Článek
Stát přijal bitcoiny od zločince
Na konci března podepsal tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek dokument, kterým stát přijal 468 bitcoinů v hodnotě zhruba 600 milionů korun. Kryptoměny pocházely od Tomáše Jiřikovského, který byl odsouzen za podvody, krádeže a praní peněz. Už tehdy se ale objevovala varování, že bitcoiny mohou patřit poškozeným klientům burzy Bitcash.cz a stát je bude muset vracet.
Varování leželo na stole
Klíčovou roli sehrál Stanjurův resort. Ministerstvo financí už 13. února vypracovalo interní analýzu, ve které upozornilo, že přijetí bitcoinů může být rizikové, protože pocházejí z trestné činnosti a hrozí praní špinavých peněz. Dokument se ale nedostal přímo k ministrovi, zůstal u šéfa jeho kabinetu Filipa Bendy a ke Stanjurovi se dostal až 25. března, tedy pouhých pět dní před podpisem Blažka.
Policie nyní prověřuje, zda nedošlo k porušení zákona proti praní špinavých peněz, podle kterého mají úřady povinnost podezřelé transakce oznámit.
Daňová úleva pro kryptoměny
Celou situaci zkomplikovalo, že krátce po vypuknutí kauzy začalo ministerstvo financí prosazovat změnu, která by osvobodila vysoké zisky z kryptoměn od daní. Návrh sice vznikal již dříve, ale jeho projednávání během bitcoinového skandálu působilo nedůvěryhodně a ve Sněmovně nakonec neprošel.
Politické dopady
Pavel Blažek rezignoval, ale Zbyněk Stanjura zatím ve funkci zůstává. Opozice (ANO a SPD) sbírá podpisy na jeho odvolání a bitcoinová aféra se stává součástí předvolební kampaně.
Premiér Petr Fiala kauzu komentoval slovy, že odpovědnost je individuální a vláda ji řeší. Ministr vnitra Vít Rakušan označil kauzu za velmi vážnou, ale odmítl spekulace o vládní krizi.
Co bude dál
Stát nyní drží 468 bitcoinů, které zatím nemůže prodat ani převést, dokud se nevyjasní, zda je nemají dostat zpět poškození investoři. Policie vyšetřuje okolnosti celé transakce a prověřuje, zda nedošlo k pochybení úřadů.
Bitcoinová aféra ukazuje, jak složité je nakládat s kryptoměnami v prostředí veřejné správy. A také to, jak tenká může být hranice mezi snahou chránit státní majetek a porušováním zákonů.
Kdyby se stejná bitcoinová kauza stala v jiné zemi, pravděpodobný průběh by byl následující:
V Německu
– Ministr spravedlnosti by rezignoval okamžitě, jakmile by vyšlo najevo, že stát přijal kryptoměny s kriminálním původem bez prověření.
– Ministr financí by byl vyzván k rezignaci opozicí i médii, pokud by se ukázalo, že jeho úřad zadržel varování.
– Policie a státní zastupitelství by okamžitě oznámily veřejnosti postup, včetně detailů vyšetřování.
– Kauza by měla výrazný vliv na volby a média by ji denně sledovala.
V Rusku
– Kryptoměny by pravděpodobně „zmizely“ ve státním systému.
– Ministři by neodstoupili, celá věc by byla označena za „řešenou“.
– Média by informovala omezeně, případně by byla kauza použita proti opozici.
Anketa
Zdroje:
Zde jsou ověřené zdroje k bitcoinové kauze, které můžeš uvést pod článek nebo použít pro doložení informací:
1️⃣ Seznam Zprávy – Bitcoinová kauza Pavla Blažka:
- Seznam Zprávy: Stát má bitcoiny od podvodníka
- Seznam Zprávy: Bitcoinová aféra Blažka se prohlubuje
2️⃣ iRozhlas – Role Stanjury a ministerstva financí:
- iRozhlas: Bitcoinová aféra a odpovědnost ministerstva financí
3️⃣ Aktuálně.cz – Konkrétní kroky Stanjury a kauza:
- Aktuálně: Stanjura pod tlakem kvůli bitcoinům
4️⃣ Hospodářské noviny (HN) – Analýza:
- HN: Bitcoinová aféra vysvětlení
5️⃣ Česká televize (ČT24) – Chronologie kauzy:
- ČT24: Bitcoinová kauza – časová osa
6️⃣ Rozhovory a stanoviska likvidátora Bitcash.cz (přes Seznam Zprávy a iRozhlas, viz odkazy výše).
