Článek
Hypertenze neboli vysoký krevní tlak patří mezi nebezpečné onemocnění srdce a cévní soustavy. Toto onemocnění trápí okolo 25 % populace a podle odhadů způsobuje až 25 % úmrtí osob starších 40 let. Za vysoký krevní tlak se považují trvale zvýšené hodnoty nad 140/90mm Hg. Někdy se stává, že vám lékař musí měřit tlak několikrát po sobě, aby správně určil diagnózu. Může se i stát, že budete mít skrytou hypertenzi. Ta se vyznačuje tím, že u lékaře máte nižší hodnoty, než si naměříte doma.
Krevní tlak udává sílu, kterou tlačí krev do stěn tepen při pumpování krve srdcem. Tlak se měří pomocí dvou hodnot. První číslo, které je zobrazováno na tlakoměru v horní části je systolický tlak (tlak krve při srdečním stahu). Druhou hodnotou je číslo v dolní části, a to je tlak diastolický (tlak měřený při relaxaci srdečného svalu). Je zcela běžné, že se tlak v průběhu dne mění.
Hypertenzi rozdělujeme na primární a sekundární. U primární hypertenze není známa příčina vysokého tlaku. Může se jednat o genetickou predispozici, může ji způsobit konzumace kalorické stravy, která vede k obezitě. Vliv má i větší konzumace soli, nedostatek draslíku, vápníku a magnézia. Vysoký krevní tlak také ovlivňuje vyšší konzumace alkoholu a v neposlední řadě stres.
U sekundární hypertenze se zpravidla jedná o vysoký tlak způsobený již nějakým onemocněním. Může se jednat o onemocnění parechymu, nádory, onemocnění ledvinových tepen, aterosklerózu nebo trombózu renálních žil. Ovlivnit tlak může i Cushingův syndrom, těhotenství, některé léky a koartace aorty.
Mezi první příznaky, kterých si pacient začne více všímat, jsou bolesti hlavy, únava, nesoustředěnost a porucha spánku. Při tomto prvním stádiu se případné vyšetření zdá zcela v normálu. Proto se většina těchto příznaků zamění s jiným problémem. V dalších stádiích se zjišťují potíže s levou srdeční komorou, na očním pozadí a v moči je nález. V nejhorším stádiu již dochází k poruchám dýchání (dušností při pohybu a následně i v klidovém režimu). Dojde ke zhoršení aterosklerózy periferních, mozkových i koronárních tepen. Může docházet k mozkovým příhodám i infarktu.
V případě podezření na vysoký tlak je nejlepší cestou monitorování krevního tlaku. Pacient má okolo paže celý den omotanou manžetu a k ní připojený přístroj, který v průběhu celého dne pravidelně měří tlak. Doma si pacient může měřit tlak zakoupeným tlakoměrem. Je ideální měřit třikrát po sobě. Výsledek je relevantní většinou z druhého a třetího měření.
Jako první je zvolena léčba nefarmakologická čili bez léků. Prvním opatřením je snížit váhu u obézního člověka. Určitě prospěje méně solit (doporučuje se maximálně 5-6 g denně, omezit alkohol, cigarety a naopak přidat fyzickou aktivitu. Farmakologická léčba se musí zahájit vždy u pacientů, kterým je naměřen tlak vyšší než 140/90mm Hg. Dále pak u diabetiků, kde je velké riziko dalších komplikací. U diabetiků by neměl tlak přesáhnout 130/80mm Hg. Většinou se používají léky v kombinacích.
Mnoho neposlušných pacientů, kteří hypertenzí onemocní, léky neberou. Opravdu by se tlak neměl podceňovat a pokud vám lékař napíše léky na snížení tlaku, určitě je berte dle schématu. Pokud vám dělá problém pouze pravidelnost, dá se řešit krabičkou na léky nebo připomínkou v mobilním telefonu. Pacient by měl udělat vše, aby o jeho zdraví bylo pečováno.
Zdroje:
https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2009/02/12.pdf
https://www.brainmarket.cz/nase-novinky/hypertenze-priznaky-a-lecba/
