Článek
Pamatuji si ten hovor velmi přesně. Maminka ráno spěchala do práce a na chodbě nešťastně zakopla o pohozenou psí hračku. Šlo o zcela banální pád. Jenže místo toho, aby se oklepala a běžela dál, ozvalo se zlověstné křupnutí. Následovala sádra na šest týdnů.
Když si doktor na traumatologii prohlížel maminčin rentgen, zadíval se na ni trochu zkoumavěji a položil jí pár otázek, které ji docela zaskočily. Ptal se na její jídelníček, na to, kolik toho přes den naspí, a nakonec pronesl větu, jež jí ještě dlouho zněla v uších: „Vaše kosti vypadají křehčeji, než by na váš věk měly.“
Zůstala zírat jako opařená. Žena v nejlepších letech, která občas zajde na jógu a pije zelená smoothies? Připadala si, jako by jí někdo právě oznámil, že její krásný, čerstvě vymalovaný dům s novými záclonami má úplně shnilé nosné trámy.
A přesně takhle to bohužel funguje. Investujeme tisíce korun do drahých krémů proti vráskám, užíváme kolagen na vlasy, řešíme každý gram tuku na břiše a pečlivě opečováváme naši „fasádu“. Jenže to nejdůležitější lešení, které nás drží pohromadě a díky němuž můžeme vůbec stát vzpřímeně, nám mezitím nenápadně, potichu a bez jediné kapky bolesti mizí před očima.
Neviditelní termiti v naší vnitřní stavbě
Tento skrytý problém, o kterém se nahlas téměř nemluví, se jmenuje osteopenie. Jde o předstupeň známější osteoporózy. Zjednodušeně řečeno to znamená, že vaše kosti už ztratily část své hustoty a pevnosti, ale ještě nejsou tak křehké, aby se lámaly při pouhém zakašlání.
Je to jako plíživá epidemie. Nedávné rozsáhlé analýzy dat odhalily znepokojivý fakt: tento tichý stav kostí postihuje celých 40 % dospělých. Většina z nich o tom přitom nemá ani tušení, dokud nedojde k onomu nešťastnému zakopnutí o psí hračku.
Podle odborných zpráv jde o skrytý stav, který představuje významnou zátěž pro zdravotnické systémy po celém světě. Naše kosti totiž nejsou vyschlé, neživé kusy dřeva. Jsou to dynamické, neustále se přestavující orgány.
Představte si to jako staveniště, kde pracují dvě party dělníků. První parta (osteoklasty) má za úkol bourat starou a opotřebovanou kostní tkáň. Druhá parta (osteoblasty) za nimi chodí a staví tkáň zcela novou, svěží a pevnou. Dokud jsme mladé, stavaři stíhají bouračům s přehledem sekundovat. Problém zvaný osteopenie nastává ve chvíli, kdy bourači zrychlí tempo a stavaři přestanou stíhat doplňovat materiál. Naše kosti pak začnou připomínat spíše děrovaný ementál.
Proč zrovna my, ženy? Děkujme (a nadávejme) hormonům
Asi vás nepřekvapí, že příroda nám ženám v tomto ohledu naložila na bedra mnohem víc než mužům. Naším hlavním ochranným štítem je totiž hormon estrogen. Tento úžasný hormon funguje jako přísný stavbyvedoucí, který drží „bourací dělníky“ na uzdě.
Zlom přichází s věkem. Jak jasně vysvětlují experti zkoumající přirozené stárnutí kostí, s přibývajícími lety se proces obnovy přirozeně zpomaluje u každého. Pro nás ženy je však kritickým obdobím menopauza. V této době hladina estrogenu strmě klesá. Náš přísný stavbyvedoucí si v podstatě sbalí kufry a odejde do důchodu.
Jakmile zmizí estrogen, ochrana našich kostí rapidně slábne. Bourači začnou pracovat přesčas a my můžeme během pouhých pár let ztratit až 20 % veškeré kostní hmoty! Rizikových faktorů je navíc celá řada – od genetiky až po to, jestli jsme v mládí držely drastické diety. Pokud jste navíc drobnější postavy s užšími boky, máte takzvaně „menší bankovní konto“ kostní hmoty už od začátku a každá ztráta je u vás o to viditelnější.
Jak doplnit vnitřní rezervy a zabránit katastrofě
Když jsem tohle všechno zjistila, na chvíli mě přepadla panika. Čeká mě snad tentýž osud jako mou maminku? Pak jsem se ale nadechla a uvědomila si jednu osvobozující věc. Není to definitivní rozsudek! Naše tělo je neuvěřitelně tvárné a my máme moc tento proces zpomalit, nebo dokonce částečně zvrátit. Není to o drahých procedurách, nýbrž o těch nejobyčejnějších každodenních krocích, které často ve spěchu ignorujeme. Co radí vědci?
- Pusťte kosti do posilovny: Zapomeňte na chvíli na rotoped nebo plavání. Výzkumy mluví jasně: aby kosti zesílily, potřebují zažívat malé, bezpečné otřesy a nosit zátěž. Obyčejná svižná chůze, tanec, nebo dokonce jen to, že si vezmete do rukou dvě lehké činky a postavíte se při sledování seriálu, nutí stavaře v kostech okamžitě budovat novou hmotu.
- Nakrmte své vnitřní stavaře: Vápník není jen v mléce. Já jsem se naučila přidávat do jídla vlašské ořechy, mák, sardinky a brokolici. Správná výživa pro kosti je klíčová. A co je nejdůležitější? Bez vitaminu D (tzv. slunečního vitaminu) vaše tělo vápník vůbec nedokáže vstřebat. Přes zimu je jeho suplementace zkrátka nezbytná!
- Pozor na tiché ničitele: Sklenička vína s kamarádkou je v pořádku, ale nadměrná konzumace alkoholu a především kouření jsou pro naše kosti devastující. Fungují jako toxický jed, který spolehlivě zabíjí naše stavební buňky.
My ženy neseme na svých bedrech rodinu, kariéru a často i problémy celého světa. Abychom to všechno unesly, potřebujeme k tomu pevnou oporu v nás samotných.
Zkusme se o své tělo starat nejen proto, abychom vypadaly skvěle v letních šatech, ale především proto, abychom mohly za dvacet let bez strachu a omezení běhat po zahradě s vnoučaty. Vaše kosti vás možná teď nebolí a neprosí o pozornost. Věřte mi ale, že za každou delší procházku a za každou hrst oříšků k snídani vám jednoho dne potichu a vděčně poděkují. Tak vykročme – a to doslova – k pevnější budoucnosti ještě dnes!
P.S.
Díky, že jste dočetly až sem! Doufám, že až příště vyrazíte na svižnou procházku nebo si dáte hrst vlašských ořechů, pocítíte místo povinnosti jen hlubokou vděčnost ke svému tělu, kterému právě vracíte jeho pevnost. Pokud vám tento vhled do světa osteopenie a konce strachu z neviditelných pádů pomohl začít pečovat o své kosti s láskou, budu moc ráda za vaši podporu. Symbolický příspěvek v ceně jedné kávy mi pomůže dál sledovat tyto zdravotní analýzy a přinášet vám fakta, která nám pomáhají stát rovně. Odkaz najdete níže.
