Článek
Společně s přáteli jsme sledovali televizní zpravodajství a obrovskou vlnu solidarity s Ukrajinou, která se zvedla v celém civilizovaném světě. Přátelé u mne pobyli několik dnů a když viděli, jak na tuto situaci prakticky okamžitě Češi zareagovali a začaly přibývat miliony na dobročinných fondech pro Ukrajinu, nevěřili vlastním očím.
Stejná situace se opakovala, jakmile bylo ve sdělovacích prostředcích oficiálně zveřejněno, že USA pozastavují dodávku zbraní této napadené a těžce zkoušené zemi.
Pravda, jsou okamžiky, kdy se za svůj původ i stydím, to když se někteří Češi v zahraničních turistických destinacích, hotelech či restauracích chovají jako neandrtálci. Ale v tomto případě obrovské solidarity se zemí, která se již více jak tři roky brání ruské agresi, jsem hrdá na to, že jsem Češka.
Mimochodem, na Ukrajině mám spoustu přátel, skvělých to lidiček a tomuto nezdolnému národu pomáhám od samého počátku války. Považuji to za svoji občanskou povinnost, vždyť oni nám také pomáhají a často zcela nezištně.
Jako například v tomto případě: Všichni máme v živé paměti podzimní katastrofické povodně na severní Moravě. Když moje kamarádka z města Mukačevo na Zakarpatské Ukrajině viděla záběry té hrůzy a bezmoci místních obyvatel, dala dohromady partu osmi lidí a okamžitě vyrazili na pomoc. Podotýkám, že nikdy předtím v Česku nebyli a ani tu nemají žádné příbuzné. Prostě jen viděli, že lidé, kteří stojí po kolena v blátě u svých rozbořených a poškozených domů, potřebují pomoc. Nakoupili balenou vodu, dezinfekce, úklidové prostředky a vydali se na osmihodinovou cestu do Šumperka. Tam čtrnáct dnů pomáhali lidem, které nikdy předtím neviděli.
Když jsem se Tatiany ptala, co je k tomu vedlo, odpověděla mi jasně a stručně: „Vždyť vy nám také pomáháte.“ Zkrátka, nezištnou pomoc berou jako samozřejmost a my bychom měli také a nejen, když nám teče do bot.
Občas kolem sebe slýchávám hlasy: „Já bych taky přispěl, ale bojím se, že peníze nedojdou tam, kam mají.“ Ano na začátku rusko-ukrajinské války se vyrojila spousta falešných sbírek a fondů a možná některé existují dodnes. Pokud chcete mít jistotu, že vaše peníze opravdu pomůžou potřebným a neschlamstne je nějaký podvodník, můžete přispět například prostřednictvím organizace Člověk v tísni. Na jejich webových stránkách najdete všechny potřebné informace včetně podrobného popisu, na co jsou peníze od dárců použity.
Stejně tak můžete bez obav přispět do sbírek na pomoc konkrétním osobám na platformě Donio. Sbírky na pomoc Ukrajině organizuje také třeba ADRA a řada arcidiecézních charit.
A chcete-li, aby vaše finance doputovaly na Ukrajinu okamžitě a bez prostředníků, můžete je poslat přímo některému z ukrajinských fondů. Mohu doporučit například fond Come Back Alive (Повернись живим), který nakupuje vybavení pro ukrajinskou armádu. Podrobnosti najdete na jejich webu, Facebooku a Instagramu.
Já osobně již tři roky přispívám do sbírky, kterou ve spolupráci se zmíněným fondem organizuje kapitán největších letounů světa pan Dmytro Antonov. Podrobnosti najdete na jeho Youtube kanálu, odkaz vkládám pod článek.
Občas slýchávám názory, že jsme toho Ukrajině nacpali už dost. Ale uvědomte si vážení, že Putina hned tak nic nezastaví, obávám se, že ani Amerika ne. A pokud se to nepodaří Ukrajině, můžeme se stát kořistí tohoto nenasytného agresora i my.
Odkazy na fondy a sbírky zmiňované v článku:
https://www.clovekvtisni.cz/co-delame/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/ukrajina?utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=FND_%C4%8CVT_SEA_%22UA%22&utm_id=16773414139&gad_source=1&gclid=Cj0KCQjw4cS-BhDGARIsABg4_J24LrU5SEoVIDsw5NQriSSz3d3r9eLTI6Jg4bKYDBX3RdV-gq-3AeoaAmvmEALw_wcB
https://donio.cz/pomocukrajine
https://savelife.in.ua/en/
https://youtube.com/@dantonov?si=_GMCecZMqGhJmGF4
