Článek
Nejdřív pomocník, pak konkurence
Dlouho se věřilo, že umělá inteligence bude pouze chytrým asistentem, který lidem pomůže se složitými úkoly. Algoritmy dokázaly doporučovat hudbu, opravovat pravopis nebo třídit e-maily. Jenže pak se technologie zlepšila natolik, že začala nejen pomáhat, ale rovnou nahrazovat pracovní pozice. A tak začaly mizet role od administrativních pracovníků po grafiky a analytiky.
Na první pohled by se mohlo zdát, že AI jen zefektivňuje práci. Jenže ve chvíli, kdy začne zaměstnavatel preferovat neúnavný algoritmus před lidským zaměstnancem, se výhoda mění v problém.
Když AI začíná rozdávat rady
Vrchol paradoxu přichází ve chvíli, kdy se AI nejen stává konkurencí, ale ještě začíná školit lidi, jak být v jejich bývalé práci lepší. Software, který převzal část pracovní agendy, nabízí kurzy produktivity a konzultace, jak efektivněji využívat jeho schopnosti.
Scénář je jednoduchý:
1. AI převezme úkoly.
2. Zaměstnanec je přeřazen na méně důležitou roli.
3. AI nabízí školení, jak s ní lépe pracovat.
4. Po absolvování kurzu zaměstnanec zjistí, že už je stejně zbytečný.
Přesně tak vypadá moderní pracovní trh, kde AI nejen automatizuje, ale zároveň prodává „záchranné vesty“ těm, které posílá ke dnu.
Kruh se uzavírá
S každým dalším pokrokem se objevuje otázka: kam až to zajde? Dnes umělá inteligence nahrazuje kreativní profese, zpracovává data a analyzuje složité procesy. Zítra může vytvářet obchodní strategie, školit manažery nebo dokonce řídit firmy.
Není pochyb o tom, že AI je užitečný nástroj. Jenže pokud si někdo začne platit konzultace u softwaru, který mu před pár měsíci vzal práci, už to není jen pokrok – to je škodolibý vtip technologické revoluce.