Článek
Pokud sedíte na koni a projíždíte krajinou, můžete se setkat s překvapivou situací – klidně projedete mezi stádem srnek, aniž by se jakkoli znepokojily. Stačí však, abyste sesedli z koně, a srny se okamžitě vyplaší a utečou. Zní to zvláštně, ale skutečně jde o pozorovaný fenomén, který potvrzují nejen zkušenosti jezdců, ale i odborníci na chování zvířat.
Proč se to děje? Klíčem je způsob, jakým srny vnímají svět kolem sebe. Když sedíte na koni, tvoříte s ním pro srny jediný celek – zvíře na čtyřech nohách. Srny nevnímají jezdce jako samostatnou lidskou bytost, a proto vás nevyhodnocují jako hrozbu. Velcí býložravci, jako jsou koně, srny příliš neznepokojují. Jsou zvyklé sdílet pastviny s jinými býložravci a ty nepředstavují bezprostřední nebezpečí.
Jakmile však sesednete, situace se dramaticky mění. Náhle se ze čtyřnohého tvora stává dvounohý – jasně identifikovatelný jako člověk. A člověk je v očích srnek potenciální predátor, něco neznámého, od čeho je lepší se rychle vzdálit.
Tento fenomén využívají nejen lovci a pozorovatelé přírody, ale také lidé pracující se zvířaty ve volné přírodě. Na koni můžete proniknout mnohem blíže k volně žijícím zvířatům a sledovat jejich přirozené chování, aniž byste narušili jejich klid.
Pokud tedy toužíte po autentickém setkání s divokou přírodou, možná je čas zamyslet se nad tím, zda si neosedlat koně a nepozorovat přírodu z jeho sedla. Jen nezapomeňte – jakmile sesednete, kouzlo zmizí.
Zdroj informací:
- zkušenosti jezdců a chovatelů
- etologická pozorování (např. knihy Desmonda Morrise a Konrada Lorenze)
- populárně-naučné pořady jako Živel (ČT)
- osobní rozhovory s ochránci přírody
