Článek
Gepard (Acinonyx)
Gepard štíhlý je kočkovitá šelma z třídy savců, řádu šelem, čeledi kočkovitých a podčeledi malých koček. V minulosti byl výskyt geparda v Africe, Arabském poloostrově, na Blízkém východě a Indii. V současnosti žije především na afrických savanách a menší populace přežívá i v Asii. Tomuto druhu hrozí nebezpečí vyhynutí, a to především kvůli úbytku přirozeného prostředí, konfliktům s farmáři, jejich lovu a bohužel také kvůli velmi nízké genetické variabilitě.
Gepard je štíhlá šelma, a tím se liší od jiných kočkovitých šelem. Má menší kulatou hlavu a velmi dlouhé nohy a ocas. Stavbou těla spíše připomíná chrty. Od většiny šelem nemá úplně zatažitelné drápy. Jejich srst je zlatohnědá, přičemž tváře a břicho mají bílé. Jejich kresbu tvoří černé skvrny a černé pruhy, které se táhnou z koutku oka až k tlamě. Tyto pruhy mohou působit, jako když gepard pláče. Koťata mají však zcela jiné zbarvení než dospělá zvířata. Na hřbetě mají světlou hřívu, která se s dospíváním ztrácí. Gepardi dosahují výšky od 67-94 cm. Jejich délka je od 105-152 cm + 60-84 cm měří ocas. Jejich hmotnost se pohybuje do 72 kg.
Gepardů je několik poddruhů:
- Gepard východoafrický
- Gepard severoafrický
- Gepard kapský
- Gepard středoasijský
- Gepard súdánský
- Gepard indický
- Gepard štíhlý
Jejich taktika lovu spočívá v tom, že svoji kořist, podobně jako psovité šelmy, štvou. Aktivní jsou přes den, a to především z důvodu, aby se vyhnuli jiným, větším kočkovitým šelmám. Jejich štíhlé a aerodynamické tělo je stvořeno pro rychlý běh. Jejich páteř je až neuvěřitelně ohebná a slouží při běhu jako pružina. Při běhu má prakticky všechny čtyři končetiny ve vzduchu a jeho skoky jsou až sedm metrů dlouhé. Tím, že se jejich drápy nezatahují, fungují jako hroty, které společně s hrubými chlupy na chodidlech pomáhají při běhu a lepším odrazu.
Gepardi si svoji kořist vyhlížejí a díky skvělému zraku detekují i na delší vzdálenost. Následně se snaží se ke své kořisti co nejopatrněji přiblížit. Pokud jsou v dobré vzdálenosti, okamžitě rychle vyrazí vpřed. Dokáží vyvinout rychlost až 100 km/hod. Jejich akcelerace je naprosto neuvěřitelná. Dokáží bleskurychle měnit směr, a to je dělá jednoznačně jedním z nejhbitějších savců přírody. Pokud však gepard svoji kořist nedostihne do 10-20 sekund, lov vzdá. Tyto šelmy se během běhu velmi vyčerpávají a velmi snadno se přehřívají. Na další lov musí opět načerpat potřebnou energii.
Svojí kořisti se gepard snaží při doběhnutí podrazit tlapou nohy. Poté, co se kořist svalí na zem, ji velmi rychle čelistí zkousne hrdlo a svoji oběť usmrtí. Ne každý lov však končí úspěchem. Někdy se jeho kořisti podaří uniknout svým bravurním kličkováním. Jindy se stane, že matka kořisti své mládě brání tak urputně, že to nakonec gepard vzdá a uteče. Nemohou riskovat zranění. Zranění pro kočkovité šelmy většinou končí fatálně. Pokud nemohou lovit, jsou odkázáni na jistou smrt. Gepardi žijí i ve skupinách a loví kolektivně.
Tyto šelmy se mohou pářit v průběhu celého roku. Většina jejich námluv probíhá hlavně během období dešťů. Březost samic trvá 90-95 dní a většinou se rodí od tří do šesti koťat. Bohužel spousta mláďat se dospělosti nedočká. Hodně jich padne za potravu lvům, paviánům nebo hyenám. Je běžné, že kočkovité šelmy proto většinou svá mláďata poměrně často stěhují. Některé nezkušené samice ale bohužel někdy časté stěhování podcení a o svá mláďata tak přijdou. Mláďata s matkou zůstávají až do věku jednoho a půl roku a učí se lovu. V zajetí se gepardi rozmnožují velmi špatně, ale některým zoologickým zahradám se chov daří.
Gepardy v minulosti používali indičtí panovníci k lovu gazel a antilop, a to především díky inteligenci a umírněnosti šelem. Panovníci byli přesvědčeni, že gazely a antilopy kolem sebe lépe přijmou vozík než skupinu lidí. Gepardy tedy naložili na vozík a vyjeli na lov. Někdy se ale stávalo, že gepardi v jejich euforii z lovu útočili spíše na lovecké psy, které s sebou při lovu panovníci měli nebo na stáda ovcí a koz, která se pásla v okolí.
Když je panovníci chovali uzavřené v klecích, bohužel velmi brzy zvířata uhynula. Když byli gepardi chováni na volném prostranství, dožívali se vyššího věku. Jsou známi tím, že pokud se chovají v obydlí, chovají se často jako psi. Chodí po domě, spí někde stočeni, a dokonce svým majitelům olizují ruce. Dokáží být opravdu přítulní jako kočky.
Zdroje:
https://www.zoopraha.cz/zvirata-a-expozice/lexikon-zvirat?d=118-gepard&start=118
https://edu.ceskatelevize.cz/video/4558-gepard
https://www.zoousti.cz/zvirata-v-zoo/lexikon-zvirat/page/gepard-stihly
Kniha:
Jaké je to být gepardem a leopardem (Christine a Michael Denis-Huot)
