Hlavní obsah

Když žena za kniplem zachránila po výpadku motoru a dekompresi 143 pasažérů letu Southwest 1380

Foto: Wikipedia, licence Creative Commons 4.0, autor Acroterion

Boeing 737 společnosti Southwest Airlines

Ještě v 80. letech minulého století bývaly ženy v kokpitu dopravních letounů vzácnou výjimkou, dnes tvoří přibližně 6 % z celkového počtu dopravních pilotů a sedí dokonce i za kniplem bojových strojů.

Článek

A právě jedna z nich bude hrdinkou našeho dnešního příběhu letu Southwest Airlines 1380.

Ten se začíná psát v dopoledních hodinách běžného pracovního dne, úterý 17. dubna 2018, na letišti LaGuardia v New Yorku. Na jeho ploše právě dokončuje předletovou přípravu posádka Boeingu 737-700 nízkonákladové texaské společnosti Southwest Airlines. Na palubu 18 let starého stroje, který strávil ve vzduchu již 62 521 hodin a absolvoval 37 021 cyklů vzlet/přistání, se usazuje 144 pasažérů. Po dobu téměř čtyřhodinového vnitrostátního letu do Dallasu v Texasu se o ně budou starat 3 letušky.

A to nejsou jediné ženy v posádce, další najdeme v kokpitu, a to přímo na kapitánském postu. Je jí šestapadesátiletá Tammie Jo Shults, která započala svoji kariéru u amerických vzdušných sil a vypracovala se až na stíhací pilotku letounu F-18 Hornet. Pro svoji současnou mateřskou společnost létá již 14 let a za kniplem dopravních letounů strávila 11 715 hodin, 10 513 z nich právě v Boeingu 737. Kromě velitelské funkce bude monitorovat přístroje a komunikovat s řízením letového provozu. Úloha řídícího pilota připadla pro tentokrát rovněž velice zkušenému čtyřiačtyřicetiletému Darrenu Lee Ellisorovi, veteránovi války v Iráku s praxí na letounu včasné výstrahy Boeingu E-3 Sentry. Na svém kontě má 9 500 hodin, z toho 6 900 v kokpitu nejrozšířenějšího dopravního letadla na světě. Oba se velice dobře znají a perfektně spolu vycházejí. Zkrátka, přesně s takovouto posádkou byste si přáli letět a zkušenější byste dlouho hledali.

Po dokončení předletové přípravy piloti pojíždějí k prahu dráhy a cestou procházejí checklisty. V 10 hodin 43 minut obdrží povolení ke vzletu a vzápětí se odpoutají od země. Prostě zcela běžný rutinní vzlet, jakých posádka absolvovala bezpočet, a ještě k tomu za ideálních povětrnostních podmínek, které je mají provázet až do Dallasu. První důstojník zapíná autopilota, zamíří na jihozápad a stoupá do cestovní hladiny tři osm nula, tedy 38 000 stop, což představuje 11 582 metrů.

Cestující si užívají prvních 20 minut pohodového letu bez sebemenších turbulencí. Boeing se 149 lidmi na palubě stále stoupá a v tom se to stane. Ve výšce 32 000 stop se ozve ohlušující rána, která je zřetelně slyšet i v kokpitu. S letounem cloumají silné otřesy a vzápětí přechází do prudkého levého náklonu. Posádka okamžitě zareaguje a snaží se nebezpečný náklon vyrovnat.

A co se děje v kabině pro cestující? V důsledku explozivní dekomprese, což byla ona mohutná rána, vypadnou kyslíkové masky a vše, co není upevněno, létá vzduchem. Mezi cestujícími propuká panika a všichni jsou přesvědčeni, že se právě odehrávají poslední okamžiky jejich života.

Ani v kokpitu není situace o mnoho příznivější. Palubní deska bliká jako vánoční stromeček, a ještě ke všemu za doprovodu několika zvukových výstrah. Rozsvítí se kontrolka požáru levého motoru, která však po pár sekundách zhasne a vystřídá ji upozornění na jeho výpadek. Ačkoliv se řídící pilot, tedy první důstojník, snaží ze všech sil nebezpečný náklon vyrovnat, nedaří se mu to, naopak, stále roste. Dosáhne až 41° a blíží se k maximu. Pokud letoun limit překročí, ztratí vztlak a zřítí se dolů jako kámen.

Po usilovném boji s řízením, připomínajícím přetahovanou, se posádce podaří stroj jakž takž stabilizovat, ale reaguje značně ztuha a nepřesně. Další výstraha upozorňuje piloty na pokles tlaku v kabině pro cestující. Příčinu neznají, ale je jim jasné, že musí okamžitě sklesat do výšky, kde může lidský jedinec bez problémů dýchat. Zásoba kyslíku ve vyvíječích vydrží pasažérům přibližně na 15 minut, a pak by je postihla hypoxie. To je stav, kdy se lidskému mozku a tkáním nedostává kyslík. Projevuje se zpomaleným myšlením, únavou, ospalostí, závratěmi a vede až ke ztrátě vědomí a posléze i k smrti.

Pro mlhu hustou tak, že by se dala krájet, není na palubě vidět ani na krok. Ale kde se tam vzala? Vytvořila se proto, že dovnitř proudí ledový vzduch rozbitým okénkem ve čtrnácté řadě vlevo. Ale copak může jen tak samo od sebe zničehonic prasknout tvrzené několikavrstvé sklo dimenzované na obrovský rozdíl tlaků vzduchu mezi vnitřkem letadla a vnějším prostředím? Samo od sebe rozhodně ne. Proč se tak stalo, rozkryjeme na konci.

Hustá mlha proniká už i do kokpitu, piloti přestávají vidět na přístroje a začínají pociťovat problémy s dýcháním. Nasazují si masky a kapitánka vyhlašuje stav naléhavosti z důvodu výpadku a pravděpodobného požáru motoru číslo jedna, dekomprese v kabině a ztíženého ovládání letounu. Zároveň žádá o kurz k nejbližšímu letišti. Tím je Harrisburg, jenže k němu nestihnou sklesat, neboť letí příliš vysoko. Zvolí tedy mezinárodní letiště ve Filadelfii, podstatně lépe vybavené pro nouzové přistání.

Posádka je natolik zaneprázdněna, že nemá čas spojit se s palubním personálem a vůbec neví, co se v kabině pro cestující děje. Tak se tam teď podíváme. Letušky s přenosnými dýchacími přístroji procházejí uličkou a kontrolují, zda mají pasažéři správně nasazené masky. V tom spatří něco, co v životě neviděly a nevěří vlastním očím. Z otvoru, kde ještě před chvílí bylo okno ve 14. řadě, trčí ven celou horní polovinou těla Jenifer Riodanová, cestující, která u něho seděla. S pomocí pasažérů se ji snaží dostat dovnitř. Jakmile okno prasklo, podtlak při dekompresi ji doslova vycucnul ven. A kdyby nebyla připoutaná, prostě by vylétla a zmizela kdesi v oblacích. O těžce zraněnou cestující se postarají dva pasažéři – záchranář a zdravotní sestra.

Let Southwest Airlines 1380 právě sklesal do bezpečné výšky, takže si cestující mohou sundat masky a piloti pokračují v sestupu do 6 000 stop neboli 1 829 metrů a pomalu se blíží k Filadelfii. Celý letoun se silně třese, tudíž musí být maximálně opatrní a neletět ani neklesat příliš rychle. I při sebemenším zvýšení rychlosti se otřesy stupňují. Posádka nemá tušení, co je způsobuje ani jak dalece je letoun poškozen, a obává se, aby se za letu nerozpadl.

Kapitánka Tammie Shults v souladu s předpisy pro nouzové situace přebírá řízení. První důstojník se věnuje řešení problémů a prochází checklisty před nouzovým přistáním. K posádce se konečně dostane zpráva o těžce zraněné pasažérce, která hodnou chvíli trčela z letadla ven. Piloti tudíž sestup urychlí. Kapitánka vyhlašuje stav nouze z důvodu těžce zraněné osoby na palubě a oznamuje dispečerům filadelfského letiště svůj záměr provést závěrečnou fázi přiblížení a přistání vizuálně. Tím se dostanou na zem dříve, než kdyby museli klesat po sestupové rovině. A když jde o život, rozhodují i sekundy.

Palubní personál připravuje kabinu na nouzové přistání a piloti konfigurují letoun. Jelikož mají naspěch, rozhodne kapitánka, že vynechají některé méně důležité body kontrolního seznamu a klapky nevysunou na maximum. To znamená, že ušetří čas, ale překročí maximální přistávací rychlost.

V 11 hodin 15 minut místního času obdrží let Southwest Airlines 1380 povolení k nouzovému přistání na dráhu 27 levá mezinárodního letiště ve Filadelfii. K ní se řítí šílenou rychlostí 180 uzlů, což odpovídá 333 kilometrům v hodině. Stroj se silně třese a velice těžce ovládá, přesto naše hrdinka Tammie se svojí posádkou a 144 pasažéry na palubě úspěšně dosedá na 3 600 metrů dlouhou ranvej a bezpečně zastavuje těsně za její polovinou. Na palubu ihned vběhnou záchranáři a přebírají těžce zraněnou cestující do své péče. Ta bohužel po převozu do nemocnice na následky těžkých zranění umírá. Hasiči jsou tentokrát bez práce, jelikož motor, který vypověděl službu, ve skutečnosti vůbec nehořel.

Všichni ostatní pasažéři odcházejí po svých a jako poslední opouštějí palubu naši hrdinové, kapitánka Tammie Jo Shults a první důstojník Darren Lee Ellisor.

Teď vás určitě zajímá, proč k této havárii, která jen díky naprosté profesionalitě posádky neskončila tragicky, vůbec došlo. Proč vysadil motor a vysypalo se okno? Tak to nám poví experti na letecké nehody z Národního úřadu pro bezpečnost dopravy Spojených států amerických (NTSB), kteří tvoří jádro vyšetřovacího týmu. K nim se záhy připojí i zástupci společnosti Boeing a specialisté z francouzského úřadu pro vyšetřování a bezpečnost civilního letectví. Posledně jmenovaní proto, že motory pocházejí z Francie.

A co zjistí? Nebudu vás dlouho napínat, povím vám to hned. Jelikož inkriminovaný Boeing 737 má již něco za sebou, vytvořila se postupem času na jedné z lopatek ventilátoru levého motoru únavová prasklina, kterou při běžných revizích technici neobjevili, jelikož nebyla vidět. A tak dlouho se létá s prasklinou, až se lopatka utrhne. A to se stalo přesně 17. dubna 2018 v 11 hodin 3 minuty ve výšce 32 000 stop nad východním pobřežím Spojených států amerických. A pak už to šlo ráz na ráz. Lopatka narazila do opláštění gondoly motoru číslo jedna. To se utrhlo, poškodilo náběžnou hranu křídla a rozbilo okno ve 14. řadě.

V listopadu 2019 vydal NTSB závěrečnou vyšetřovací zprávu, podle níž byla prvotní příčinou nehody letu Southwest Airlines 1380 únavová trhlina ve spoji lopatky ventilátoru motoru číslo jedna. Národní úřad pro bezpečnost dopravy Spojených států amerických zároveň uložil všem aerolinkám, provozujícím Boeingy 737 s tímto typem motorů, provádět pravidelné revize lopatek ventilátorů ultrazvukovou metodou, a to po dosažení 20 000 cyklů vzlet/přistání.

Všichni členové posádky byli oceněni mezinárodním sdružením dopravních pilotů a mistři za kniplem obdrželi vysoká profesní vyznamenání. I ta sebedokonalejší technika zkrátka čas od času selže, a proto sedí v kokpitu perfektně vycvičení nenahraditelní lidští jedinci s prýmky na ramenou, kteří dokážou její chyby napravit. Tak na viděnou v oblacích!

V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:

https://youtu.be/FkVTdvcghHc?si=GvZZD7V_Jqf5k4rq

https://youtu.be/8VcWX1zAuEs?si=WjIdDBpgKqOzyo_l

https://youtu.be/KTftv4tjyBE?si=qMfrrVXBCGx0FgGl

https://aviation-safety.net/wikibase/319674

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz