Článek
Ráno 13. září roku 1848 začalo ve Vermontských kopcích docela obyčejně. Nad lesy se ještě držel lehký opar a slunce se pomalu zvedalo nad horizont. V krajině kolem malého městečka Cavendish už ale bylo rušno. Skupina dělníků byla dávno na nohou a připravovala se na další den práce na nové železnici. Stavba železnic byla tehdy symbolem pokroku. Koleje měly spojovat města, zkracovat vzdálenosti a přinášet nové možnosti. Jenže za tím vším stála těžká a často velmi nebezpečná práce. Skály, které stály v cestě budoucí trati, se musely odstřelovat. A práce s výbušninami nikdy nebyla bez rizika.
Phineas Gage
Phineasovi bylo teprve pětadvacet let, ale už měl mezi ostatními respekt. Nebyl jen dalším dělníkem v řadě. Pracoval jako předák a měl na starosti celou pracovní skupinu. To znamenalo, že na něj ostatní spoléhali, hlavně při organizaci práce i při manipulaci s výbušninami. Ti, kteří ho znali, ho popisovali jako člověka, který byl spolehlivý a rozumný. Nebyl to žádný výstřední typ. Spíš klidný muž, který věděl, co dělá.
Právě jeho skupina měla toho dne odstranit další kus skály, který stál v cestě nové železniční trati. Postup byl stále stejný a dělníci ho měli zažitý téměř naslepo. Nejprve se do skály vyvrtala hluboká díra. Do ní se nasypal střelný prach. Ten měl při výbuchu roztrhnout kámen na kusy. Potom se otvor zasypal pískem nebo hlínou. A nakonec přišel poslední krok, všechno bylo potřeba pevně udusat. K tomu sloužila dlouhá železná tyč, které se říkalo pěchovací tyč. Byla asi metr dlouhá a poměrně těžká. Jeden její konec byl zúžený, aby se vešel do otvoru ve skále.
Pro Phinease Gage to byl naprosto běžný nástroj. Držel ho v rukou téměř každý den. Práce postupovala bez problémů. Nálož už byla připravená a Gage začal pěchovat materiál nad střelným prachem. Ostatní dělníci stáli nedaleko a čekali na další pokyny. Pak se ale během okamžiku stalo něco, co nikdo nečekal. Nikdo přesně neví, co bylo příčinou. Možná železná tyč narazila o kámen a vytvořila jiskru. Možná v otvoru zůstalo víc střelného prachu, než si někdo uvědomil. Stačil zlomek sekundy a ozvala se exploze.
Výbuch byl prudký a nečekaný. Železná tyč, která ještě před chvílí sloužila jako obyčejný pracovní nástroj, se vymrštila z otvoru obrovskou rychlostí a letěla přímo směrem k muži, který ji držel. Zasáhla Gageův obličej pod levým okem a pak pokračovala dál. Prorazila lebku, prošla přední částí mozku a nakonec vyletěla vrchem jeho hlavy. Celý ten okamžik trval sotva sekundu. Svědci později říkali, že tyč dopadla několik desítek metrů od místa výbuchu. Muži kolem zůstali stát jako přikovaní. Někteří si mysleli, že Gage je mrtvý. Takové zranění přece nikdo nemohl přežít.
Jenže pak se stalo něco, co nikdo z nich nečekal. Phineas Gage se pohnul. Nejprve se posadil. Potom se dokonce postavil na nohy. Z hlavy mu tekla krev, rána byla strašlivá, ale on byl při vědomí. Podle svědků dokonce dokázal mluvit. Jeden z dělníků rychle přivolal vůz, aby ho odvezli do nedalekého městečka Cavendish. Cesta nebyla krátká. Přesto Gage během ní neztratil vědomí. Seděl ve voze a mluvil s lidmi kolem sebe.
Když dorazili k místnímu lékaři, přivítal je John Martyn Harlow. Doktor Harlow byl zkušený lékař, ale to, co uviděl, ho překvapilo. Část lebky byla zničena a v hlavě zůstala velká otevřená rána. Přesto pacient stál na nohou a odpovídal na otázky. Později Harlow ve své zprávě popsal, že Gage dokonce žertoval. Údajně řekl, že pro doktora bude mít dost práce. Lékař okamžitě začal ránu ošetřovat. Vyčistil ji a odstranil úlomky kostí. Bylo zřejmé, že železná tyč prošla částí mozku za čelem. Dnes tuto oblast nazýváme frontální lalok.
V polovině devatenáctého století ale lékaři ještě přesně nevěděli, jak důležitá tato část mozku je. První dny po nehodě byly velmi kritické. Do rány se dostala infekce a Gageův stav se několikrát zhoršil. Někteří lidé si mysleli, že je jen otázkou času, kdy zemře. Jenže jeho tělo se postupně začalo zotavovat. Po několika týdnech dokázal znovu chodit a jeho fyzický stav se zlepšoval. Pro lékaře to byl neuvěřitelný případ. Brzy se ale ukázalo, že nehoda zanechala i jiné následky. Ti, kteří Gage znali před výbuchem, si začali všímat změn v jeho chování.
Dříve byl považován za klidného a zodpovědného člověka. Po nehodě byl ale často netrpělivý a impulzivní. Někdy mluvil hrubě a dokázal se rychle rozčílit. Jeho bývalí zaměstnavatelé prý nakonec řekli, že už to není ten samý Gage. Pro muže, který byl zvyklý vést pracovní skupinu, to byla velká změna. Práci předáka už vykonávat nemohl. Přesto se snažil žít dál. Nějakou dobu dokonce vystupoval na veřejnosti a ukazoval a vysvětloval lidem co se mu stalo. Mnozí byli fascinovaní představou muže, který přežil něco takového. Později se dostal až do Jižní Ameriky, kde pracoval jako kočí dostavníku. Byla to náročná práce, která vyžadovala soustředění a disciplínu.
Phineas Gage zemřel v roce 1860 ve věku třiceti šesti let. Pravděpodobnou příčinou smrti byly epileptické záchvaty, které se u něj objevily v pozdějších letech. Jeho příběh ale neskončil jeho smrtí. Doktor Harlow se o případ zajímal i nadále. Gageova lebka byla později vyzvednuta a spolu s železnou tyčí, která způsobila zranění, se dostala do sbírek Harvard Medical School. Dodnes jsou tam uloženy. Moderní vědci později využili lebku k rekonstrukci celé nehody. Pomocí moderních technologií dokázali odhadnout přesnou dráhu tyče v jeho mozku. Ukázalo se, že poškozené oblasti souvisejí s rozhodováním, kontrolou chování a osobností.
Příběh Phinease Gage se tak stal jedním z nejznámějších v historii neurologie. Nebyl to slavný vědec ani významný politik. Byl to obyčejný muž, který jednoho dne šel do práce, stejně jako mnohokrát předtím. Jenže během jediného okamžiku se jeho život změnil způsobem, který si nikdo nedokáže ani představit. A právě díky tomuto neštěstí se lékaři začali dívat na lidský mozek úplně jinak než dřív.
Zdroje:
https://biologyinsights.com/why-is-phineas-gages-story-important-to-neuroscientists/
https://www.simplypsychology.org/phineas-gage.html
https://www.britannica.com/biography/Phineas-Gage
https://science.howstuffworks.com/life/inside-the-mind/human-brain/phineas-gage.htm
https://www.verywellmind.com/phineas-gage-2795244
https://quizlet.com/study-guides/historical-brain-research-gage-sperry-freeman-in-psychology-94ede132-e57f-4e56-af3c-cb829b0d307e
