Nejdokonalejší letec na Zemi

V Česku žije přibližně 73 druhů vážek a šídel, což je vzhledem k rozloze naší země vysoká druhová pestrost.

Tělo vážky se skládá ze tří částí – hlavy, hrudi a zadečku. Na hlavě mají obrovské složené oči, které jim poskytují téměř 360° zorné pole a vynikající schopnost detekce pohybu. Jejich dvě páry křídel mohou pracovat nezávisle, což jim umožňuje viset na místě, létat pozpátku nebo prudce měnit směr. Vážka je tak jedním z nejlepších letců mezi hmyzem – a také nelítostným predátorem.

Vše začíná v jarních a letních měsících, kdy samice vyhledává vhodné místo pro kladení vajíček. Některé druhy je vkládají přímo do stonků vodních rostlin, jiné je nechávají volně klesat ke dnu nebo je jemně odklepávají na hladinu. Podle druhu se mohou vyvíjet hned, nebo zůstat v klidu až do příštího jara.

Z vajíček se líhnou drobné larvy, které tráví ve vodě jeden až tři roky. Larvy vážek jsou dravci – loví hmyz, larvy komárů, korýše, pulce i rybí potěr. K útoku používají unikátní vymrštitelný pysk, tzv. masku, která se vystřelí bleskovou rychlostí. Po několika svlékáních dosáhnou dospělosti a nastává kritický okamžik – emergence.

Larva vyleze po rostlině nad hladinu, její kůže praskne a z ní se pomalu vysune nový, bledý a křehký dospělec. Ten napumpuje tekutinu do křídel a zadečku, křídla se narovnají a ztvrdnou. Po několika hodinách je vážka připravena k prvnímu letu.

Mladí dospělci tráví prvních pár dní mimo vodu, kde dozrávají a získávají své typické barvy. Teprve poté se vracejí k vodním plochám, aby našli partnera. Páření probíhá v pozoruhodné „srdeční“ pozici, kdy samec drží samici za hlavou a samice zakřiví zadeček k jeho pohlavním orgánům. Po páření samice znovu klade vajíčka – některé se při tom dokonce potápějí pod hladinu.

Tak se koloběh života uzavírá a z drobných vajíček se opět vylíhnou dravé larvy, které čeká dlouhá cesta k tomu, aby se samy staly pány letní oblohy.

Vážky jsou důležitými predátory v obou fázích života.
Larvy, které tráví většinu času pod hladinou, číhají ukryté mezi rostlinami nebo zahrabané v sedimentu. K lovu používají unikátní vystřelovací pysk, tzv. masku – tuto přeměněnou část ústního ústrojí dokážou vymrštit směrem ke kořisti během zlomku sekundy. Loví především larvy komárů, pakomárů, drobné korýše, vodní ploštice, pulce a dokonce i malé rybky.

Dospělci jsou stejně neúprosní. Loví za letu a spoléhají na svou schopnost vznášet se, prudce měnit směr i rychlost a přesně vypočítat dráhu letu kořisti. Patří mezi nejlepší „letecké střelce“ hmyzí říše – úspěšnost útoku může být vyšší než 90 %. V jejich jídelníčku končí komáři, mouchy, vosy, motýli, mravenci s křídly i drobné ploštice.

Tato lovecká zdatnost z vážek dělá přirozené regulátory obtížného hmyzu. Na zahradách a v blízkosti domů dokážou snížit množství komárů a much, aniž by bylo nutné používat chemické postřiky. Stačí jim vytvořit vhodné podmínky – malé jezírko nebo tůň s mělkými břehy a vodními rostlinami se stane ideálním místem pro rozmnožování. Voda by měla být bez ryb, které by larvy lovily, a část břehu je dobré ponechat s rákosinami pro kladení vajíček. Takto založený biotop se brzy stane nejen domovem vážek, ale i mnoha dalších užitečných druhů.

Ničení mokřadů, regulace toků a znečištění vody patří k hlavním hrozbám. V posledních letech však vzniká stále více projektů zaměřených na obnovu tůní a revitalizaci řek, což vážkám prospívá. Některé druhy se tak po desetiletích vracejí i do oblastí, kde dříve vymizely.

Vážka čtyřskvrnná (Libellula quadrimaculata)
Jedna z nejběžnějších a nejodolnějších vážek. Snadno ji poznáme podle dvou tmavých skvrn na každém křídle. Létá už od května a často usedá na rákosiny kolem rybníků.

Vážka ploská (Libellula depressa)
Má nápadně široký, zploštělý zadeček. Samec je světle modrý, samice žlutozelená. Patří k prvním vážkám, které se objevují na jaře, a obývá i malé zahradní tůně.

Šídlo modré (Aeshna cyanea)
Velká, rychlá a obratná vážka s nádherným modrozeleným vzorem. Často létá i večer za šera. Její larvy vydrží v tůni až tři roky.

Šidélko brvonohé (Coenagrion puella)
Jemné, štíhlé, jasně modré šidélko, které často vidíme v párech. Samci a samice mohou při kladení vajíček zůstat spojeni v tandemu.

Klínatka rohatá (Gomphus vulgatissimus)
Má nápadně rozšířené oči a černožluté zbarvení. Larvy se zahrabávají do písku v čistých řekách. Dospělci často sedají na písčité břehy.

Vážka rudá (Sympetrum sanguineum)
Samec má sytě červené zbarvení, samice je hnědožlutá. Létá pozdě v létě a často ve velkých skupinách nad mělkými tůněmi.

Vážky mají i hluboký symbolický význam. Jejich životní cyklus je symbolem proměny a osobního růstu, jejich obratný let vyjadřuje lehkost a svobodu, a přesný lov připomíná cílevědomost a soustředění. Krásné barvy a elegantní pohyby vážek inspirují umělce a básníky po celém světě a na zahradách působí jako živé talismany rovnováhy a harmonie.

Patří k nejstarším létajícím živočichům planety – jejich předkové brázdili vzduch už před více než 300 miliony let, kdy dosahovali rozpětí křídel přes 70 centimetrů.