Hlavní obsah
Lidé a společnost

Nejhorší sadistický sériový vrah Ladislav Hojer byl opravdovou zrůdou. Za své činy byl popraven

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: DennisFunch,www.pixabay.com

Jedna z nejhorších možných smrtí je smrt násilná. Něco o tom ví rodiny, které přišly o své milované v době řádění jednoho z nejhorších sériových vrahů bývalého Československa, Ladislava Hojera.

Článek

Pochopit jednání sériového vraha nebo vraha vůbec asi nelze. Tito lidé jsou nemocní či mají různé úchylky. Není to o tom, že by se jednoho dne takový člověk probral a řekl si, budu zabíjet. Většinou se spíše snaží to jistou dobu potlačovat, ale jednoho dne se ta zrůda v nich prodere ven a oni to již nedokáží ovládat. Nic z toho normální člověk nepochopí a pro většinu to není ani žádná omluva. Troufám si říct, že psychologové to do jisté míry jsou schopni pochopit. Zda jsou však schopni to přijmout, je věc druhá.

Hojer Ladislav - sériový vrah a kanibal

Narodil se 15. března 1958 v bývalém Československu. Už jako mladý přišel o otce, který zemřel na rakovinu. Když si jeho matka našla nového partnera a podruhé se vdala, bohužel ji také zasáhla zákeřná nemoc a zanedlouho podlehla rakovině. Pokud by někdo čekal, že se nevlastní otec o děti postará, mýlil by se. Opustil Ladislava i jeho bratra Jaroslava a odstěhoval se neznámo kam. Ladislav nenavštěvoval běžnou základní školu, ale takzvanou zvláštní školu. Poté se vyučil sklenářem. Už v té době neměl žádné kamarády a byl raději sám. Raději na sebe vůbec neupozorňoval a byl tichý. V zaměstnání nebyl až tak úspěšný. Velmi často měl konflikty se svými nadřízenými.

V jeho pouhých dvaceti letech roku 1978 podniknul cestu do Děčína, kde se chtěl seznámit s dívkou. Jak později dle svých slov sdělil, jel „poznávat krásy země“. Hojer většinou ženy jen pozoroval. Styděl se je jakkoliv oslovit. Ten den se však rozhodnul jednu mladou dívku pronásledovat. Nakonec ji povalil na zem a uškrtil. O dva roky později, v době, kdy byl na vojně a dostal opušťák, zabíjel znovu. Cestoval vlakem z Prahy, a právě ve vlaku si vyhlédnul svoji další oběť. Když dívka odcházela na toaletu, Hojer ji sledoval. Podařilo se mu dostat se do kabinky, kde dívku zavraždil. Další zvěrstva se mu vykonat nepodařila, vzhledem k prostoru kabinky. Když se svojí obětí skončil, kabinku za sebou zamkl a čekal, až bude moct z vlaku vystoupit. To se mu povedlo a policii při kontrole unikl.

S každou další vraždou byl Hojer agresivnější a vynalézavější. Jeho další obětí byla opět mladá žena. Když skončil se svým běžným postupem, ženu zohavil odřezáním částí jejího těla. Tato vražda se stala u nádrže Ružín. Tělo ženy následně hodil do vody, ve které si následně zaplaval. Danou ženu se nikdy nepodařilo identifikovat. Její zohavené tělo bylo nalezeno až rok po vraždě. Nejbrutálnější útok však provedl v roce 1981 v Brně. Tam si vyhlédl pouze 18 let starou dívku. U sebe měl připravený velmi ostrý nůž. Dívku přepadl a zavraždil. Tím však neskončil. Nestačilo mu to. Chtěl mít nějaký suvenýr. Dívce odřezal ženské orgány, které si dal v klidu do igelitové tašky a takto odjel zpět do Prahy. Igelitovou tašku i s obsahem doma uložil do lednice a o týden později si je připravil k jídlu.

Když bylo v roce 1981 nalezeno mrtvé, uškrcené a znásilněné ženské tělo, byla povolána mordparta pod vedením Jiřího Markoviče. Než se kriminalisté dostali k možnému pachateli, prošlo jim u výslechu 3500 možných podezřelých. Všechny podrobnosti vraždy znali pouze vyšetřovatelé a vrah. Když se jim do rukou dostal podezřelý Jaroslav D., řekl jim věci, které mohl znát pouze vrah. Nicméně vraždu spáchat nemohl, tou dobou byl zavřený v léčebně na uzavřeném oddělení. Nakonec přiznal, že mu místo vraždy a každý detail sdělil Ladislav Hojer.

Když měl Markovič Hojera za mřížemi, neměl to s ním vůbec snadné. Odmítal komunikovat. Markovič byl však velmi zkušený kriminalista a razil taktiku, že mu musí pachatel naprosto důvěřovat. Hojer se mu začal postupně otvírat a Markovič se tak postupně dozvídal hrůzné příběhy. Výslechy a rekonstrukce vražd trvaly celé dva roky. Už po první rekonstrukci, kdy byla použita živá figurantka, bylo jasné, že takové rekonstrukce možné nebudou. Hojer se u nich až moc vzrušoval a pro figurantky byl tak moc nebezpečný. Při dalších rekonstrukcích bylo nutné používat figuríny.

Markovič a jeho parta se vždy snažila chovat se k pachateli až mile. Tato strategie se sice povedla, ale měla i odvrácenou tvář. Hojer pojal velitele Markoviče téměř jako otce. Měl velmi morbidní humor a dle psychiatra doc. Karla Hynka, který ho vyšetřoval, byl Hojer extrémně psychopatická osobnost s citovou tupostí. Své činy bral jako něco normálního a nechápal, když ho při jedné rekonstrukci chtěl okolní dav lynčovat. U jedince jako byl Hojer byla případná kastrace nebo operace mozku zbytečná. Ničemu by nepomohla.

Když přišel tlak z vyšších míst, aby se případ co nejdřív uzavřel, znamenalo to pro Hojera ukončení návštěv velitele Markoviče. S tím se vrah ale nedokázal smířit. Začal dávat najevo, že jsou ještě další vraždy, ale že to vše řekne pouze jednomu člověku. Bohužel tady už ale bylo riziko, že si tím chce vrah pouze zajistit další kontakt s vyšetřovatelem. Tím by se ale mohlo narušit veškeré vyšetřování, které do té doby proběhlo. A tak byl konec. Pachatel bych postaven před soud. Sám přiznal pouze jednu vraždu. Soud ale rozhodl a za jeho činy dostal Ladislav Hojer jasný rozsudek smrti oběšením.

Na doporučení právníka se Hojer pokusil dvakrát proti rozsudku odvolat. Marně. Ani dopis pro prezidenta s žádostí o milost nebyl vyslyšen. Poprava byla stanovena na 7. srpna 1986. Tento sadistický sériový vrah se při odvodu na popraviště bránil a křičel strachy. I přesto, že jednomu asistentovi popravčího zlomil prst, povedlo se jim nasadit smyčku kolem krku a rozsudek vykonat.

O některých vrazích jsou natočené filmy či dokumenty. Výjimka není ani příběh Ladislava Hojera, kterého v českém šestidílném seriálu ztvárnil herec Petr Uhlík. Za sebe musím říct, že se celá série opravdu povedla a je velmi reálná. Klobouk dolů všem hercům za jejich výkony v tak nelehkém žánru, který popisuje takovou lidskou krutost.

Zdroje:

Knižní: Andrej Drbohlav Psychologie sériových vrahů

https://zoom.iprima.cz/historie/kanibal-hojer-431930

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/kdo-byl-kanibal-a-vrah-ladislav-hojer/r~d7dfb5ccb92111ee8b4e0cc47ab5f122/

https://zoom.iprima.cz/historie/kanibal-hojer-431930

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ladislav_Hojer

https://www.dotyk.cz/magazin/ladislav-hojer-vrah-kanibal-30000424.html

https://www.novinky.cz/clanek/kultura-tv-streaming-je-to-proste-role-rika-petr-uhlik-o-ztvarneni-serioveho-vraha-40460858

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz