Článek
Cestování vlakem je něco, co by mělo být klidné, pohodové a bez stresu. Ale co se stane, když se do toho připlete starší osoba, která si ani neuvědomuje, jak nahlas telefonuje? No, dostanete tu nejhorší verzi cesty – místo relaxace máte pocit, že jste v nákupním centru, kde na vás někdo křičí do mikrofonu. A to není vtip.
Důchodci, kteří už nemají nejlepší sluch, si zkrátka neuvědomují, jak moc hlasitě mluví. Ale místo toho, aby to brali na vědomí, telefonují naplno, jak kdyby seděli doma v obýváku. To je naprostý šílenství! A přitom, co slyšíte? Jak paní Eva u sousedky ztrácí klíče, jak Jiřík zapomněl vzít léky, a co všechno se děje na vesnici. To všechno přesně do chvíle, než se vám začne vařit krev.
Máte pocit, že celý vagon je napjatý. Každý se snaží soustředit na vlastní věci, ale stejně musíte poslouchat detaily jejich osobního života. A co je na tom vůbec nejhorší? Vůbec si toho nejsou vědomi! Jako by to byl jejich vlastní svět, ve kterém neexistují žádní ostatní lidé.
Co s tím?
Vážně, tohle by se mělo nějak řešit! Je to jako být nucený poslouchat nějaký pořad, který nechcete sledovat, ale nemůžete ho vypnout. A co je na tom nejhorší? Personál vlaku to ignoruje. Nikdo neřekne: „Hele, pane, ztište si ten telefon!“ Místo toho se všichni tváří, že je to normální. Kde jsou ty časy, kdy se ještě dbalo na nějaké základní slušnosti?
Takže co s tím dělat? Možná by stálo za to někoho upozornit, že se hlasitost opravdu vymyká kontrole. Jenže většinou se setkáte s pohledem typu „co si ten kluk vůbec dovoluje“. A když nic neřeknete, slyšíte: „HALÓ, KARELE, CO DĚLÁŠ? NÁHODOU MÁŠ TY LÉKY?“ V tu chvíli si asi přejete, abyste nikdy nevstali z postele.
Pokud už opravdu nevíte, jak to vydržet, zkuste si nasadit sluchátka a pustit něco, co je ještě hlasitější. Třeba Metallica na plné pecky, ať si alespoň trochu užijete tu ironii. Nebo si to prostě užijte jako nějaký sociální experiment, jak to ti lidé vlastně nikdy nepochopí, že ruší ostatní.
A co vy?
Příště, až zase narazíte na důchodce, kteří telefonují jak na náměstí, zkuste se na to podívat s nadhledem. I když… co když se z vás za pár let stane ten, kdo začne rušit celý vagon svými hovory? Možná se to všechno vrátí a bude to nějaký vděčný kruh – a to je ještě ta lepší varianta.
