Článek
Druhá směna, o které se nemluví
Po práci si muži odpočinou. Ženy často ne. Statistiky i zkušenosti ukazují, že většina domácích povinností stále zůstává na ženách – bez ohledu na to, zda také chodí do práce. Žádná oficiální mzda, žádné ocenění. Jen neviditelná dřina, která žene spoustu žen do vyčerpání.
Český paradox
Češky patří mezi nejvíce zaměstnané ženy v Evropě. Přesto u nás doma pořád vládne model „žena se postará“. Muži sice čím dál častěji deklarují ochotu pomáhat, ale realita ukazuje, že většinu zodpovědnosti nesou ženy. Výsledek? Česká republika má extrémně vysoký podíl žen, které balancují mezi prací, dětmi a domácností – často za cenu svého zdraví.
Není to jen o prádle a večeři
Nosit hlavní zátěž domácnosti neznamená jen vařit nebo uklízet. Znamená to být hlavním organizátorem rodinného života – kdo jde k lékaři, kdo má kroužek, co se musí nakoupit, jak vyřešit školu v přírodě. Psychologové tomu říkají „mentální zátěž“. Je to neviditelná práce, která zabírá obrovské množství energie – a která leží téměř výhradně na ženách.
Argumenty mužů – a realita
Často slýcháme: „Ale já pomáhám.“ Jenže pomoc není totéž co odpovědnost. Rozdíl je v tom, kdo má věci v hlavě neustále. Muž se zeptá, co má udělat. Žena ví dopředu, co je třeba, a nese odpovědnost, aby na nic nezapomněla. A právě to je největší nespravedlnost: ne fyzická práce, ale neustálé myšlení na všechno.
Když férovost není luxus, ale nutnost
Nerovnováha v domácnosti není „ženský problém“. Ničí vztahy, ničí rodiny. Ženy jsou unavené a frustrované, muži často nechápou proč. Přitom řešení je jasné: férovější rozdělení rolí. Ne jako gesto, ale jako skutečná změna, která odlehčí ženám a posílí rodinné vztahy.
K diskuzi
Jsme ochotni přiznat, že domácí práce není „samozřejmost ženy“? Jak naučit muže přebírat odpovědnost, ne jen pomáhat? A co dělá stát – podporuje rovné rozdělení práce, nebo dál drží ženy v pasti „dvojité směny“?
