Článek
Ti před pár hodinami nastoupili na odpolední směnu a absolutně netuší, že se za pár okamžiků stanou svědky a někteří i oběťmi nejsilnějšího výbuchu a největší chemické havárie v dějinách naší země.
A co přesně se onen osudný večer v chemické továrně na výrobu syntetického lihu stalo? To si nyní popíšeme minutu po minutě.
Celou havárii odstartuje ve 20 hodin a 7 minut roztržení kolene potrubí, kterým se přivádí do etylenové kolony etylen. Tento unikající bezbarvý plyn bez zápachu, který je vysoce hořlavý a ve směsi se vzduchem výbušný, se velice rychle šíří po celém areálu chemičky. Během pouhých dvou minut doputuje smrtonosný etylenový mrak k pyrolýzním pecím a zapřičiní ničivou explozi o síle téměř 30 tun TNT, která rozmetá nejen celou výrobní linku, ale ničí doslova vše, co jí stojí v cestě. Následně vypukne rozsáhlý požár na ploše 35 000 m².
Detonaci je slyšet desítky kilometrů daleko a způsobí obrovské materiální škody na státním i soukromém majetku v okruhu 12 kilometrů. Ty jsou vyčísleny na jednu miliardu korun československých, což byly tenkrát nepředstavitelné peníze. A následná škoda z důvodu přerušení výroby představuje další 2,5 miliardy.
Ano, došlo k obrovským ekonomickým ztrátám, ale ty největší, nevyčíslitelné, byly zaznamenány na lidských životech. 17 zaměstnanců zahynulo přímo při výbuchu a jeden při likvidaci následků katastrofy. A zraněných bylo několik stovek.
Okamžitě po havárii se vyrojila řada fám a „zaručených“ informací typu jedna paní povídala jako například tvrzení, že nejvíce obětí bylo mezi cestujícími v tramvaji, která přesně v okamžik výbuchu projížděla kolem areálu. Naštěstí jakoby zázrakem, ve zdemolované tramvaji všichni přežili, byť někteří s těžkým zraněním.
Teď vás jistě napadne. A kdo za to může? Byli viníci odhaleni a náležitě potrestáni? Nepochopitelné je, že závada potrubních kolen, konkrétně jejich koroze byla poprvé zjištěna a zaznamenána v protokolu závad již 15. srpna 1972, tedy téměř dva roky před havárií. A nic se nedělo. Až 18. března 1974 při pravidelné odstávce etylenové kolony zjistil mistr údržby poréznost jednoho z kolen. Došlo tedy k jeho výměně a vedení údržby nařídilo mistrovi udělat totéž i s dalšími třemi.
Jenže kolena jsou nedostatkovým zbožím stejně jako velká většina potřebného tovaru jak pro firmy, tak i obyvatelstvo tehdejšího Československa. Kompetentní pracovníci seženou jen jedno. Kde je vzít a nekrást? My si tuto větu tázací trochu poupravíme: Kde je vzít a ukrást? Jedno takové koleno, které potřebují, se povaluje o kus dál v jiném úseku firmy. Pracovníkům údržby se podaří inkriminovaný kus potrubí přemístit do své dílny a 13. června je namontováno.
Zbývá sehnat ještě poslední kousek. A světě div se, kouzelník nákupčí ho opravdu sežene a ne jedno, dokonce tři, do zásoby. 17. června už si trůní na polici ve skladu mistra údržby. Jenže co je to platné, kolena sice jsou, ale není mistr, neboť byl dočasně převelen na jiné oddělení. A začátkem července pro změnu nastupuje čtrnáctidenní dovolenou. Když se vrátí, koleno stejně nemůže vyměnit, jelikož není naplánována odstávka kolony a za provozu to provést nelze.
A tak večer 19. července 1974 dochází kvůli jednomu rezavému kolenu a liknavosti zaměstnanců chemických závodů nesoucích název československo-sovětského přátelství, k nejtragičtější chemické havárii a největší průmyslové nehodě na našem území. Při jejím vyšetřování házejí všichni tři zodpovědní pracovníci údržby vinu na toho druhého. Po vleklých soudních řízeních jsou dva pracovníci údržby odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 27 měsíců a jedna pracovnice vyfasuje 18 měsíců nepodmíněně.
A co je opravdu zarážející? Fabrika je urychleně postavena a uvedena do provozu znovu a to bez stavebního povolení! Chápete to?
Vyhodnocení bezpečnosti provozu z roku 1978 hovoří jasně: Celková bezpečnostní situace v chemických závodech se jeví ještě horší, než tomu bylo v roce 1974. Zkrátka, hlavně, ať se plní plán!
Chemický kombinát najdeme v Záluží u Mostu dodnes. Funguje pod hlavičkou Unipetrolu, ovšem za zcela jiných, daleko přísnějších a pečlivě sledovaných bezpečnostních podmínek, které riziko havárie snižují na minimum.
V článku jsou použity informace z těchto zdrojů:
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/od-nejvetsi-prumyslove-exploze-u-nas-uplynulo-50-let-vybuch-v-chemicce-pripravil_2407302321_cen
https://badatele.net/nejhorsi-exploze-chemicky-zamenu-mrtvych-tajili-komuniste-i-pred-pozustalymi/
https://www.denik.cz/z_domova/nejhorsi-tragedie-od-70-let-prumyslove-havarie-staly-zivot-mnoha-desitek-cechu-20180322.html
