Článek
Podle odborného článku publikovaném seismology z The Australian National University (ANU) v odborném titulu Nature Communications, jejich data zachycená ze seismických vln způsobených zemětřesením, vrhla nové světlo na nejhlubší části vnitřního jádra Země.
Měřením různých rychlostí, jimiž tyto vlny pronikají a procházejí vnitřním jádrem Země, vědci věří, že zdokumentovali důkazy o odlišné vrstvě uvnitř Země známé jako nejvnitřnější vnitřní jádro, pevná „kovová koule“, která sedí ve středu vnitřního jádra.
Ještě nedávno se mělo za to, že struktura Země se skládá ze čtyř odlišných vrstev: kůry, pláště, vnějšího jádra a vnitřního jádra. Zjištění publikovaná v Nature Communications potvrzují, že existuje pátá vrstva.
„Existence vnitřní kovové koule uvnitř vnitřního jádra, nejvnitřnějšího vnitřního jádra, byla předpokládána asi před 20 lety. Nyní poskytujeme další řadu důkazů k prokázání hypotézy,“ řekl doktor Thanh-Son Phạm z ANU, Výzkumné školy věd o Zemi.
Profesor Hrvoje Tkalčić, také z ANU, řekl, že studium hlubokého nitra vnitřního jádra Země nám může říci více o minulosti a vývoji naší planety.
„Toto vnitřní jádro je jako časová kapsle evoluční historie Země. Je to zkamenělý záznam, který slouží jako brána do událostí z minulosti naší planety. Události, které se staly na Zemi před stovkami milionů až miliardami let,“ řekl.
Vědci analyzovali seismické vlny, které se šíří přímo středem Země a „vyplivují“ na opačné straně zeměkoule, než kde bylo vyvoláno zemětřesení, známé také jako antipod. Vlny pak putují zpět ke zdroji zemětřesení.
Vědci z ANU popisují tento proces jako podobný pingpongovému míčku poskakujícímu tam a zpět.
„Vývojem techniky pro zesílení signálů zaznamenaných hustě osídlenými seismografickými sítěmi jsme poprvé pozorovali seismické vlny, které se odrážejí tam a zpět až pětkrát podél průměru Země. Předchozí studie dokumentovaly pouze jediný odraz protipodu,“ řekl doktor Phạm.
„Nálezy jsou vzrušující, protože poskytují nový způsob, jak zkoumat vnitřní jádro Země a jeho nejstřednější oblast.“
Jedno ze zemětřesení, které vědci zkoumali, vzniklo na Aljašce. Seismické vlny vyvolané tímto zemětřesením se „odrazily“ někde v jižním Atlantiku, než se dostaly zpět na Aljašku.
Vědci studovali anizotropii slitiny železa a niklu, která obsahuje vnitřek vnitřního jádra Země. Anizotropie se používá k popisu toho, jak seismické vlny zrychlují nebo zpomalují materiálem vnitřního jádra Země v závislosti na směru, kterým se pohybují. Může to být způsobeno odlišným uspořádáním atomů železa při vysokých teplotách a tlacích nebo preferovaným uspořádáním rostoucích krystalů.
Zjistili, že odrážející se seismické vlny opakovaně zkoumaly místa poblíž středu Země z různých úhlů. Analýzou variací doby průchodu seismických vln pro různá zemětřesení vědci usuzují, že krystalizovaná struktura v nejvnitřnější oblasti vnitřního jádra se pravděpodobně liší od vnější vrstvy.
Říkají, že by to mohlo vysvětlit, proč se vlny zrychlují nebo zpomalují v závislosti na úhlu jejich vstupu, když pronikají do nejvnitřnějšího vnitřního jádra.
Podle týmu ANU zjištění naznačují, že v určitém okamžiku evoluční časové osy Země mohlo dojít k významné globální události, která vedla k „významné“ změně v krystalové struktuře nebo struktuře vnitřního jádra Země.
„Stále existuje mnoho nezodpovězených otázek o nejniternějším vnitřním jádru Země, které by mohlo skrývat tajemství k poskládání tajemství formování naší planety,“ řekl profesor Tkalčić.
Vědci analyzovali data ze zemětřesení o síle asi 200 magnituda-6 a více z posledního desetiletí.
