Článek
Ačkoliv se pohled cizinců na Čechy národ od národa různí, na jednom stereotypu se shodnou všichni: Češi jsou odtažití a ne příliš přátelští. Dále si cizinci notují v tom, že jsme velmi rezervovaní, máme nízké sebevědomí, neumíme přijímat komplimenty a nedokážeme se za sebe postavit.
Další stereotypy, na kterých panuje shoda napříč národy, je pak spojování Čechů s pivní kulturou a navštěvováním hospod, které přímo souvisí s představou, že máme vysokou toleranci k alkoholu a pijeme ho často a ve velkém množství.
V neposlední řadě nás pak většina světa vnímá jako vášnivé houbaře, víkendové chataře, fanoušky ledního hokeje, levnou pracovní sílu z východu a oddané vlastence, kteří žijí společně v multigeneračních domech.
Jak nás vidí jednotlivé národy?
Pokud se podíváme do konkrétních zemí:
- Japonci si ve spojitosti v Českou republikou nejčastěji vybaví Prahu, kterou vnímají jako krásné město s bohatou kulturou a typickou středoevropskou atmosférou
- Němci si spojují Čechy s knedlíky, chudobou a Karlem Gottem
- Italové nám doporučují, abychom se víc smáli
- Američanům se ve spojitosti s Českem jako první vybaví architektura následovaná přívlastky Rusko a komunismus
- Francouzi si Česko asociují s architekturou a historií
- Norové milují naše Tři oříšky pro Popelku (1973)
- pro Rusy a Brity je Česko synonymem levného jídla a pití a oblíbenou destinací pro pánské rozlučky se svobodou
- a pro Poláky znamená Česko knedlíky, pornoprůmysl, ale také hory a pepíky – výraz, kterým Poláci popisují švejkovskou mentalitu.
Třešničkou na dortu jsou pak lidé (a není jich málo), kteří stále netuší, kdo vlastně jsme a kde se Česká republika nachází nebo že jsme se oddělili od Slovenska, případně ti, co se přiklání k názoru, že jsme obyčejní a málo vzdělaní vesničané, jejichž jedinou chloubou je lahodný mok v podobě piva.
Zdroje: