenosech nebo na nějakých mítincích, a i výjimečně na nějakých poslaneckých hodinách. Volič ztrácí pocit sousedské sounáležitosti a pocit, že někdo s ním sdílí stejné názory a pocity a přenáší je do veřejného života. Poslanec nebo senátor se stává spíše anonymní figurínou a nějakým stranickým bafunářem. V současné demokratické a občanské společnosti se nějak vytrácí přímé společenské a osobní ztotožněn voliče strany, kterou volí a voleného zastupitelského činitele. Občanský volič se dostává do pozice, kdy on není rozhodující v programové a osobní rovině, ale jen účelovou loutkou v nějaké mocenské hře mimo dosah volitele. Volitele, který vystavuje bianco šek s rizikem na období nějaké časoprostorové jednotky. Volič není ten, který je rozhodující činitel, který vstupuje do veřejné a společenské soutěže. V podstatě je ú č e l o v ě m a n i p u l o v á n a v y u ž í v á n i z n e u ž í v á n v j i n ý c h p r o g r a m o v ý c h z á m ě r e c h, n e ž t ě c h , p r o k t e r é se r o z h o d l o d e v z d a t s v ů j v o l e b n í h l a s.
Jaké jsou však předvolební starosti v politickém a stranickém spektru. V každé straně a v každém hnutí poněkud jiné. Samostatné strany a hnutí se snaží mixovat svoje výběry kandidátů z hlediska zajištění zvolení svých čelných představitelů a doplnit o zajímavé osobnosti z veřejného života, o odborníky, ale i o stranické donátory. Vytvářet marketinkové směsky pod nějakou programovou nálepkou, a tak servírovat do občanské společnosti. Tam, kde rozhodujícím faktorem jde o předvolební a povolební koalice, je více p r a g m a t i c k ý p ř í s t u p, kdy nějaké programové záměry ustupují do pozadí a kandidátky je nutno tvořit již s ohledem na další politické partnery. Partnery, se kterými se odehrává střet o pozice na kandidátce a hledají se záruky, aby se političtí partneři nevykroužkovali.
Je však na vůli občana voliče a jeho rozhodnutí, jak hodnotí dosavadní politickou korektnost a pragmatičnost a naplňování svých životních a sociálních potřeb, a zda si přeje nějaké zásadní společenské a politické změny. Zda jedna vládní koaliční garnitura zklamala, a proto je nutno se rozhodnout pro jinou.
Pod politickou čárou
Pa, pa
Skončeme s jednou minulostí, nastolme jinou současnost a zamávejme si do budoucnosti.
Pa, pa
Pozdravme novou, snad lepší budoucnost.
Pa, pa
Levopravé, pravolevé ideologii, pravici nebo opozici, populistům nebo donotátů.
Heslem perspektivy přece je: Demokratická společnost, zastavení poklesu životní úrovně, mezilidská solidarita a humanita.
Povídačka
Byla prý jedná rodinka a nazývala se Spolu. Čtyři bratříčci a jedna sestra. Prý se tak milovali a pusinkovali, až jeden bratr byl vyštípán z rodinky. Tak se dál pusinkovali až další bratr si zvolil vlastní cestu politickým životem. Zůstali prý jen tři. Dva bratři a jedna sestra. Kdo prý povede dále politickou domácnost. Dva z nich se stali politickými invalidy. Prý místo bratrské a sesterské lásky nastalo politické praní, až prý se dům začal třásti ve svých základech. Až prý politické a volební zemětřesení pomine, vše se zase zklidní. Prý až nastanou lepší časy, pak zase prý se obnoví objímání a pusinkování.
Prý bude tak silné, že se do něj vejde celá česká veřejnost a všichni se budou pusinkovat na věčné časy. Těšme se občané, těšme se.
