Článek
Zvyknout si na Korfu (Hana Anthi)
Pokud očekáváte, že dostanete cestopis o krásách Řecka, kniha není to pravé pro vás. Přináší přesně to, co slíbila. Autorka popisuje v deníkových zápiscích, jak se v 80. letech přestěhovala na Korfu z Československa. Líčí dennodenní strasti a zážitky. Popisuje i ty běžné věci a problémy, které dobře známe.
Díky tomu je kniha příjemně civilní. Krátké deníkové zápisky se čtou jedním dechem. Jen holt nesmíte počítat s tím, že se dozvíte víc o Řecku jako takovém. Hana Anthi jednoduše předkládá svůj náhled na věc, svou soukromou zkušenost. A to ničemu nevadí. Vždyť každý lidský život má v sobě něco zajímavého.
Okouzlena Řeckem (Hana Anthi)
Tato kniha navazuje na předchozí část. První díl se věnoval počátečním letům autorčina života na Korfu a jejím manželským a životním potížím. V pokračování Hana Anthi více cestuje. Okouzlena Řeckem ve vás dokáže vyvolat touhu spatřit všechny ty úžasné starověké památky a budovy, o nichž autorka píše. A samozřejmě si užít dotek středozemního slunce na vaší tváři.
Deník japonské manželky (Veronika Ageiwa)
Je možné se sžít se zcela novou kulturou? Veronika Ageiwa ve své deníkové knize dokazuje, že ano, jde to! Byť se to bez problémů neobejde. Její kniha je čtivá a jednotlivé zápisky krátké. Pro našince náhled do japonského způsobu žití obsahuje nejednu zajímavost.
Klidně bych si přečetla pokračování. Od napsání a vydání knihy už nějaký ten pátek utekl, byť je stále aktuálnější než Zvyknout si na Korfu. Deník japonské manželky se čte ještě o chlup lépe. Autorka se s ničím nepáře a otevřeně líčí i své pochybnosti a slabší okamžiky. Nedělá se lepší, než je, na což by si ne každý troufl.
Italské jednohubky (Marta Kučíková)
Italské jednohubky jsou sbírkou krátkých fejetonů a vzpomínek ženy, která se s manželem a dětmi přestěhovala do malého italského města v podhůří, kde žije doposud. Jde o zábavné, oddechové čtení, které se vyloženě hodí do teplého letního počasí.
Kniha navíc dokáže přimět k zamyšlení nad odlišnostmi života a uvažování Čechů a Italů. Kučíková si dokáže udělat legraci sama ze sebe. Díky tomu její sbírku snadno za chvilku zhltnete.
Holka od Big Benu (Kristýna Burgerová)
Autorka píše o tom, jak se přestěhovala do Londýna, našla si práci, partnera, a nakonec měla dítě. Její styl psaní je zábavný a jednotlivé kapitoly krátké a výstižné. Knihu jsem přelouskala jedním dechem a ráda se k ní v budoucnu vrátím. Jde o čtivý náhled na britský styl života a mentalitu. Proto koho Londýn a Británie celkově zajímají, knihu by si neměl nechat ujít.
Rozmarná Anglie aneb nikdy není tak zle (Alena Damijo)
Alena Damijo patří k mým oblíbeným autorkám – jedněm z mála, které nepíší fantasy anebo sci-fi. Před dlouhou dobou se přestěhovala do Anglie, založila rodinu a pracuje jako učitelka. V této knize Alena píše o svých zážitcích během pandemie covidu.
Jde opět o dobré čtivo plné jemného humoru, ačkoliv musím říct, že některé její starší knihy mě zaujaly víc. Upřímně, po prožití let 2020 a 2021 mám covidu plné zuby a nejraději bych ho vymazala z paměti úplně. Myslím, že nebudu jediná, kdo se takto cítí.
