Článek
Určitě to také znáte. Něco se náhle rozbije a vy potřebujete co nejdříve sehnat řemeslníka, který vám přijede závadu odstranit. Pokud se jedná o spotřebič, voláte opraváře, který se dané problematice věnuje. Pokud máte byt nebo dům, kde vám například vodu, odpady či elektroinstalaci prováděla firma, je nejlepší se obrátit přímo na ně.
Nedávno mi známá vyprávěla, co se jim stalo. Přišlo mi to nesmírně vtipné, ale jí moc do smíchu nebylo. Koupila s manželem starší dům, který potřeboval investici a zrekonstruovat. Hledali poměrně dlouho řemeslníky, kteří jim rekonstrukci provedou. Poměrně dost na to spěchali, ale podařilo se jim najít velmi solidní firmy.
Když byla rekonstrukce u konce, začali mít problém tady s něčím a tamhle s něčím. To už byl ale problém, aby k nim někdo v nějaké rozumné době dojel. Většinou se jednalo o „reklamaci“ a k té se většinou nikdy nikdo rychle nežene. A začalo kolečko slibů. Řemeslník z firmy, která rekonstrukci prováděla, měl dorazit hned v pondělí dopoledne. Ani dopoledne a ani v pondělí nikdo nedorazil. Neproběhl ani telefonát, že třeba nestíhá a že přijede druhý den.
V úterý dopoledne se známé povedlo se do firmy dovolat. Nikdo tam netušil, proč řemeslník nedorazil a přišlo nekonečně mnoho omluv s tím, že někdo přijede ještě ten samý den, čili v úterý. Známá měla obrovskou radost, že někdo přijede a všechna počáteční naštvanost šla stranou. Přišel večer a vzteklost začala nabírat na obrátkách. Opět nikdo nedorazil.
Ve středu hned ráno volala a chtěla slyšet důvod, proč jí bylo slíbeno, že někdo přijede, když nikdo opět nedorazil. U telefonu byla jiná dáma a ta ničem nevěděla, tudíž se celá situace řešila od začátku. Na omluvy ale známá již zvědavá nebyla. Chtěla jasně vědět, v kolik hodin a kdo přijede. Chtěla i telefon na řemeslníka, který má dorazit. Po velkém dohadování ho nakonec dostala.
Pán na řešení reklamace měl dorazit ještě ve středu v odpolední hodině. Známá tentokrát nelenila a půl hodiny před domluveným časem příjezdu volala přímo na telefonní číslo daného řemeslníka. Po velmi dlouhém zvonění to nakonec vzal. Když se známá představila a řekla, že ho za půl hodiny očekává, slyšela v telefonu: „Nebudete mi věřit, ale akorát jsem vám chtěl volat, že to dnes bohužel nestihnu.“ To už známá, která bývá relativně klidný člověk, začala nabírat na vzteku.
Snažila se mu usilovně vysvětlit, že elektriku doma, kde jsou malé děti, opravdu potřebuje a že není její chyba, že to někdo z jejich firmy udělal špatně. Pán asi začal být velmi vyděšený nebo už nechtěl tu uřvanou babu v telefonu poslouchat, těžko říct, ale ještě toho dne dorazil. Zajímavé je, že najednou to šlo. Kdyby mu nevolala a nebyla rozčílená, opět by nedorazil. To ale ještě netušila, že touto návštěvou to nekončí.
Elektrikář sice našel problém, ale neměl s sebou součástky, které byly potřeba pro opravu. Známé bylo sděleno, že se musí objednat. Její otázka zněla jasně: „Jak dlouho to bude trvat?“ Odpověď byla uspokojivá. Do dvou dnů by měla přijít součástka a hned jak ji budeme mít, tak přijedeme. Nicméně i tak musela známá odvézt děti k rodičům. Nemohla vařit ani prát. Brala to nakonec celkem pozitivně, že si alespoň na chvilku bez dětí odpočine.
Za dva dny přišly opět samé omluvy, že součástka stále nedorazila. Nakonec se čekaly další tři dny. Poté elektrikář přijel, součástku vyměnil během pěti minut a bylo hotovo. Proč řemeslníci slibují a pak nedorazí a ani nezavolají? Je to přece alespoň slušnost. Zaplatíte nemalou částku při rekonstrukci, zaplatíte včas, dáte něco navíc bokem za ochotu a rychlost a když se vyskytne problém, který je reklamací a tudíž nebude zaplacena, tak najednou je na vše času dost.
Řemeslo je opravdu cenná komodita. Ten, kdo řemeslo umí, má svoji práci opravdu dobře zaplacenou. Co takhle ale nějaká přidaná hodnota? Jako slušné jednání se zákazníkem? Neslibovat, ale dát jasný termín, který by měl být dodržen? Chtějí toho lidé opravdu tolik? Někdy mi přijde, že to řemeslník vidí spíš tak „ty mě potřebuješ, počkáš si“.
