Článek
A myslím, že by se mé poznatky a rady, jak najít zajímavou práci, která člověka nejen uživí, ale bude ho i bavit, mohly někomu z vás hodit. Proto se o ně ráda podělím. Takže pokud zrovna marně sháníte vhodné pracovní uplatnění, čtěte dál.
Začneme kde jinde, než na pracáku, tedy Úřadu práce. Popravdě řečeno, netuším, proč se v názvu této instituce objevuje slovo práce. Neznám totiž nikoho, komu by pracák zaměstnání opravdu našel. Nevím, zda někdo z vás má pozitivní zkušenosti, ale já jsem zjistila, že tudy opravdu cesta nevede, zvláště pokud nejste vhodnými kandidáty na práci v mladém kolektivu.
A co zkusit třeba rekvalifikaci, kterou vám pracák dokonce zaplatí? Hm, odpovím opět otázkou. Co myslíte, že se naučíte za 10 pracovních dnů po 8 vyučovacích hodinách? Možná získáte ponětí, o čem ta nová profese je, ale rozhodně ji nezvládnete do té míry, abyste mohli konkurovat lidem, kteří obor studovali minimálně čtyři roky. Zvláště u nejvíce nabízených rekvalifikací na ajťáka nebo počítačového grafika. Rekvalifikační kurz je dobrý v případě, pokud už v této profesi máte praxi, ale chybí vám patřičný glejt.
Takže pracák jsme škrtli. A stejně tak bych se velkým obloukem vyhnula hledání vhodného pracovního uplatnění prostřednictvím pracovní agentury. Stanete-li se agenturním zaměstnancem, budou s vámi šoupat všude možně a budete jen kolečkem v soukolí asijských montoven. Ledaže by vám nevadila monotónní práce na směny a rádi byste poznávali nové lidi, pak bych vám tento způsob hledání zaměstnání doporučila.
Tak co nám zbývá? Bezpočet pracovních portálů na internetu. Je jich opravdu mraky, ale má to jeden háček. Opisují od sebe, to znamená, že téměř na všech objevíte jedno a totéž, ale práce se tímto způsobem najít dá. Stačí co nejpodrobněji vyplnit dotazník a přiložit své curriculum vitae, kde vypíchnete, v čem jste nejsilnější a co vás opravdu baví. Nemá totiž smysl vzít práci, o níž už předem víte, že to bude otrava a stejně ve zkušební době skončíte.
A jaký způsob se mi osvědčil ze všeho nejvíc? Oslovování firem, které vůbec nikoho nesháněly. Ano, zdá se to naprosto nelogické, ale funguje to! Ovšem pozor, v tomto případě vy nabízíte sebe, respektive své znalosti, dovednosti, zkušenosti, přednosti a talent. Tudíž je třeba email formulovat jako nabídku, nikoliv poptávku po pracovním uplatnění. Prostě vy nabízíte firmě spolupráci, vy jste v tomto případě ten nebo ta hlavní.
Prostě popište, jak byste si svoji ideální profesi představovali, samozřejmě s nohama na zemi, nikoliv s hlavou v oblacích a platem ministerského předsedy. Uveďte, co můžete potencionálnímu zaměstnavateli nabídnout a naopak, co od něj očekáváte. Popravdě, fakt se nevyplatí lhát.
Teď vám vysvětlím, jak je možné, že tento způsob opravdu funguje. Jakmile firma zveřejní inzerát na zajímavou pracovní pozici, přijdou jí stovky odpovědí. A myslíte si, že personalisté nebo manažeři všechny čtou? Ani náhodou. Často bývá o obsazení pozice rozhodnuto už předem nebo se vhodní kandidáti objeví hned zkraje a další uchazeči už šéfstvo nezajímají.
A když firma nikoho neshání, kompetentní pracovníci se nemusí prokousávat stovkami reakcí na inzeráty a váš email tudíž nepřehlédnou. I když zrovna momentálně nikoho nehledají, v případě, že je vaše nabídka zaujme, většinou si ji založí a až se objeví vhodná pozice, budou vás kontaktovat jako první.
A ještě jedna rada pro mladé. Pokud nemáte rodinu ani jiné vazby na svoji rodnou zemi, běžte na zkušenou do ciziny. Co na tom, že neumíte pořádně žádný jazyk, to se naučíte. Fyzická práce, třeba na začátku, vám rozhodně neuškodí a jazykové znalosti, které získáte, budou cenou devizou v případě návratu a hledání práce u nás. I když, já být mladá, asi bych se nevracela.
Pokud jste již práci snů našli, gratuluji a vám ostatním přeji, ať se tak brzy stane. Hodně štěstí!
Zpracováno na základě vlastních zkušeností.
