Článek
Ta se začala psát v 60. letech 13. století, kdy král „železný a zlatý“ Přemysl Otakar II. zahájil stavbu gotického monumentálního sídla na stejnojmenném vrchu při důležité obchodní stezce. Koncem 70. let 13. století byl hrad, který sloužil rovněž k obraně před rozpínajícími se sousedními rody Ronovců a Markvarticů, již prokazatelně obýván. Tehdejší mistři stavitelé se svého úkolu zhostili na výbornou. Vytvořili opravdu nedobytné sídlo s vysokou uměleckou hodnotou.
Hrad, který měl být důstojným místem pobytu našich králů, se stal krátce po Přemyslově smrti (26. srpna 1278) v bitvě na Moravském poli vězením pro jeho sedmiletého syna Václava a ovdovělou královnu Kunhutu.
Počátkem 14. století se dostal do zástavního držení okolní šlechty a do přímé správy panovníka se vrátil po nástupu českého krále a římského císaře Karla IV. na královský trůn. Ten se snažil získat všechen zastavený majetek zpět a dát zemi pevný zákoník tzv. Maiestas Carolina. V něm bylo ustanoveno, že královský majetek už nikdy nesmí být zastavován a mezi výslovně jmenovanými byl také Bezděz. Karel IV. pobýval na hradě Bezdězu velice často a v roce 1366 založil v okolí Velký rybník, který byl později na počest K. H. Máchy přejmenován na Máchovo jezero.
V období husitských válek se toto monumentální středověké sídlo stalo nejmocnější oporou katolické církve na severu Čech. Jeho nedobytnosti bylo důvěřováno natolik, že sem byly převezeny z Prahy Zemské desky a značný církevní i světský majetek.
Od roku 1627 byl hrad v majetku Valdštejnů. V 2. polovině 17. století zde byl založen klášter montserratských benediktýnů, který byl zrušen reformou císaře Josefa II. roku 1785. Albrecht z Valdštejna, známý vojevůdce a politik, uvažoval o přestavbě hradu na barokní pevnost, ale nakonec od tohoto záměru upustil a nedobytný vrchol umění gotických stavitelů začal chátrat.
Navzdory svému zchátralému stavu Bezděz nepřestal vzbuzovat představivost romantické éry a sloužil jako múza básníkům, umělcům a snílkům, zejména Karlu Hynku Máchovi, který si tento kraj zamiloval, často tu pobýval a tvořil. S hradem je spojena i celá řada mýtů a pověstí. Asi nejznámější a nejtajemnější se týká záhadné podzemní chodby, která se měla táhnout z Bezdězu až do městečka Bělá pod Bezdězem a údajně se v ní skrývají poklady. Ty ani chodbu samotnou dodnes nikdo nenašel. Pokud by však existovala, jednalo by se o nejdelší podzemní chodbu v Čechách.
Gotické mistrovské dílo, nedotčené rozmary romantické renovace ani válečným pustošením, zůstává ryzím historickým pokladem, který rozhodně stojí za návštěvu. Tak pojďme. Putování do středověku zahájíme na náměstí v Doksech, známém to letovisku u Máchova jezera a celou cestu až na hrad půjdeme po červeně značené turistické trase, takzvané Máchově stezce, přibližně 8 kilometrů. Až do podhradí, to jest stejnojmenné vesnice, vede hustými borovými lesy s množství hub, v letních měsících i borůvek, pohodovou cestou téměř po rovině. Ze vsi pak poměrně prudce stoupá a vzhledem ke kamenitému podkladu v jejím závěru, není vhodná pro cyklisty, maminy s kočárky ani handicapované na vozíku. Průměrně zdatný jedinec a děti školního věku ji však v pohodě zvládnou.
A kdybyste se přeci jen cítili unaveni, hladoví či žízniví, cestou z podhradí na vrchol potkáte několik restaurací a stánků s občerstvením. Nápoje a něco malého k zakousnutí koupíte i v cíli, přímo na hradě. A přestože musí nahoru všechno dopravovat lanovkou (auto sem opravdu nevyjede), překvapí vás rozumné ceny.
Prohlídkový okruh zahrnuje královský palác, purkrabský palác, manský palác na II. nádvoří, unikátní raně gotickou kapli s dvojitým ochozem a křížovými klenbami a velkou věž, z níž se vám naskytne úchvatný výhled do okolí na všechny světové strany. Kromě Máchova jezera a Břehyňského rybníku spatříte vrchol Ještědu s architektonickým skvostem v podobě hotelu a vysílače, zříceninu hradu Ralsko na stejnojmenném kopci, panoramata Lužických, Jizerských hor a Krkonoš, bájnou horu Říp a tajemný hrad Houska, kam se vypravíme příště.
Základní vstupné činí 180 Kč, studenti a senioři zaplatí 140 Kč a děti až do věku 17 let 50 korun. Hrad je otevřen veřejnosti v běžné návštěvnické sezóně, to jest od dubna do konce října. První a poslední měsíc od pátku do neděle, ostatní denně kromě pondělí. V pokladně rovněž zakoupíte různé upomínkové předměty a přestože se ocitnete ve středověku, všude můžete platit kartou.
Zpátky do Doks se můžete vydat stejnou cestou, nebo dojít po modré turistické značce na vlakovou zastávku Bezděz a vrátit se vlakem, který jezdí přibližně jednou za hodinu a cesta trvá 10–15 minut. Pokud se na pěší túru necítíte, můžete dojet autem až do obce Bezděz, kde najdete velké parkoviště. Nahoru na hrad ovšem musíte po svých.
A jaké zajímavosti stojí za shlédnutí v okolí? Kromě již zmiňovaného Máchova jezera, jehož hladinu v sezóně brázdí výletní lodě, doporučuji návštěvu Muzea Karla Hynka Máchy v Doksech či nedalekého hradu Houska. A tip pro všechny pamětníky a děti: Muzeum Čtyřlístku, které sídlí v dokském zámku.
V Doksech najdete také dostatek restauračních a ubytovacích zařízení a několik supermarketů. A jak se sem dostanete? Například po dálnici D10 Praha - Turnov, v Mladé Boleslavi sjedete směrem Bělá pod Bezdězem. Vydáte-li se po stopách romantického básníka vlakem, stanici Doksy najdete na trati Nymburk - Mladá Boleslav - Česká Lípa a staví tu i rychlíky.
Tak šťastnou cestu, příjemné zážitky a krásný podzim!
Zdroj informací: Osobní návštěva + https://www.hrad-bezdez.cz/cs/o-hradu/historie
