Článek
Zdraví srdce a cvičení
Nemoci srdce a oběhové soustavy jsou dlouhodobě jednou z nejčastějších příčin úmrtí v České republice. Do této skupiny nemocí patří i tzv. ischemická choroba srdeční (ICHS), což je onemocnění způsobené nedostatečným prokrvením srdečního svalu, nejčastěji v důsledku zúžení nebo uzávěru koronárních tepen vlivem aterosklerózy. Srdeční sval tak nedostává dostatek kyslíku a živin, což vede k různým formám choroby – od anginy pectoris přes infarkt myokardu až po chronické srdeční selhání či náhlou srdeční smrt. K hlavním rizikovým faktorům patří kouření, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu, cukrovka, obezita, stres, nedostatek pohybu a genetická zátěž. Je notoricky známo, že pravidelné cvičení přitom významně snižuje riziko vzniku ischemická choroba srdeční, protože zlepšuje průtok krve, snižuje krevní tlak, podporuje zdravou tělesnou hmotnost a pozitivně ovlivňuje metabolismus tuků i cukrů. Nová studie publikovaná tento týden (27.10.2025) v prestižním lékařském časopise Nature Cardiovascular Research však zásadně ukázala, že muži a ženy nereagují na cvičení stejně. U žen stačí kratší doba fyzické aktivity k dosažení srovnatelného ochranného účinku pro srdce. To znamená, že současná doporučení WHO, která jsou jednotná pro muže i ženy, nemusí být pro ženy optimální, a že by prevence měla být přizpůsobena specificky pohlaví. Díky datům z chytrých náramků a aplikací je dnes možné vytvářet cílené, individuálně přizpůsobené programy prevence, které mohou motivovat ženy i muže k pohybu a skutečně zlepšit zdraví srdce.
Co se zkoumala nová studie ženách a na mužích?
Studie uvádí, že hlavní zdravotnické organizace (WHO, kardiologové z Evropy i Ameriky) doporučují, abychom pro zdravé srdce cvičili alespoň 150 minut týdně (to je asi 2,5 hodiny) střední až intenzivní aktivitou (rychlá chůze, běh, kolo atp.). Studie proto sledovala vliv cvičení u vzorku obrovského množství lidí. U 80 000 zdravých lidí sledovala, jestli u nich propukne ischemická choroba srdeční (ICHS). Dále pak 5 000 lidí, kteří už diagnózu nemoci ICHS měli, sledovala, jestli zemřou. Cvičení bylo měřeno přesně, pomocí chytrých hodinek nebo náramků (akcelerometrů). Vědci si ale všimli, že existuje nejen velký rozdíl v tom, jak moc lidé cvičí, a hlavně, jestli cvičení funguje stejně „dobře“ pro muže i pro ženy.
Co se zjistilo?
Cvičení funguje u obou pohlaví, ale u žen „lépe“:
- Lidé, kteří cvičili doporučených 150 minut týdně, měli nižší riziko ischemické choroby srdeční (ICHS).
- Ženy měly díky tomu riziko ICHS nižší o 22 %.
- Muži měli riziko nižší o 17 %.
- Zjednodušený závěr: Ženy mají z dodržování „neutrálního“ doporučení WHO větší benefit.
Ženy podle studie potřebují méně cvičení k ochraně srdce než muži
- Pokud chtěly ženy snížit riziko ischemickou chorobu srdeční ICHS o výrazných 30 %, stačilo jim dle studie cvičit 250 minut týdně (zhruba 4 hodiny).
- Aby dosáhli muži srovnatelného snížení rizika, museli dle studie cvičit mnohem déle – 530 minut týdně (skoro 9 hodin!).
Pro ochranu srdečního zdraví musí muži musí vynaložit dvakrát tolik času než ženy
Cvičení významně pomáhá pacientům obou pohlaví
- Studie tvrdí, že u lidí, kteří již ischemickou chorobu srdeční (ICHS) měli, aktivní ženy zaznamenaly mnohem větší snížení rizika úmrtí než aktivní muži.
- Studie ukazuje, že ženy s již existujícím srdečním onemocněním mají až třikrát nižší riziko úmrtí, pokud splňují doporučené cíle cvičení, ve srovnání s muži se stejnou úrovní aktivity.
Hlavní poselství nov studie pro ženy
Autoři starší studie publikované v časopise Lancet (2019) upozornili, že ženy a dívky ve většině zemí vykazují nižší úroveň fyzické aktivity než muži, přičemž tato genderová „mezera“ může mít významné veřejno-zdravotní dopady, například vyšší riziko srdečních onemocnění či metabolických poruch. Letošní studie publikovaná v Nature Cardiovascular Research naznačuje, že využití dat z chytrých zařízení – například fitness náramků či mobilních aplikací – by mohlo umožnit vytváření individuálně přizpůsobených programů prevence, cílených specificky a rozdílně na ženy a muže. Studie zdůraznila, že právě zejména u žen by tento přístup mohl přinést rychleji výrazné benefity, protože jim stačí kratší doba cvičení k dosažení srovnatelného ochranného účinku na srdce jako u mužů. Takto cílená prevence by navíc mohla zvýšit motivaci žen k pravidelné fyzické aktivitě a učinit programy efektivnějšími nejen z hlediska jednotlivce, ale i z pohledu celkové populace a snížení výskytu ischemické choroby srdeční. Význam cílené prevence nabývá na aktuálnosti i v kontextu novějšího přehledu publikovaného v Lancet (2025, Maas), který upozorňuje, že ischemická choroba srdeční byla historicky nedostatečně zkoumána u žen. To vedlo k zásadním mezerám v porozumění rizikovým faktorům a výsledkům specifickým pro pohlaví. Studie zdůrazňuje naléhavou potřebu lepšího rozpoznávání příznaků bolesti na hrudi u žen a zkrácení doby mezi vznikem symptomů a hospitalizací. Přizpůsobení specifických cvičebních programů a léčebných doporučení a diagnostickým rozdílům mezi pohlavími by mohlo významně zlepšit zdraví žen.
Jsou i muži pro medicínu a WHO „neviditelní“?
Letošní studie (Chen, 2025) naznačuje, že stejná zdravotní doporučení pro muže a ženy nemusí být ideální. A to překvapivě nejen pro ženy… ale i pro muže. Historický feministický narativ „Invisible Woman“ totiž vždy zdůrazňoval systematické opomíjení žen ve vědeckém výzkumu a klinických studiích, což vedlo k vytvoření zdravotních doporučení primárně zaměřených na muže. Tento pohled je například podrobně rozpracován v knize Caroline Criado Perezové Invisible Women: Data Bias in a World Designed for Men (2019), která ukazuje, jak absence „genderově“ rozlišovaných dat ovlivňuje vznik doporučení a medicinálních procesů. Nová data (Chen, 2025) však dokládají, že univerzální, genderově neutrální doporučení, jako je doporučení WHO o 150 minutách fyzické aktivity týdně, mohou ve skutečnosti poskytovat menší ochranu a zdravotní benefity mužům než ženám. Tento jev ukazuje, že neutrální doporučení nemusí vždy nejen zajistit rovnoměrný přínos pro obě pohlaví ale i, že některé zjednodušené feministické narativy o systematickém znevýhodnění žen „androcentrickou medicínou“ z hlediska zaměření klinických testů (Labots et al. 2018) a počtu specifických studií (Thelwall, et al. 2022) nemusí vždy odpovídat nejaktuálnějším vědeckým poznatkům, a i praktické realitě.
Citace
Chen, J., Wang, Y., Zhong, Z. et al. Sex differences in the association of wearable accelerometer-derived physical activity with coronary heart disease incidence and mortality. Nat Cardiovasc Res (2025). https://doi.org/10.1038/s44161-025-00732-z
Labots G, Jones A, de Visser SJ, Rissmann R, Burggraaf J. Gender differences in clinical registration trials: is there a real problem? Br J Clin Pharmacol. 2018 Apr;84(4):700-707. doi: 10.1111/bcp.13497. Epub 2018 Feb 12. PMID: 29293280; PMCID: PMC5867082.
Maas, Angela et al. 2025 Changing clinical perspectives on sex and healthcare disparities in ischaemic heart disease The Lancet Regional Health – Europe, Volume 56, 101370
Zhao, M. et al. Sex differences in risk factor management of coronary heart disease across three regions. Heart 103, 1587–1594 (2017).
The Lancet Public, H. Time to tackle the physical activity gender gap. Lancet Public Health 4, e360 (2019).
Thelwall, M., Abdullah, A., & Fairclough, R. (2022). Researching women and men 1996–2020: Is androcentrism still dominant? Quantitative Science Studies, 3(1), 244–264. https://doi.org/10.1162/qss_a_00173
The Guardian. (2025, říjen 27). Men need twice as much exercise as women to lower heart disease risk, study finds. https://www.theguardian.com/society/2025/oct/27/men-need-twice-as-much-exercise-as-women-to-lower-heart-disease-risk-study-finds
WHO - Gender and health
