Hlavní obsah
Lidé a společnost

Z odtajněných armádních archivů: Letoun L-39C skončil po marném boji pilotů s požárem v rybníku

Foto: Wikimedia Commons, volné dílo, autor Alan Lebeda

L-39C Albatros

V našem dnešním příběhu z cyklu leteckých havárií se nebudeme toulat po světě, ale zůstaneme doma. Zavítáme k letcům do Pardubic, neboť nehody se čas od času nevyhnou ani vojenským strojům.

Článek

Je mrazivý zimní podvečer 1. února 1996 a na 34. základně školního letectva v Pardubicích probíhají večerní cvičné lety v malé výšce. Do jednoho z cvičných dvoumístných letounů L-39C Albatros usedá nadporučík Jaroslav Sochr, který bude stroj pilotovat a v roli instruktora na něj bude ze zadní sedačky dohlížet podplukovník Vladimír Adámek.

Než přejdeme k samotnému letu, povíme si něco málo o tomto legendárním stroji, který provázel naše i zahraniční vojenské piloty po řadu desetiletí. Sériová výroba L-39 Albatros byla zahájena v Aeru Vodochody v roce 1971 a během čtvrt století opustilo továrnu 2 900 kusů tohoto velice spolehlivého podzvukového proudového letounu. Byl exportován do více než 40 zemí a využíván mnoha armádami nejen k výcviku, ale též v bojových misích, kde se velmi osvědčil. V našich vzdušných silách byly v letošním roce tyto nesmrtelné stroje nahrazeny modernizovanou verzí L-39NG Skyfox se špičkovou avionikou, ale ve světě jich několik set stále létá a pravděpodobně ještě nějaký ten pátek bude.

Vraťme se ale zpět do Pardubic a prvního únorového dne roku 1996. Úderem 17. hodiny startuje z ranveje tamějšího vojenského letiště posádka L-39C s trupovým číslem 0447 k běžnému cvičnému nočnímu letu, jehož náplní má být manévrování s letounem nízko nad zemí za šera a tmy. Nadporučík Sochr přeletí z Albatrosem do vymezeného pracovního prostoru severozápadně od Pardubic a provádí stanovené prvky. Po několika zatáčkách přechází do strmého stoupání a poté prudce klesá ve střemhlavém letu. Zkrátka, jeho cvičná sestava si v ničem nezadá s akrobatickým vystoupením display pilotů na leteckých přehlídkách. A je o to těžší, že ji provádí za soumraku.

Dalším manévrem, který nacvičuje, je přechod z horizontálního letu do levotočivé stoupavé zatáčky při rychlosti 600 kilometrů v hodině. Motor pracuje na plný výkon, když v tom posádka zaslechne záhadný zvuk, který vychází pravděpodobně z prostoru pohonné jednotky. Podplukovník Adámek se snaží zjistit původ rachotu, rozhlíží se kolem sebe a při pohledu doleva spatří ohnivé záblesky na levém křídle. Vzápětí se v kokpitu rozsvítí výstražná signalizace požáru a rozbliká kontrolka indikace teploty výstupních plynů, která ukazuje 900°C. Skutečná teplota je pravděpodobně ještě vyšší, ale devíti sty končí stupnice. Jen pro úplnost, limitní hodnota představuje pouhých 660°C.

Instruktor okamžitě navazuje spojení s řídícím letů a ohlašuje nouzovou situaci z důvodu požáru. Zároveň aktivuje integrovaný hasicí systém, několikrát stiskne příslušné tlačítko, ale bez úspěchu. Letí rychlostí 450 kilometrů v hodině ve výšce 5 000 stop nebo-li 1 524 metrů a požár se jim nedaří uhasit. Oběma pilotům je jasné, že na domovskou základnu nedoletí a s Albatrosem v plamenech opravdu nelze přistát na poli, i když je konstruován i pro starty a přistání na nezpevněných plochách. Posádce dochází čas a nezbývá nic jiného než se katapultovat.

Podplukovník Adámek dává příkaz ke katapultáží svému svěřenci a informuje řízení letů a nadřízené. Letoun navede nad neobydlenou oblast a za pár sekund, ve výšce přibližně 700 metrů, se vystřelí taky. Oba profíci na padácích dosednou doprostřed zmrzlého pole mezi obcemi Sopřeč a Vyšehněvice a vyváznou z havárie bez jediného škrábnutí. Nikým neřízený hořící Albatros ještě chvilenku setrvá ve vzduchu, přechází do stoupání a jakmile ztratí rychlost, zřítí se střemhlav do rybníka Dereznice v katastru obce Rohovládova Bělá asi 15 kilometrů severozápadně od Pardubic. Nikdo na zemi neutrpí žádnou újmu na majetku ani na zdraví.

Taky si kladete otázku, proč k havárii tak spolehlivého stroje vůbec došlo? To musí zjistit vyšetřovací tým složený z expertů Inspektorátu bezpečnosti letů Velitelství vzdušných sil ČR. Po pečlivém ohledání trosek s důrazem na pohonnou jednotku, analýze dat z palubního zapisovače a vyslechnutí obou pilotů, dojdou vyšetřovatelé k jednoznačnému závěru. Příčinou havárie 21 let starého letounu Aero L-39C byl požár titanového labyrintu motoru. Ale co ho způsobilo, žádné dostupné zdroje neuvádějí.

Po této nehodě byl velitelem Vzdušných sil AČR dočasně omezen provoz letounů tohoto typu a nařízena důkladná revize jejich motorů. Nadporučík Jaroslav Sochr i podplukovník Vladimír Adámek obdrželi za naprosto profesionální řešení krizové situace poděkování a dar z rukou ministra obrany ČR. Bohužel, nadporučík Sochr si ho dlouho neužil, zahynul při cvičném letu 18.2.1998, jen pár desítek kilometrů od místa první havárie. Ale o tom zase někdy příště.

V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:

http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/723/

https://www.flying-revue.cz/l-39-albatros-nova-krev-i-osudne-nehody

http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/614/

https://www.valka.cz/10582-Prehled-nehod-ceskeho-vojenskeho-letectva-1993-2003

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz