Článek
Squirting, neboli ženská ejakulace, je vypuzení tekutiny během sexuální stimulace. Definice je stručná a jasná, ne tak diskuze a mystifikace kolem daného tématu. Vědecké bádání se při snaze objasnit, „o co vlastně jde“, zaměřilo především na přesný obsah vypuzené tekutiny. Mizivá pozornost se věnovala vlastním prožitkům žen, které tuto „superschopnost“ zažívají na vlastní kůži, přičemž jim může být vcelku jedno, z čeho přesně se tekutina skládá. Mnohem důležitější je, jaký pocit to v nich zanechá, a jak je to psychicky ovlivňuje v celoživotním prožívání vlastní sexuality. Vzhledem k tomu, že vědecká literatura k tomuto tématu je omezená, je to prostor pro kolování řady mýtů, pro rozsáhlé diskuze s neoficiálními důkazy, až tabuizování tohoto aspektu ženské sexuality.
Studie různé kvality a většinou s malým počtem účastníků dospěly k různým závěrům: tvrzení, že se jedná o ženskou prostatickou tekutinu, zředěnou moč nebo tekutinu identickou s močí. V poslední době to vedlo k pokusům rozlišit ženskou ejakulaci a squirting jako dvě odlišné události s odlišným obsahem. Stříkání je vysvětleno jako sestávající z většího množství tekutiny podobné vodě (15–110 ml) podobné nebo identické moči, vyloučené z močové trubice (Pastor a Chmel, 2017; Salama et al., 2015). Ženská ejakulace je vysvětlena jako menší množství, pouze několik mililitrů, hustší „mléčné“ tekutiny pocházející z prostatických žláz obklopujících močovou trubici (Pastor a Chmel, 2017). Tato relativně nedávná klasifikace jevů ztěžuje interpretaci dřívějších studií, kde jsou termíny ženská ejakulace a squirting používány jako synonyma, ale místo toho mohou odkazovat na to, co je nyní kategorizováno jako squirting. Vzhledem k tomu, že závěry některých studií vyvolaly mediální titulky ve stylu „Squirting je jen čůrání, říkají vědci“, dostavily se reakce žen, které mají vlastní zkušenost se squirtingem na sociálních sítích (#NotPee) a vnímaly výsledky takových studií jako zostuzování přirozeného aspektu ženské sexuality (Barker, 2015).
Oprostíme se proto teď od bádání o chemickém obsahu dané tekutiny a pojďme se podívat nato, co to ženám do života přináší. Z těch omezených vědeckých studií od devadesátých let až po současnost z různých částí světa lze vyčíst, že výskyt ženské ejakulace nemusí být vůbec ojedinělý, ale může se pohybovat až kolem 50 %. To je každá druhá žena! Ženy, které ejakulují, mají větší pravděpodobnost, že budou mít multiorgasmus. Ovšem, jsou mezi nimi i ženy, které orgasmus naopak zadržují ze strachu, aby nemočily! Nicméně 80 % žen považuje tento aspekt za obohacení jejich sexuálního života. Některé však zažívají pocit ponížení a studu, a to zejména ty, které neměly k tomuto aspektu dostatek informací. Takovýto prožitek v nich vyvolal zmatek. Je také velmi důležité, jak reaguje partner, který svými necitlivými poznámkami může vyvolat celoživotní trauma v sexuálním prožívání takové ženy. Jde většinou o partnery, kterým také chybí relevantní informace k ženské ejakulaci. Z toho jasně vyplývá, že osvěta veřejnosti je žádoucí, přesto ženská ejakulace není součástí žádné sexuální výchovy a vzdělávání snad nikde na světě s výjimkou Rwandy a Ghany, kde je přímo vyžadována a hraje ústřední roli v ženském sexuálním potěšení. Nejvíce informací se k lidem dostává z porna, a proto to právě s pornem bývá často spojováno, jako něco nereálného v normálním životě. Ve Velké Británii bylo dokonce v roce 2014 i v pornu zakázáno zobrazovat stříkající/ejakulující ženu, protože právě ejakulace byla ztotožňována s močí.
Jinak se k tomu postavili vědci ze Švédska a ve své studii si dali za cíl vyzdvihnout hlasy žen o jejich vlastních zkušenostech (Påfs 2021). Postavili se k tomu tedy čelem, a co zjistili?
Všechny ženy hlásily vypuzení tekutiny podobné tomu, co je definováno jako stříkání, a několik také hlásilo vypuzení menšího množství podobného tomu, co je definováno jako ženská ejakulace. Pouze jedna žena to vysvětlila jako dva oddělené pocity, zatímco pro ostatní bylo těžké definovat jakýkoli rozdíl. Ženy byly ve věku od 23 do 69 let, které byly v různých typech vztahů, všechny měly zkušenost se sexem s muži a sedm z nich také zkušenost se sexem se ženou. Výsledky ukázaly obecně složitý a někdy až protichůdný vztah k tomuto jejich fenoménu. Některé z nich se aktivně snažily dosáhnout mokrého orgasmu jako součást aktivního zkoumání své sexuality, pro některé přišel nečekaně s novými pocity ve vagině po porodu nebo v souladu s uvolněnějším a otevřenějším přístupem k sexu v pozdějším věku. U některých k němu docházelo pravidelně, jiné ho zažily pouze ojediněle, také pocit schopnosti ovládnutí tohoto orgasmu se u žen lišil. Několik žen ho zažilo poprvé s jiným partnerem než se svým dlouhodobým intimním. Lišil se také typ stimulace při jeho dosažení, od stimulace uvnitř pochvy, dráždění klitorisu nebo jiných částí vulvy až po stimulaci jiných částí těla. Ženy cítily, že tekutina byla vypuzena buď z pochvy, ze žláz v blízkosti močové trubice nebo z močové trubice/močového měchýře. Zatímco některé silně cítily potřebu močit před vypuzením tekutiny, jiné byly vypuzením tekutiny zaskočeny. Jen několika ženám to přineslo jasně pozitivní nebo jasně negativní pocity, většina měla ke squirtingu rozporuplný vztah.
Úžas, pocit hrdosti a pocit vlastnictví superschopnosti - tuto zkušenost hlásily jak ty, které stříkaly poté, co se o to aktivně pokoušely, tak ty, jejichž stříkání je překvapilo. Několik žen uvedlo, že procházejí nebo nedávno prošly něčím, co nazývaly „sexuální probuzení“ nebo „sexuální zkoumání“. Všechny tyto ženy ukončily dlouhodobé heterosexuální vztahy, kde byl sex v posledním období vztahu rutinní nebo neexistoval. Pro probuzení své sexuality aktivně provedly změny ve svých životech. Zajímavé je, že některé z nich si uvědomily, že to již dříve v životě zažily, ale nevěnovaly tomu pozornost. U řady žen však k tomuto zážitku došlo poprvé ve vyšším věku, např. v 50 letech, ale pak už, jakoby jejich tělo vědělo, jak na to a začaly mokrý orgasmus zažívat pravidelně. Mnohými bylo stříkání vnímáno jako něco, co vyvolalo pocit hrdosti, zejména, když se to setkalo s pozitivní reakcí partnera. Bylo to spojeno s pocitem, že jsou „jednou z mála“, protože všeobecně panuje názor, že je to vzácná věc.
Squirting byl některými označován jako nová úroveň orgasmického pocitu, neuvěřitelně silný orgasmický pocit, který poskytuje pocit uvolnění nebo uvolnění jiným způsobem než jiné typy orgasmu a hlubší pocit uspokojení. Nevnímaly to tak ovšem všechny ženy, u některých byl dokonce okamžik stříkání odpojen od pocitu orgasmu, nesouvisely spolu. Nicméně to vnímaly jako úžasnou sílu po všech těch letech útlaku ženské sexuality, jako elementární sílu, jakoby jim to „vmetly do tváře.“
Některé však byly k prožitku lhostejné, až zklamané, některé to vnímaly až jako nepříjemný pocit při vypuzení tekutiny, který ovšem s opakováním slábl a potěšení poté převládalo. Některé ženy okamžik vypuzení tekutiny vůbec nevnímaly, poznaly, že k tomu došlo až podle mokrého prostěradla. Pro některé tento pocit vůbec nedosáhl kvalit klitoridálního orgasmu. V případě odpojení stříkání od orgasmu, popisovaly některé ženy až nepříjemný pocit pálení při ejakulaci, pokud k tomu došlo zároveň s dosažením orgasmu, cítily to jako pocit příjemný.
K nepříjemným prožitkům patřily pocity nepohodlí, rozpaků či studu, které u některých ženy byly časem překonány, u jiných přetrvávaly stále. Nepohodlí bylo vysvětlováno ve spojení s uvolněním tekutiny, že mají pocit „pomočování postele“, nepraktičnosti z množství tekutiny a nutnosti měnit neustále povlečení. Nejvíce trapných okamžiků a studu si zažily ženy, které o tomto fenoménu neměly tušení, dokud ho nezažily, nechápaly, co se stalo a myslely si, že se počůraly, což vedlo k těm trapným okamžikům a pocitů studu. Reakce partnera byla v takovém okamžiku klíčová. Pokud partner věděl a vysvětlil ženě k čemu došlo, nebo ženy viděly jeho velké vzrušení z tohoto fenoménu, cítily se v pohodě. Pokud partner sám nevěděl, či dokonce jednal znechuceně, cítily se ženy zahanbeny.
A v neposlední řadě záleželo také na přístupu a vědomostech jejich okolí. V mnoha kruzích je to tabuizované téma, i když se jinak o sexu v těchto kruzích mluví, někteří to stále považují za mýtus, jiní to mají spojené s pornem a promiskuitou, či nežádoucí hypersexualitou, naopak ti, kteří zkoumají praktiky tantry či BDSM v různých kruzích či na workshopech, považují stříkání za součást sexuálního repertoáru a často o něj aktivně usilují.
Všechny ženy vyjádřily nejistotu ohledně složení tekutiny a řada z nich se jde před sexem vždy vymočit, aby měly jistotu, že nejde jen o moč. I přesto, že mají pocit, že tekutina je vypuzena z pochvy.
Tato studie potvrdila obrovskou rozmanitost a flexibilitu v prožívání sexuality obecně u žen, která se projevuje v mnoha dalších aspektech nejen při squirtingu.
Zdroje:
Påfs, J. (2021). A sexual superpower or a shame? Women’s diverging experiences of squirting/female ejaculation in Sweden. Sexuality, 26(1-2), 180-194.
Pastor Z, Chmel R (2017) Differential diagnostics of female „sexual“ fluids: a narrative review. International Urogynecology Journal (Ci) 29(5): 1–9.
Salama S, Boitrelle F, Gauquelin A, et al. (2015) Nature and origin of ‚Squirting‘ in female sexuality. Journal of Sexual Medicine 12(3): 661–666.
Barker E (2015) Women across the internet defend their orgasms with #NotPee. Cosmopolitan. Available at: https://www.cosmopolitan.com/sex-love/news/a35419/women-across-the-internet-defend-their-orgasms-with-notpee/
