Článek
Z jídla se stal morální kompas
Ve školních jídelnách dnes padá víc komentářů na obsah talíře než na chování u stolu.
Cukr = zlo. Lepek = smrt. Laktóza = peklo.
Na Instagramu desetiletých dětí najdeme recepty na „low-carb muffiny“ a v jejich hlavách myšlenky, které tam vůbec nemají co dělat.
Nejí se kvůli hladu, ale kvůli kontrole. A tahle posedlost „zdravím“ zakrývá hlubší problém – že výchova ustoupila bio certifikátům.
⸻
Cukr děsí víc než šikana
Místo toho, aby se děti učily zvládat konflikt, přicházejí domů a hlásí, že „Anička měla v krabičce čokoládový croissant“.
Sledujeme, co kdo jí, místo toho, co kdo cítí nebo říká.
Dítě, které dnes přinese do školy bonbon, může být považováno za rozvraceče. Ale když někdo někoho uráží nebo odstrkuje, přehlíží se to jako „běžné hašteření“.
⸻
Zdraví? Ano. Ale ne místo charakteru
Nikdo nepopírá důležitost zdravé stravy. Jenže zdraví není jen tělesné.
Duševní odolnost, schopnost zvládat frustraci, vztahy a empatie – to je taky zdraví.
A zatímco si děti počítají gramy sacharidů, uniká jim, co je to zodpovědnost, soucit nebo odvaha ozvat se.
⸻
Co jsme vlastně dětem předali?
Možná jsme to mysleli dobře. Možná jsme chtěli víc vědomí. Méně obezity. Více kontroly. Ale cestou jsme ztratili to podstatné – že dítě má být nejdřív dítětem. Ne výživovým poradcem, ne dietářem, ne bio inspektorem.
Mělo by znát hranice, ne jen nutriční tabulky.
