Článek
V jeho těsné blízkosti najdeme nejhlubší zatopenou propast na planetě Zemi.
A kolik měří? Tak to je docela zapeklitá otázka, kterou rozebereme později. Nejprve si povíme něco málo z historie.
První písemná zmínka o hranické propasti pochází z roku 1580. Jistý Tomáš Jordán z Klausenburka popisuje přírodní útvar jako pekelnou jámu, do níž byli vhazováni odsouzenci k smrti. Hrůzná představa, že?
O důležitosti tohoto krasového útvaru v dávných dobách svědčí i fakt, že ho najdeme zakreslený na mapě Moravy z roku 1627 od Jana Ámose Komenského. V 19. století se začíná rozvíjet turismus a s ním přicházejí do této oblasti první výletníci. Pro ně nechal zbudovat hrabě Karel Chotek k propasti dřevěné schodiště s vyhlídkovou plošinou. Již v této době probíhaly první marné pokusy o změření její hloubky.
Zatímco podstatně známější propast Macocha stále láká sebevrahy, v hranické propasti se odehrála dokonce vražda. A to již před více jak 140 lety, konkrétně v roce 1883. Sériový vrah Hugo Schenk sem vylákal jednu vídeňskou služku, s níž se seznámil přes inzerát, se společníkem ji opili a shodili do propasti. Dlužno dodat, že předtím z ní ničeho neštítící se vrah vylákal pod záminkou sňatku veškeré úspory.
Přesuňme se raději do současnosti a k příjemnějším záležitostem. Z nové vyhlídkové plošiny budete mít jako na dlani monstrózní jícen propasti dlouhý 104 metrů, široký 34 a hluboký 69,5 metru. Na jejím zdánlivém dně uvidíte malé zelené jezírko. Jenže tento pohled je značně klamný, pod ním se nacházejí obrovské zatopené jeskynní prostory a skutečného dna propasti nebylo nikdy dosaženo.
Maximální naměřená hloubka vody je 450 metrů a celková 519,5 metru, tudíž se jedná o nejhlubší zatopenou propast na celém světě. Její skutečná hloubka je však je však mnohonásobně větší. Odborníci ji odhadují na kilometry až desítky kilometrů. Usuzují tak podle teplé vody, takzvané kyselky, obsahující oxid uhličitý s příměsí hélia, které prokazatelně pochází z hloubky kolem 40 kilometrů.
Bohužel, výzkumníci a speleologové nedisponují žádnými přístroji, kterými by mohli skutečnou hloubku změřit. Na to si budeme muset ještě nějaký ten pátek počkat.
A jak se k tomuto přírodnímu unikátu dostanete? Pěšky, a to buď od vlakového nádraží v Teplicích nad Bečvou (cca 700 metrů) nebo od autokempu v Hranicích (asi 1,5 km). Obě turistické trasy jsou značené červeně a tvoří zároveň naučnou stezku. Cestou narazíte na několik vyhlídkových míst, z nichž spatříte nejen propast, ale i malebné údolí řeky Bečvy. Nádherný výhled se vám naskytne i ze zříceniny hradu Svrčov, která se vypíná v těsné blízkosti stezky.
A co stojí za návštěvu v blízkém okolí? Rozhodně si nenechte ujít krásu Zbrašovských aragonitových jeskyní na protějším břehu řeky a lázeňské městečko Teplice nad Bečvou. Zde rádi uvítají i hladové a žíznivé poutníky stejně jako v sousedních Hranicích. A z Prahy sem dojedete pohodlně po dálnici přes Brno a Olomouc za necelé tři hodiny.
Tak šťastnou cestu a krásné prázdninové zážitky!
Zpracováno na základě vlastních zážitků, poznatků a informací z těchto zdrojů:
https://hranickapropast.cz/
