Článek
Tak, jako je každá lidská povaha jiná, je tomu tak i u zvířat. Každé má vlastní charakterové rysy a pokud si zvíře projde špatnou zkušeností, může to v něm zanechat silné šrámy. Takové zvíře pak může reagovat neadekvátně a je pouze na majiteli, aby měl takové zvíře pod kontrolou. Někdy může takové zvíře vyrůstat v milující rodině, přesto budou situace, které ho mohou rozrušit a může se chovat jinak, než je u něj běžné. Spoustu nebezpečných situací však vyvolávají sami lidé. A to hlavně svým nerespektem ke svému okolí.
Nedávno jsem zažila dvě takové nepříjemné situace, které si myslím zažil nejeden pejskař. Jedna naše fenka, která byla zachráněna z jedné zahraniční osady, je velmi hodná, nicméně má za sebou velmi nepříjemnou část života, a tak hůře zvládá nekontrolované pohyby. Ve své smečce je schopna fungovat, přesto je třeba ji korigovat a usměrňovat. Víme to a dle toho se také chováme. Pejska máme vždy na vodítku a pod kontrolou. Bohužel to ale někdy vůbec nestačí. Na procházce se vám totiž může stát, že potkáte rodinku, která si svých ratolestí moc nevšímá a nehlídá je. Nevím jak jiné lidi, ale rodiče se nás vždy snažili učit, že na cizí zvířata se prostě nesahá.
Pes a dítě
A tak si jednoho dne jdeme klidnou procházku, kocháme se přírodou a najednou proti nám běží dítě. Už z jeho volání „pejšek“ je zjevné, že mu jde o to se se psem pomazlit. Dítě bylo celkem malé, ale hodně uřvané a v ruce větvičku, se kterou si nejspíš hrálo. Rodiče otočení a celkem daleko. Jak je možné, že neví, kam jim dítě běží? Psa jsem si stáhla a volala na rodiče, ať si své dítě zavolají. Odpověď mě celkem zaskočila. Maminka zcela v klidu na dálku zakřičela, že si ho chce malá jenom pohladit. Mám takových lidí celkem plné zuby. Tak jsem na inteligentní maminku zakřičela zpět, že se moje fena bojí. Dítě se stále přibližovalo, tak jsem na něj zvýšila hlas, abych ho od dalšího přibližování odradila.
Chování rodičů nás celkem omezovalo v dalším pokračování procházky. Nakonec jsem na dítě dost hlasitě zakřičela NE. Malá holčička se konečně zarazila, nicméně začala plakat. Běžná reakce dítěte, které nedostane, co chce. To už konečně rodiče reagovali a jejich dítě začalo být středem pozornosti. Nakonec jsem dostala vynadáno, proč jsem jejich dítě obloukem neobešla. V klidu jsem odpověděla, že se nebudu brodit v poli jen proto, že si nedokáží své dítě hlídat či zavolat. Nejspíš jsem dostala tucet jmen, ale cesta je veřejná a pro každého. Nevidím důvod, proč bych měla jejich dítě obcházet obloukem, pokud chci jít jako slušný člověk po cestě a ne po poli.
Rodiče si absolutně neuvědomují, že ne každý pejsek je rád za pozornost dětí. Navíc běžící dítě s větví v ruce může působit jako něco, co chce zaútočit. A další věc je, že ne každý majitel je zvědavý na to, že mu chce někdo hladit jeho psa. Toto by mělo být vždy o nějakém respektu k ostatním. Pokud by někdo přišel a slušně se zeptal, zda si pejska může pohladit, nebudu s tím mít problém, pokud vím, že je pes v pohodě a nebude mu to nepříjemné. Stejně tak bych byla schopna odpovědět, že bohužel ne. Jednak se může jednat o psa, který je nedůvěřivý a mohl by kousnout nebo je právě ve výcviku a je nežádoucí výcvik narušovat.
Druhá nepříjemná situace následovala o pár dní později. Jak jsem již psala, svého psa vodím vždy na vodítku. Je to s ohledem na své okolí. Fena nemá ráda, když k ní někdo nekontrolovaně běží nebo působí, že jí chce ublížit. Není v žádném případě agresivní, ale ze strachu a pod tlakem by mohla kousnout. Už ušla kus cesty a stále se posouvá. Nicméně to vyžaduje jasně cílený trénink a postupné odbourávání strachu. No ale teď k druhé situaci, která je stejně nepochopitelná jako situace první.
Pes vs. jiný pes
Klidná procházka, pes na vodítku a užíváme si společné chvíle a trénujeme poslušnost. V dálce vidím pohyb a v hlavě si vyhodnocuji situaci. Pokud vidím pouze lidi, je to v pohodě a mohu pokračovat a soustředit se pouze na svého psa. Pokud jde rodina s dětmi a má své děti pod kontrolou, v klidu projdeme a jdeme dál. Pokud se ale najednou proti vám vyřítí pes, je to velmi nepříjemná situace. Když ještě ke všemu nevidíte majitele, je to noční můra.
Na naší procházce se jednalo o malého psa plemene pražský krysařík a opodál majitelku, která ho venčila na volno. Nicméně běžel rovnou k nám a intenzivně štěkal. Hlasitě tedy volám na majitelku, ať si psa odvolá nebo připne na vodítko. A z dálky se nese odpověď „On je hodný, jenom štěká.“ Nás ale přece nezajímá, zda je hodný. Tak jí odpovídám, že můj ale hodný není. To už k nám krysařík doběhl a vztekle štěkající nabral sebevědomí. Moje fena ze strachu couvala, ale následně po něm chtěla vyjet. To už jsem ji tedy musela držet tak, aby malý krysařík neobdržel kousanec. On však vztekle štípal po nohách mé feny.
Celá vzteklá a brunátná řvu na tuto dámu, aby si okamžitě svého psa chytla, že toho svého nebudu škrtit jen proto, že není schopná si ho zavolat. Když přiběhla, měla vůbec co dělat, aby si ho chytla. Říkám jí s úšklebkem „Hmmm, je opravdu hodný.“ A ona na to, že se takto normálně nechová. Snažím se jí vysvětlit, že by měla respektovat dalšího majitele, který třeba nechce, aby jeho psa obtěžoval jiný. A to, že je hodný, není argument k tomu ho nechat volně běhat, pokud si ho není schopná zavolat. Nakonec se tedy omluvila. Omluvu jsem přijala, ale řekla jsem, že bych nerada, kdyby se taková situace opakovala.
Jsem absolutním zastáncem toho, že pokud pes nemá stoprocentní přivolání od svého majitele, neměl by se volně pohybovat. Někdy totiž pejsci, kteří se chtějí s každým kamarádit, mají tendenci běžet ke každému psovi, kterého zahlédnou. Často ale pes, který je na vodítku, reaguje jinak, než kdyby byl volně puštěný. A je to stejné jako u lidí . S někým si sednete a s někým prostě ne. A tak je to i u jiných zvířat. Pes, který je v pohodě s velkým množstvím psů, si s nějakým sednout nemusí a může dojít zbytečně ke konfliktu.
Všichni majitelé venčící své miláčky si musí uvědomit, že pokud je jejich pes neposlouchá, nemohou očekávat, že se nikdy nic nestane. Můžete mít psa hodného jak chcete a najednou přijde moment, kdy tomu může být jinak. Chraňte své miláčky i sebe a buďte zodpovědní a ohleduplní k ostatním.
