Článek
Každý, kdo si někdy pořizoval pejska, to zná. Ta otázka, zda si pořídit pejska s průkazem původu, bez něj nebo třeba křížence z útulku? Každý se rozhoduje jinak. Je každého věc, jakým směrem se vydá. Důležité je, že si vybere vhodného parťáka, který s člověkem prožije krásný život. Pokud se ale někdo rozhodne pro pejska z útulku nebo z nějaké nadace, která pomáhá pejskům za hranicemi, je nutné si uvědomit spoustu věcí. I já se svým mužem pomohla jedné takové dušičce.
Výběr pejska z osady
Než jsme se s manželem přestěhovali, rozhodli jsme se, že je opět na čase pořídit si psího kamaráda. Postupně se nám naše smečka rozrostla o další zvířátka, ale to není teď nic, o čem jsem chtěla psát. Naše rozhodnutí trvalo opravdu dlouho. A i já jsem patřila k těm, kteří přemýšleli, zda pejska s rodokmenem nebo křížence. Na manžela tehdy vykoukla skupina na sociálních sítích, kde byla nabídka pejsků zachráněných z osad u hranic Slovenska a Ukrajiny. Bylo to velmi těžké, protože každý pejsek, který tam byl, potřeboval svoji rodinu, někoho, kdo mu poskytne bezpečí, dostatek lásky, krmení, hraček a teplo domova. Já byla pejskař od mladého věku a nijak jsem se nebála pejska, který má případně i špatné zkušenosti.
Z velkého výběru se nám oběma líbila jedna fenka. Věkový odhad byl zhruba dva roky. Byla to kříženka německého ovčáka. V tu dobu už jsme měli kočičky a chtěli jsme alespoň pejska, který s nimi nemá problém, nehoní je a není vůči nim nijak agresivní. V nadaci tedy po naší komunikaci a požadavku postupně fenu zkoušeli v přítomnosti kočiček. Neměla s nimi žádný problém. V útulku podstoupila vyšetření a operaci, při které jí byla odebrána slezina. Byla týraná a zažila si hodně utrpení. I tak jsme se rozhodli, že si Dany přivezeme.
Některé nadace fungují tak, že berou více pejsků, které přes hranice převezou. Vezou jich několik a lidé, kteří jim poskytnou nové domovy, si je na smluveném místě vyzvednou. Když jsme přijeli, byla nám Dany předána i s jejím očkovacím průkazem. Pejsci nejsou vykoupaní a je třeba počítat s tím, že nejsou zrovna čistí. Po tak dlouhém cestování je většina pejsků ve stresu. Dany byla ale velmi hodná, i když trochu nervózní. Dlouhá cesta, lidi, které vidí poprvé, nic nepochopitelného. Takže naše první cesta po příjezdu vedla do koupelny. Při tom jsme si všimli, že má místy malá holá místa. Pochopitelně měla průjem, tak že první noc byla opravdu náročná.
Demodex u psa
Demodex
Její holá místa nás ale donutila hned druhý den k návštěvě veterinární ordinace. Není to ideální. Pejsek je po dlouhé cestě stále v určitém napětí, je unavený, má strach a najednou ho čeká další cesta. Nicméně to bylo nezbytné a rozhodně bych to doporučila každému. Na klinice byla vyšetřena a byla jí diagnostikována demodikóza jinak známá jako Demodex. Co to je? Je to velmi nepříjemné onemocnění.
Demodikóze se také říká červená prašivina. A skutečně to tak trochu vypadá. Když má pejsek větší holé plochy, je to asi první, co člověka napadne. Způsobuje ji roztoč rodu Demodex. Nejznámější zástupce je trudník psí. Má podobná vývojová stádia jako blecha. Jeho léčba je někdy náročnější. Používají se koupací šampóny, gely a provede se antibakteriální a antiparazitární léčba. Je nutné počítat s tím, že léčba trvá delší dobu. A je vhodné podpořit imunitu pejska. Protože právě snížení imunity je jedním z faktorů, který pomáhá rozšíření tohoto roztoče. Nakonec se povedlo a Dany začala opět srst dorůstat.
Při návštěvě ordinace jsme si také všimli reakcí Dany na to, když někdo udělal prudší pohyb rukou. Okamžitě se ustrašeně přikrčila a snažila se dělat, že neexistuje. Je to častá reakce pejska, kterému bylo ubližováno. Doma stačilo, když jsem si chtěla učesat vlasy nebo si dát gumičku do vlasů. Vždy, když byla v blízkosti a viděla to, její reakce byla okamžitá. Buď se přikrčila nebo utekla. Trvalo velmi dlouho, než pochopila, že jí nikdo neublíží. A tady je třeba zdůraznit, že pokud si berete takového pejska, nemáte zkušenosti nebo máte malé děti, nemusí zůstat pouze u takovéto reakce. Pejsek může reagovat na věci, které ho děsí, různým způsobem. V tom nejhorším mohou i pokousat.
Nežádoucí chování
Chůze na vodítku či postroji byl také velmi dlouhé roky problém. Patrně jí někdo ubližoval, když byla přivázaná. Toto jí v hlavě zůstalo opravdu dlouho. Chodit tedy na běžné procházky byl problém. Způsobovalo jí to velké trauma. Často jsme chodili pouze na místa u nás za domem, kam nikdo nechodil. Nikdy se od nás nevzdalovala a hlídala si nás. Nejlépe se cítí na zahradě, kde má své útočiště. K lidem se nikdy nechovala agresivně, až jednou. Přišel k nám pán na odečet elektroměru. Byl vysoký, mohutný, měl na sobě montérky, přes rameno kabelu a v ruce nějaký přístroj.
Dany si ho dlouho vůbec nevšímala a já ji měla u sebe. V jeden moment se pán otočil a udělal krok k nám. V tu chvíli mu vyjela po kabele, kterou měl na sobě. Zařval na ni a tím situaci nepatrně zhoršil. Musela jsem ji chytnout za kůži a podržet. Pána jsem poprosila, ať se vyprovodí sám a zavře za sebou branku. V takové chvíli si dáváte dohromady to, co se jí mohlo stát a kdo jí mohl ubližovat. Od té doby jsme i s tímto začali pracovat, a dnes je z ní opravdu velmi hodná starší dáma.
I kamarádi si takto pořídili pejska. Byl hodný, mladý, ale u něj byl větší problém. Byl to vynalézavý útěkář. Překonával jim plot a neustále vymýšlel, jak se dostat ven a prozkoumávat svět. Zvyk žít po svém v něm opravdu setrval. Navíc měl ještě jeden velký nešvar, a to honit a zabíjet slepice. No nic příjemného. Dnes už je to celkem senior a jeho energie je mnohem menší a tak už mají klid. I s takovým problémem se můžete setkat. Či můžete mít pejska, který nesnese děti nebo jiná zvířata. Tady je třeba přemýšlet dopředu. Pokud víte, že budete plánovat rodinu, je vhodné se nad volbou pejska zamyslet mnohem více.
Někteří pejsci se dají snadno socializovat a vychovat, ale najde se jich spousta, kteří si svá traumata ponesou celý život. A vy musíte počítat s tím, že pejsek nebude třeba odpovídat vaší představě. Navíc můžete zjistit zdravotní problém, jako třeba alergie, různé intolerance a pejsek bude celý život na drahé veterinární dietě. To se vám ale může stát i u pejska s rodokmenem nebo pejska, který třeba rodokmen nemá, ale máte ho ze zdravého spojení a od štěňátka. Rodokmen nikdy není zárukou zdravého zvířete, ale rodiče jsou často testovaní a eliminují se zdravotní problémy, které jsou dědičné.
Za každé zvíře neseme odpovědnost. Pokud si ho jednou pořídíme, musíme si uvědomit, že je to živý tvor, který má své pocity. Zbavovat se ho jen proto, že nezapadá do vašeho stylu života, je nemorální. Ovšem i zde existují výjimky, kdy je lepší najít pro pejska vhodnější domov, aby to bylo hlavně pro jeho dobro.
Zdroje:
Zkušenost a vlastní příběh autorky a zkušenosti přátel.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Demodik%C3%B3za
