Článek
V jednu letní neděli jsme se rozhodli vyrazit autem na výlet. Vyjeli jsme brzy ráno. Daleko jsme se ale nedostali. Prvních 20 kilometrů jízdy proběhlo bez problémů a pak se to stalo. Silnice vedla do mírného kopce. Po levé ruce byl smrkový les a po pravé na poli vzrostlá kukuřice. Zde se to během vteřiny odehrálo. Z kukuřice vyběhl těsně před naše auto divočák. Jediné co jsem dokázal udělat bylo pořádně se zapřít a šlápnout na brzdu. Střetu se již nedalo zabránit. Ozvala se obrovská rána. Naše těla se setrvačností sunula dopředu. Přes rozbité sklo nebylo vidět. Naštěstí se mi podařilo auto udržet na silnici a po několika ujetých metrech jsme zastavili. Nejprve jsme se ujistili zda jsme neutrpěli nějaké zranění. Mimo šoku z prožité události to vypadalo, že jsme v pořádku. To stejné se ale nedalo říct o autě. Mělo poškozené pravé přední kolo, zprohýbaný blatník, rozbitý světlomet a kapota nad motorem připomínala harmoniku. O tom jak dopadlo přední sklo jsem se již zmínil. Udělali jsme prohlídku nejbližšího okolí, ale mimo krve a střepů jsme nic neobjevili. Telefonem jsme nehodu oznámili policii a ti následně myslivcům. Těm se podařilo prase dohledat více než sto metrů od místa střetu.
