Článek
Ohlédneme se za uplynulými čtyřiceti lety a haváriemi, které se tady za tu dobu staly a dostaly se na veřejnost. Ty menší se většinou, hlavně za minulého režimu, podařilo utajit.
Byl obyčejný pracovní den, pondělí 28. května 1984 a podniková hasičská jednotka přijala hlášení o banálním požáru. Tak ho jela uhasit. Jenže na místo už nedorazila. Cestou si všimla, že požár rozhodně není banální, neboť hoří v těsné blízkosti skladu střelného prachu, odkud šlehají vysoké plameny s černým kouřem. Než stačili hasiči situaci vyhodnotit, došlo k výbuchu. Jejich autem doslova projela tlaková vlna a vyrazila okna. Jim se naštěstí nic nestalo, zachránilo je bytelné a těžké auto.
Síla výbuchu a následné tlakové vlny byla tak obrovská, že vysklila okna a výlohy obchodů nejen v 7 km vzdálených Pardubicích, ale i v Chrudimi a Hradci Králové, to jest 20 km od epicentra výbuchu. O obrovském štěstí mohly mluvit děti a učitelky z mateřské školy v Rybitví, vzdálené vzdušnou čarou přibližně 800 metrů. V inkriminovaném čase se nenacházely v blízkosti oken, která se proměnila v hromady střepů.
O poznání horší byla situace přímo ve firmě. Budova se střelným prachem doslova vylétla do povětří a zmizela. Na jejím místě vznikl 7 metrů hluboký kráter o průměru 10 metrů! Firemní budovy v okolí byly značně poškozené a některé se zřítily.
A co bylo příčinou výbuchu? Vznícení střelného prachu v sudech na vozíku, který táhli 3 zaměstnanci. Patrně si nevšimli, že jeho kovovou hranou dřou o rampu v těsné blízkosti skladu, samozřejmě rovněž se střelným prachem. No a přeskočila jiskra, zažehla prach v sudech, oheň způsobil výbuch skladu a neštěstí bylo dokonáno.
Paradoxem je, že viníci stačili před výbuchem utéct a za jejich nedbalost zaplatili životem jiní, naprosto nevinní lidé. Například sekretářka, která seděla ve své kanceláři za stolem a spadla na ni zeď nebo pracovník, který si zrovna v tu dobu šel vyřídit na personální oddělení důchod. Chudák, už se ho nedožil.
Nejvíce zranění bylo způsobeno roztříštěným sklem a řada lidí, kteří se pohybovali poblíž, měla také problémy se sluchem. Svědci vypovídali, že tak silnou ránu v životě neslyšeli a někteří se zprvu domnívali, že vybuchla atomová bomba. Zaměstnanci v blízkosti výbuchu byli odhozeni, zavaleni nebo zasypáni.
Tato havárie si vyžádala 5 obětí, přes 200 zraněných, z toho 35 těžce. Výbuchem byly způsobeny i obrovské materiální škody nejen ve firmě, ale i na majetku soukromých osob. Následující den se o nehodě v chemických závodech zmínil denní tisk pár řádky. O obětech a zraněných nepadlo ani slovo.
A následky mohly být mnohonásobně horší, kdyby byl sklad plný. Naštěstí v sobotu před výbuchem byla značná část zásob střelného prachu ze skladu vyexpedována.
Havárie se Explosii nevyhýbaly ani v novém tisíciletí, například 20. dubna 2011. Tentokrát ovšem nebyl v hlavní roli střelný prach, nýbrž nitroglycerin, což je kapalina, která se používá při výrobě dynamitu.
Výbuch této chemikálie ve výrobně důlní trhaviny Perunit, totálně zdemoloval objekt mísírny o rozměrech 10 krát 10 metrů a zahynuli při něm čtyři pracovníci. Jejich ostatky nebyly nikdy nalezeny, prostě se vypařili. Asi desítka zaměstnanců utrpěla zranění, převážně řezného charakteru od roztříštěného skla. A několik lidí vyhledalo lékařskou pomoc kvůli stresu.
Síla exploze rozbila výlohy obchodů v nedalekých Lázních Bohdaneč a roztřásla okna i v Hradci Králové a přes 20 km vzdáleném Chlumci nad Cidlinou.
A nyní se přeneseme do roku 2012 a půjdeme na návštěvu k sousedům přes ulici, do firmy Synthesia. Jak už název napovídá, jedná se taky o chemičku. A rovněž zde občas docházelo k haváriím. Daly se však lépe ututlat, neboť je obvykle nedoprovázely zvukové efekty. Pokud unikly do ovzduší nebezpečné látky, které za sebou nezanechaly žádnou viditelnou ani čichovou stopu, tak jsme se to vůbec nedozvěděli. V uvedeném roce to bylo poněkud jinak, pamatuji si to jako dnes:
Seděla jsem za svým pracovním stolem v redakci nejmenovaného časopisu v okrajové pardubické čtvrti. A hlásili cosi v místním rozhlase, který u nás, téměř na venkově, byl slyšet velice slabě. A tak jsme vyšli ven a vyslechli si přikázání, abychom zase rychle zalezli a utěsnili okna a dveře. Ale my nespěchali, neboť pohled na krásný mráček sytě oranžové barvy byl vskutku úchvatný. Vypadal skoro jako UFO a každý si ho musel vyfotit. (Foto už jsem bohužel nenašla). Ano, byl nádherný, ale zdraví nebezpečný.
A kde se vzal? V chemičce se utrhlo víko zásobníku nitrózního plynu a tato jedovatá chemická látka, která působí dráždivě na sliznici dýchacích cest a plic, unikla do ovzduší. Naštěstí jsme žádné zdravotní problémy nezaznamenali, jelikož vítr vál na druhou stranu.
Další nehodu ve firmě Explosia zaznamenala média a lidé bydlící v blízkosti v srpnu 2017. A opět byl na vině střelný prach, přesněji jeho vznícení při lisování. Tentokrát naštěstí nedošlo k obětem na životech, pouze zranění tří zaměstnanců, obsluhujících lis. Příčina požáru nebyla zveřejněna.
Stejně tak se nedostala na veřejnost příčina dalšího výbuchu, k němuž došlo 1. listopadu 2019 v mísírně střelného prachu. Byli při něm vážně popáleni 4 muži, kteří se v inkriminované době nacházeli v tomto objektu. Jeden z nich dokonce na 90 % těla. Zda tuto havárii přežili, se mi zjistit nepodařilo.
Od této exploze uplynulo pět let a zdá se, že je klid. Alespoň ten mediální. A ráda bych věřila, že i skutečný.
Zpracováno na základě těchto materiálů: https://pardubicky.denik.cz/zpravy_region/vybuch-chemicky-v-semtine-je-nejtragictejsi-od-rok.html
https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/vybuch-semtin-vyroci.A140529_2068977_pardubice-zpravy_mt
https://www.lidovky.cz/domov/vybuchla-tovarna-na-semtex-ctyri-lide-stale-nezvestni.A110420_082340_ln_domov_ter
https://www.opojisteni.cz/pojistny-trh/vybuch-nitroglycerinu-v-pardubicke-chemicce-v-semtine/c:3094/
https://pardubicky.denik.cz/zpravy_region/delnici-zraneni-po-vybuchu-se-uz-vraci-domu-20170822.html
https://www.pozary.cz/clanek/57869-v-pardubicke-chemicce-doslo-k-explozi-zasobniku-nad-pardubicemi-se-vznasel-zluty-mrak/
https://youtu.be/jkRSAVK3QmE?si=asjvGSrTJ_dpm4FF
