Článek
Prý se to ještě přehrává
Ano, existují jedinci, kteří si pustí film jinak než na Netflixu, a nemají přitom podezřele vysoké čelo a fetiš na devadesátky. Pořád totiž najdete přehrávače v televizích, autech, školách, domovech důchodců a na chalupách, kde čas zamrzl mezi rokem 2002 a 2008. A co je nejděsivější – ono to tam fakt funguje.
Když chcete ušetřit… až na kost
Potřebujete rozdat videa z první svaté, školení, svatby nebo rodinného pohřbu? Pošlete to na flashce? Jasně. Pokud vám nevadí, že každá stojí 200 Kč. DVD? Těch koupíte deset za cenu jedné. A co na tom, že mají kapacitu jako lednička z Ikey – hlavně že to vypálí i vaše tiskárna s plotrem.
Protože „mít to doma v ruce“ je pořád mantra
Někteří jedinci (říkejme jim: sběratelé, konzervy nebo naši rodiče) mají potřebu vlastnit věci hmatatelně. Chtějí, aby jejich oblíbený film existoval fyzicky, i kdyby měl přežít jen na zaprášené polici mezi Popelkou a Prci, prci, prcičky. Flashka? Ta se ztratí. Cloud? Ten nepochopili. Ale disk? To je jistota.
Archivace na věčnost (nebo aspoň do 2040)
Někteří tvrdí, že DVD je skvělé na archivaci. Prý přežije desetiletí. No – pokud ho nenecháte v autě v létě nebo ho nepoškrábete hned po vypálení. Ale chápu – v porovnání s USBčkem, co zapomenete ve výplachu kalhot, je to pořád o fous bezpečnější.
Nostalgie, nebo posedlost?
Zatímco svět streamuje, někteří pořád točí kolečka v přehrávači. A ne proto, že by chtěli. Ale protože to tak vždycky dělali. Jako když babička pořád platí složenky na poště. Zvyk je železná košile, i když píchá a nehodí se k ničemu.
A co vy?
Já osobně používám DVD už jen na plašení holubů – zavěšené v zahradě se krásně lesknou a když fouká, chrastí jak poplašné zařízení z Lidlu. Ale někdo je pořád kupuje i jinak. A dokud budou mít Alza a Datart plné sklady, a dokud poslední přehrávač v posledním autě nepřestane vrčet, DVD tu s námi budou.
Jestli je to dobře, nebo špatně, to nechám na vás. Ale jedna věc je jistá: budoucnost možná patří cloudu, ale DVD přežije všechno. I holuby.
