Článek
A my se nyní pokusíme tuto největší záhadu v historii letectví rozluštit.
Právě začíná nový den, 8. březen 2014 a na letišti v Kuala Lumpuru, hlavním městě Malajsie, pojíždí na ranvej Boeing 777 s 227 pasažéry a 12 členy posádky. V kokpitu sedí třiapadesátiletý, velice zkušený kapitán Zaharie Ahmed Shan, který rovněž působí u společnosti jako instruktor a examinátor. Naproti tomu mladý první důstojník je na tomto typu letounu nováčkem, přechází z Airbusu A330 a tento let má být závěrečnou fází jeho výcviku. Řídícím pilotem je právě první důstojník, kapitán má na starosti monitoring letu a komunikaci s řízením letového provozu.
Ještě předtím, než usedli do kokpitu, prošli oba piloti bez problémů bezpečnostní kontrolou na letišti, což dokazují kamerové záznamy.
40 minut po půlnoci dostává posádka z řídící věže povolení ke vzletu a odstartuje. Zároveň jim řídící letového provozu zruší standardní odletovou trasu a umožní letět přímým směrem k prvnímu navigačnímu bodu Igari. Tento postup se používá běžně, zvláště v časech nízkého vytížení vzdušného prostoru v okolí letiště a piloti ho vítají, neboť ušetří čas i palivo.
Dvacet minut po vzletu dosáhne letoun cestovní hladiny 35 000 stop. Kapitán tuto skutečnost oznamuje oblastnímu řízení letového provozu. Na tom by nebylo nic divného, i když piloti v Evropě obvykle dosažení letové hladiny nehlásí. (Žádný předpis jim to nenařizuje.) Co je ale neobvyklé, že kapitán opakuje stejné hlášení za 6 minut znovu. To už může být známka, že se v kokpitu děje něco divného.
Letoun pokračuje k navigačnímu bodu Igari a vietnamskému vzdušnému prostoru, ovšem nikdy tam nedoletí. Ale nepředbíhejme.
Poslední kontakt posádky s řízením letového provozu byl zaznamenán v 1:19, to jest pouhých 39 minut po vzletu. V tuto dobu měli přejít na novou vysílací frekvenci. Nejenže ji nepotvrdili, ale ani na ni nepřešli. Naopak nadobro se odmlčeli a let zmizel z radaru, čehož si řídící letového provozu ani nevšimli, neboť ho v tu chvíli předávala Malajsie Vietnamu.
Pokud by se obdobný incident s němým neviditelným letadlem stal v našem vzdušném prostoru, jsou okamžitě vyslány vojenské letouny do oblasti, kde zmizel z radaru. Tady se tomu tak nestalo. Naopak, přebírající vietnamské středisko Ho Či Min vůbec neví, že jim chybí letadlo a pátrací akce se rozbíhá až za několik hodin.
A tak začíná nejrozsáhlejší a nejdražší námořní a letecká pátrací akce v historii, do níž se zapojují všechny okolní státy. Začínají hledat trosky letounu v místě, kde zmizel z radaru. Marně, nic, co by je alespoň vzdáleně připomínalo, nenajdou. V té době ještě netuší, že hledají na špatném místě.
Říkáte si, jak se může jen tak ztratit takhle velké letadlo? Já taky, tak si to pojďme rozebrat. Jakmile posádka vypne takzvaný odpovídač, letadlo zmizí ze sekundárních radarů a stane se pro řízení letového provozu neviditelným. Existuje však řada dalších systémů, které detekují pohyb letadla a automaticky odesílají data o něm a některé se vypnout nedají. A ještě máme primární radary, jaké používá kupříkladu armáda. Ty využívají k zobrazení pohybu letadla odraz radiových paprsků od jeho povrchu, tudíž jejich činnost posádka nijak neovlivní. Takže někdo letoun určitě viděl i potom, co zmizel z monitorů řídícím letového provozu. To se také později potvrdilo, ale popořádku.
Nyní se přesuneme na pozice vyšetřovatelů. Ti nejprve zkoumají, zda nebylo letadlo postiženo technickou závadou. Ale co by se muselo stát, aby piloti nestihli vyslat signál nouze? Náhlá dekomprese, na niž by piloti nestačili včas zareagovat, okamžitý výpadek všech řídících systémů, výbuch, požár na palubě? Pokud letoun postihne technická závada či požár, stihnou obvykle piloti informovat řízení letového provozu a vyslat signál nouze.
Let se jevil až do 39. minuty zcela bezproblémově, žádné potíže posádka nehlásila a pak se něco zvrtlo a hodně rychle. Že by výbuch na palubě? Ano, v tomto případě by piloti nejspíš nestačili nijak zareagovat, letoun by se roztrhl ve vzduchu a spadl do moře. V tomto případě by se však v místě jeho posledního výskytu nacházelo velké množství trosek na obrovské ploše. A pátrači nenašli vůbec nic. Všechny tyto příčiny byly tedy vyloučeny jako nepravděpodobné a vyšetřovatelé nevěděli kudy kam.
Po několika dnech marného pátrání po troskách zmizelého letounu v Jihočínském moři, zjistili vyšetřovatelé zkoumáním záznamů primárních vojenských radarů šokující novinu: Letadlo pokračovalo v letu dál s vypnutým transpondérem, ovšem nikoliv do Pekingu, nýbrž směrem k Sumatře. Tak se pátrání přesunulo do Andamanského moře. Ovšem opět bez výsledku. V této době ještě vyšetřovatelé netuší, že ani v této oblasti neskončila vzdušná pouť tohoto tajemného letu.
Co je opravdu nepochopitelné, že němý letoun byl v několika případech zachycen vojenskými radary zcela jinde, než kam měl letět a vůbec nic se nedělo. Žádná armáda na neznámý objekt ve svém vzdušném prostoru vůbec nereagovala.
Dalším důkazem, že byl letoun ve vzduchu ještě několik hodin poté, co se odmlčel a ztratil z radarů, byl mobilní telefon prvního důstojníka, který se na pár vteřin přihlásil do sítě nad malajsijským ostrovem Penang. (Občas se dá i ve výšce kolem 10 kilometrů mobilní signál zachytit, mám to vyzkoušené.)
Velice důležité pro další průběh vyšetřování jsou údaje od společnosti Inmarsat. Ta zprostředkovává mimo jiné automatický přenos dat o technickém stavu letounu jeho výrobcům, technikům a leteckým společnostem. Data přijímá minimálně jednou za hodinu. Tyto informace sice nepomohou s lokalizací letadla, ale podají vyšetřovatelům důkaz, že let pokračoval ještě dalších šest hodin po jeho zobrazení na vojenském radaru severně od Sumatry. A tím je naprosto vyloučena jako příčina zmizení letounu technická závada, požár i výbuch na palubě a vyšetřovatelé se stále více přiklánějí k únosu.
A rovněž dospějí k závěru, že let byl pilotován nebo alespoň někdo znalý do letu zasahoval, o čemž svědčí náhlá změna směru letu, opravdu prudká zatáčka. Na základě dat získaných z družicového systému Inmarsat a doby letu, jsou vymezena tři místa, kam mohli únosci s letounem směřovat a případně tam přistát. A sice Vánoční ostrov jižně od Indonésie, vojenská základna Diega García v Indickém oceánu a kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu. Všechna se nacházejí v doletové vzdálenosti a mají letiště s potřebnou délkou ranveje.
Prvně se podíváme na kosmickou verzi, to jest do Kazachstánu. Sem by museli únosci letět přes pevninu, vzdušným prostorem několika států, které si ho velice pečlivě monitorují. Nehledě na to, že Bajkonur je živé místo, kde pracuje a pohybuje se spousta lidí. Tudíž je tu prakticky nemožné nepozorovaně přistát s čímkoliv, natož s Boeingem 777. Takže tuto variantu můžeme vyřadit.
Další možnost, britsko-americká vojenská základna Diego García, je po podrobné analýze dat od Inmarsatu vyloučena, neboť se ukázalo, že v této oblasti se letoun nepohyboval.
A zbývá třetí, nejpravděpodobnější možnost, Vánoční ostrov. Další podrobné zkoumání všech dostupných informací a dat ukázalo, že letadlo od Sumatry letělo na jih a poté dokonce podél ostrova, ovšem nikdy se na něj nedostalo. Pravděpodobně mu kousek před cílem došlo palivo a zřítilo se do oceánu nebo se únosce pokusil na jeho hladině přistát.
Během vyšetřování však vyvstává řada dalších nezodpovězených otázek. Kupříkladu, jak se únosci do kokpitu dostali, jak dokázali odpojit veškerá komunikační zařízení a letět takovou dálku prakticky nikým nepozorováni. Museli by mít patřičné znalosti letounu, trasy… Tudíž se nejpravděpodobnější vyšetřovací verzí jeví únos členem posádky. Kapitán Zaharie Ahmed Shan létal pro společnost Malaysia Airlines od roku 1981, za tu dobu strávil v kokpitu více jak 18 tisíc hodin, z toho přes 8 tisíc na Boeingu 777. První důstojník Fariq Abdul Hamid byl na tomto letounu nováčkem, a proto se vyšetřovatelé zaměřili spíše na osobu kapitána.
Únos pravděpodobně velice pečlivě a podrobně plánoval. Byl takový milovník létání, že měl doma vlastní letecký simulátor. A ten vyšetřovatelům hodně pomohl. Kapitán z něj totiž nedokázal komplet odstranit veškerou historii a FBI dokázala obnovit smazaná data posledních simulovaných letů. Jejich trasy byly téměř shodné se skutečným letem MH 370.
Jakým způsobem se kapitán dokázal zbavit druhého pilota, zda pasažéři věděli, že neletí do Pekingu či zda vůbec byli při vědomí (únosce mohl uměle vytvořit na palubě dekompresi), to jsou další otázky, které zůstaly do dnešního dne nezodpovězené. Více světla do této záhady by samozřejmě vnesl nález vraku a zapisovače letových údajů. Tento přístroj, který zaznamenává parametry všech důležitých systémů letadla, nelze nijak vypnout a má vlastní zdroj energie.
Přes veškerou snahu pátracích skupin, ať již na moři nebo ve vzduchu, bylo nalezeno pouze několik malých částí letadla u východního pobřeží Afriky, z nichž pouze 3 podle znalců patří zmizelému Boeingu. Nedávno proběhla tiskem zpráva o jistém australském rybáři, který tvrdí, že koncem roku 2014 při rybolovu u břehů Austrálie spatřil ve vodě křídlo letadla. Kus byl prý tak velký, že se ho posádce lodi nepodařilo vytáhnout na palubu a australské úřady údajně neměli o jeho svědectví zájem. Žádný jiný důkaz kromě jeho tvrzení, například fotografie, však neexistuje.
Pátrání po troskách letounu bylo ukončeno v roce 2018. Ze strany pozůstalých však sílí snahy o jeho obnovení. Malajsijská vláda ho však nechce financovat, takže vrak najdou možná až další generace lovců pokladů, stejně tak, jak dnes nacházíme vraky lodí z dávné minulosti. Nebo se třeba najde bohatý záhadolog, který se pustí do pátrání na vlastní pěst.
Co můžeme o tomto tajemném letu říci s jistotou je, že jeho zmizení nezpůsobila technická závada, počasí, výbuch ani požár, nýbrž úmysl únosce, jímž byl pravděpodobně kapitán letounu. A bez vraku a zapisovačů letových údajů nejspíš zůstane největší záhada v historii letectví nadále zahalena rouškou tajemství.
Zpracováno na základě těchto materiálů: https://youtu.be/Y5K9HBiJpuk?si=eqKnUgFYDtJmpg1I https://youtu.be/lUIBAwr398Y?si=kwoY0qgN7eD0×-70 https://youtu.be/D9iCwbCCIzY?si=OOsLGjBNscpdL14H https://youtu.be/IZ4gHPwdkyI?si=GDdHNt0-HYQ9nkNJ https://www.denik.cz/ze_sveta/zahadu-letu-mh370-malaysia-airlines-tajemny-podvodni-signal.html https://www.bbc.com/future/article/20240308-the-10-year-mystery-of-missing-flight-mh370
