Tipy knihovnice: 7 dystopických románů

Zapomeňte na Hunger Games, tato společenskokritická satira je mnohem děsivější a zároveň reálnější. Svět, v němž jsou „přebyteční“ důchodci nuceni se navzájem vraždit, spisovatel Cucui vykresluje s bravurností, jakou by mu mohl každý závidět. Není to lehké čtení, ale zapůsobí a v paměti utkví ještě dlouho po dočtení. Pokud máte chuť na knihu, která nabídne výjimečný prožitek, jste na správné adrese.

Výborný román, který se právem zařadil mezi českou sci-fi klasiku. Díky zasazení do dobře známých reálií a prostředí působí o to znepokojivěji. Zaručuji vám, že pokud jste předtím chovali jakékoliv iluze o tom, že lidé nedokážou být jeden na druhého zlí, po přečtení této knihy se na svět okolo sebe budete dívat jinak.

Docela silné postapo, které se odehrává v českých zemích, jak je neznáte. Autorovi se daří vykreslit sugestivní atmosféru a hrdinové jsou zajímaví, byť ne nutně příliš sympatičtí. Román je zasazen do fikčního světa, z jehož prostředí již Šlechta napsal více knih. Ale i pokud jste je nečetli (jako já), v příběhu se zorientujete bez větších problémů.

Čtením této knihy jsem dohnala další rest v oblasti klasické sci-fi literatury. A stálo to za to. Margaret Atwood má velmi specifický styl psaní, ale jakmile jsem si na něj zvykla, začalo mě ještě víc zajímat, co se stane dál.

Na rozdíl od seriálu, který mě vůbec nebavil, jsem neměla problém se do příběhu ponořit, za což z velké části vděčím jeho pochmurné a intenzivní atmosféře. Zaujal mě i konec, který je ponechán interpretaci čtenáře, ale ne do takové míry, aby to člověka otrávilo. Ať už vás seriál baví anebo ne, tato kniha si zaslouží vaši pozornost.

Neal Shusterman předkládá fascinující vizi budoucnosti, v níž lidé díky medicínským pokrokům neumírají a přelidnění brání jen Smrtky - osoby pověřené speciálním úřadem, které mohou popravovat náhodně vybrané lidi.

Právě vykreslení originálního světa je jedním z nejsilnějších prvků této knihy. Společnost Smrtek a její fungování poznáváme díky dvěma učedníkům, Citře a Rowanovi, kteří se v budoucnu také mohou stát Smrtkami. Zpočátku jsem se bála, že se kniha bude příliš pitvat v případné romantické lince mezi Citrou a Rowanem, ale naštěstí se věnuje jiným tématům a předkládá propracovaný příběh, který přiměje k zamyšlení.

Jestli máte chuť na zase trochu jinou sci-fi, knihu mohu směle doporučit! Byť předpokládám, že některým čtenářům bude možná chvíli trvat se naladit na autorův styl psaní. Další dobrá zpráva je, že zbylá pokračování (Nimbus a Zvon) si zachovávají obdobně vysokou kvalitu a celou sérii zvládnou uzavřít uspokojivým a leckdy překvapivým způsobem.

První díl dvoudílné série o světě rozděleném do dvou frakcí, v podstatě rebelů a náboženské sekty. Když se střetnou dva mladí lidé z obou stran a jsou nuceni spolupracovat, není těžké uhádnout, že mezi nimi vznikne láska anebo něco velmi podobného.

Navzdory romantické dějové lince je Devět dní realističtější než řada jiných fantasy románů, protože ukazuje, jakých zvěrstev jsou lidé schopní, hrdiny nešetří, a navíc se ústřední dvojice do sebe nezamiluje přes noc. Tempo by mohlo být svižnější, ale jako celek Devět dní funguje a naláká na pokračování.

Tvorba Kristýny Sněgonové mě baví a tento román není výjimkou. Sněgonová vytváří svébytný svět s vlastními pravidly, který je radost objevovat. O napětí v příběhu není nouze, protože kde je společnost budoucnosti, nesmí chybět hrozba, která čeká na příležitost udeřit. A že ta příležitost dorazí ve velkém stylu, o tom netřeba pochybovat.

Postavy jsou vykreslené na jedničku a ať už vám budou všechny sympatické anebo ne, to nic nemění na skutečnosti, že jejich osudy je záživné sledovat. Rozuzlení příběhu je třešničkou na tomto podařeném literárním dortu, podobně vydařené akční scény se málokdy vidí a já si Město v oblacích dokážu představit jako skvělý akční sci-fi film… škoda, že v ČR na to nejsou peníze.