Článek
Je obyčejná sobota 23. února 2008, ale pro dva velice zkušené piloty nejmodernějšího, pro radary neviditelného strategického bombardéru Northrop B-2 Spirit je dlouho očekávaným výjimečným dnem. Končí jim totiž nasazení na Andersenově letecké základně na ostrově Guam a poletí domů do Ameriky. Major Ryan Link a kapitán Justin Grieve už se nemohou dočkat setkání se svými blízkými a absolutně netuší, že se jejich cesta k rodinnému krbu pořádně zkomplikuje. Loučí se se svými kolegy, usedají do kokpitu obřího letounu proslulého svým futuristickým vzhledem a po nezbytných přípravných procedurách dostávají povolení ke vzletu.
Od jejich domovské Whitemanovy letecké základny v Kansasu je dělí 11 300 kilometrů, které by měli zvládnout za 16 hodin. Major Link je kromě výtečného pilota i instruktorem pro tento typ bojového letounu a jeho kolega kapitán Grieve má také zkušeností na rozdávání.
Posádka se rozjíždí po ranveji, dosahuje rychlosti rozhodnutí (V1), po níž již nelze přerušit vzlet a s typickým hukotem se odlepí od země. Piloti nastavují motory na plný výkon a přecházejí do strmého stoupání. Dostanou se však do pouhých 24 metrů a zjišťují, že je něco špatně. Do té doby naprosto spolehlivý stroj ztrácí výkon a silně se třese. Otáčky motorů klesají, letoun přechází do levého náklonu a posádce je jasné, že se každým okamžikem zřítí. Piloti na nic nečekají a okamžitě se katapultují, neboť v takovýchto případech rozhodují i setiny sekundy. A taky, že ano. Vzápětí se nejmodernější bombardér na světě v hodnotě dvou miliard dolarů zřítí a vybuchne.
Armádní špičky a letečtí specialisté jsou v šoku. Bombardéry B-2 slouží ve válečných konfliktech již 19 let a do této doby je nepostihla žádná havárie. Okamžitě je uzemněna celá flotila 20 letounů tohoto typu. Oba piloti naštěstí katapultáž a následné přistání na padáku přežijí bez vážnějších zranění.
Vyšetřováním je pověřen generál Floyd Carpenter. Samozřejmě ho nebude provádět sám, ale s týmem specialistů. Pátrání po příčinách havárie by jim mohl usnadnit záznam startu letounu z bezpečnostních kamer. Jenže ten vnese do vyšetřování ještě více otazníků. Experti nechápou, proč letoun ihned po startu abnormálně zvedl příď. Detailně analyzují trosky a zkoumají jak mechanické části, tak počítačové palubní systémy. Ale stále nic. Všechny letové plochy a mechanismy, které ovlivňují polohu letounu vůči zemi, fungovaly správně. Stejně jako motory, hydraulické okruhy i řízení.
Záhada nejdražší letecké havárie v dějinách lidstva se prohlubuje a vyšetřovatelé přešlapují na místě. Bombardér vzlétal za ideálních povětrnostních podmínek, bylo slunečno a bezvětří, tudíž případný střih větru, který by letoun zvedl, mohou rovněž vyloučit. Co tedy abnormální sklon způsobilo? Selhání lidského faktoru nebo techniky?
Mozkem bombardéru je propracovaný počítačový systém řízení letu. Zjednodušeně řečeno, piloti do něho zadají, co má letoun udělat, a zbytek je na něm. Že by se porouchal? Odpověď na tuto otázku by mohli vojenští experti na letecké nehody najít ve výstupu ze zapisovače letových údajů. A skutečně, při analýze dat z palubních systémů nevěří vlastním očím. V okamžiku, kdy stroj prudce zvedá příď, počítač zaznamená sklon -8°, což je nesmysl, to by naopak klopil dolů. Zdá se, že jsou vyšetřovatelé na stopě. Počítačový systém se mylně domnívá, že má letoun skloněnou příď, proto ji stále více a více zvedá. A to není jediný omyl, nesprávně určí i rychlost a výšku letu. Ale jak je to možné?
Vnesou do vyšetřování více světla výpovědi zkušených pilotů? Ti se zmíní expertům o neobvyklém upozornění AIRDATA CAL, které se jim rozsvítilo na displeji v průběhu spouštění motorů. To odkazuje na nutnou kalibraci letových údajů. Na vysvětlenou, v nosové části bombardéru je umístěno 24 senzorů, které nepřetržitě měří tlak vzduchu. A právě z těchto údajů palubní počítače určují rychlost, výšku a sklon letounu. A pokud se výstupy z jednotlivých senzorů liší, je třeba provést kalibraci systému.
Takže posádka před vzletem zavolala technika, který příslušný úkon provedl a piloti odrolovali na start. Dle sdělení velitele letu se už upozornění nerozsvítilo a vzlet probíhal zcela standardně. Ale jakmile se odpoutali od ranveje, řízení špičkového stroje se doslova pomátlo. Stroj překročil maximální úhel sklonu a piloti neměli šanci jakkoliv zasáhnout.
Že by byla chybně provedena kalibrace senzorů? To by mohla rovněž odhalit expertíza dat z palubních zapisovačů. A skutečně, i po provedené kalibraci 3 senzory zaznamenávaly nesprávné hodnoty tlaku vzduchu. Ale nabízí se otázka, proč vůbec palubní systém kalibraci senzorů požadoval? I tuto tajenku experti rozluští. Bombardér měl původně odletět o den dřív, a tak 24 hodin čekal na letištní ploše. Ke vší smůle přišla v noci tropická bouře s prudkým lijákem a větrem. Jenže na takovéto podmínky je přece bojový letoun stavěný! Ano, to si do této chvíle experti skutečně mysleli. Až laboratorní testy je vyvedly z omylu. Do senzorů se dostala voda a musely být znovu kalibrovány. Ovšem to stále nevysvětluje, proč i po kalibraci zobrazovaly chybné hodnoty.
Vyšetřovatelé jsou pod silným tlakem, neboť celá flotila bombardérů B-2 je už několik měsíců uzemněná a jestli se příčinu nepodaří objasnit, může to znamenat pro tyto špičkové stroje definitivní konec.
Generál Carpenter se svým týmem znovu prochází výpovědi pilotů a data z černých skříněk. Co se dělo mezi kalibrací senzorů a startem? Posádka provedla řadu nutných úkonů před vzletem a jedním z nich bylo i zapnutí vyhřívání pitotovy trubice (zařízení na trupu letadla, měřící rychlost letu vůči proudění vzduchu). Že by nějakým způsobem ovlivnilo zkalibrované senzory? Vyšetřovatelé si nejsou jisti, tak povolají specialistu a ten jejich domněnku potvrdí. Kalibrace byla prováděna při vysoké vlhkosti v oblasti senzorů. Aktivací vyhřívání pitotovy trubice, která se nachází v blízkosti kalibrovaných senzorů, došlo k prudkému poklesu vlhkosti a náhlá změna prostředí způsobila opětovné rozhození čidel. Ale tentokrát už se žádné upozornění v kokpitu nerozsvítilo.
A tak mozek letounu obdržel a zpracoval chybná vstupní data, předal řízení špatné pokyny, navedl letoun do abnormálního sklonu a následně ho poslal k zemi. Tohle vše trvalo pouhých 12 sekund a piloti neměli nejmenší šanci stroj za dvě miliardy dolarů zachránit. Naštěstí zachránili alespoň sami sebe.
Po této nehodě byl počítačový systém B-2 přeprogramován a chyba byla odstraněna. Bombardéry, připomínající dravého sokola v letu, brázdí nebe dodnes a k žádné obdobné havárii už nedošlo.
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
https://youtu.be/89tNjNr-Gm4?si=9cFuD4Q7iCTSRj4d
https://youtu.be/8ZB-iziY2Bw?si=1sxrjr5×o2×fI4sn
https://youtu.be/oLkrreh09kU?si=Q2yp7sC9boMM6FCd
https://aviation-safety.net/wikibase/2572
