Článek
V prosinci roku 1968 se dvacetiletá Barbara Jane Mackle ocitla v noční můře, kterou si nelze představit. Byla studentkou z dobré rodiny a dědičkou značného rodinného majetku. V době, kdy Spojené státy žily předvánoční atmosférou, ji v hotelovém pokoji v Georgii unesl bývalý trestanec Gary Steven Krist a jeho přítelkyně Ruth Eisemann-Schier.
Únosci přepadli Barbaru a její matku pod záminkou, že jsou policisté. Ve 4 hodiny ráno zazvonili na dveře hotelového pokoje a tvrdili, že Barbařin přítel měl autonehodu. Když jim Barbařina matka Jane otevřela, byl konec. Za dveřmi stáli Gary a Ruth v kuklách a se zbraněmi v rukou. Jane byla následně svázána a ponechána v pokoji. Barbaru odvezli do odlehlé oblasti, kde pro ni připravili něco, co se zapsalo do dějin kriminalistiky. Mladá žena byla uložena do vlastnoručně vyrobené skříňky z laminátu – s ventilací, světlem na baterie, trochou jídla, vodou se sedativem a přikrývkami. Měla však jen minimální prostor k pohybu a vědomí, že je pohřbená zaživa.
Únosci požadovali výkupné ve výši 500 000 dolarů, které musela rodina složit v hotovosti. Po tři dny – celých 83 hodin – Barbara ležela v úzké rakvi, sevřená tmou, vlhkostí a tichem. Udržovala se při vědomí díky víře, představám o rodině a silné vůli přežít.
Když únosci dostali výkupné, poskytli FBI informace o místě, kde je dívka ukryta. Dne 20. prosince 1968 se rozběhla rozsáhlá pátrací akce – více než sto agentů FBI ručně odhrabávalo zem, dokud z hlíny nezazněl tlumený zvuk. O chvíli později byla Barbara vytažena na povrch – dehydrovaná, vyčerpaná, ale živá.
Oba únosci byli záhy dopadeni. Ruth Eisemann-Schier se po činu pokusila uprchnout, ale FBI ji vystopovala o dva měsíce později v Texasu. Stala se první ženou, která kdy byla zapsána na seznam „Deseti nejhledanějších osob FBI“. Byla odsouzena na sedm let vězení, z nichž si odpykala přibližně čtyři, poté byla deportována do Hondurasu.
Gary Steven Krist obdržel doživotní trest, ale po deseti letech byl za dobré chování podmínečně propuštěn. Snažil se začít nový život – vystudoval medicínu a získal lékařskou licenci. Jeho minulost ho však brzy dohnala. V roce 2006 byl zatčen za pašování lidí a drog a poslán znovu do federálního vězení.
Život Barbary po únosu
Barbara Mackle po svém osvobození napsala knihu „83 Hours Till Dawn“, v níž popsala svůj boj o přežití a neuvěřitelnou psychickou sílu, která ji držela při životě. Přestože o případu často psala média, Barbara se postupně stáhla z veřejného života.
Později se vdala, založila rodinu a žila klidný život mimo svět reflektorů. Ti, kteří ji znali, říkali, že i přes trauma zůstala laskavá, vyrovnaná a hluboce vděčná za každý další den.
Její příběh se stal symbolem nezdolné vůle a odvahy – důkazem, že i v nejtemnějších chvílích může lidská síla a naděje zvítězit nad strachem.
