Článek
Zaklínají se jím politici, jdou po něm marketéři, vyprávějí se o něm vtipy. Většina z nás si ho dokáže celkem snadno představit, ale když na to dojde, všichni tvrdí, že oni to nejsou. Jak vypadá, žije, kolik vydělává a jak se cítí - dle objektivních výzkumů a statistik - průměrný Čech?
Češi a váha
Průměrný dospělý Čech má mírnou nadváhu. Index jeho tělesné hmotnosti (BMI) se od roku 2017 do loňska zvedl z 25,2 na 26,2. (Ideální zdravá váha se pohybuje mezi hodnotou 18,5 a 25. Od 25 do 30 je mírná nadváha, nad 30 pak obezita.) Obezitou v roce 2022 trpělo 18 procent žen a 21 procent mužů. Třetina Čechů a 38 procent Češek ve volném čase nesportuje a jinak se nehýbe buď vůbec nebo jen zřídka.
„Průměrná hodnota BMI obyvatel ČR se pohybuje těsně za horní hranicí normální zdravé váhy. Za rok 2022 dosáhla hodnoty 26,2, což značí mírnou nadváhu. Více než třetina žen bojuje s mírnou nadváhou a u mužů je to téměř polovina. Každý pátý muž trpí obezitou, u žen je to o něco méně,“ uvedla Simona Měřinská z ČSÚ.
Češi a výška
Průměrně měří muži v Česku 180,1 centimetru, ženy 168,45, což z nás dělá pátý nejvyšší národ na světě. Vyšší už jsou jen Dánové, Estonci, Lotyši a Nizozemci.
Češi a život
Jestli máte občas pocit, že se všichni kromě vás vznášejí na obláčku štěstí, můžu vás uklidnit, že skoro každý druhý Čech je na tom podobně jako vy. S kvalitou svého života je spokojených jen 54 % Čechů. Pravidelný pocit stresu a nedostatku času pak pociťuje třetina lidí.
Češi a práce
Co se týká pracovního života, se svou prací není spokojený každý čtvrtý Čech. Hlavní důvod nespokojenosti je pocit nedostatku ocenění, který cítí až 57 % zaměstnanců. Schází jim třeba to, že nikdo nezaznamená jejich zvýšené nasazení, spoustě z nich chybí třeba i jen obyčejná pochvala. Více než polovina lidí (54 %) si dále stěžuje na přemíru práce a stejný počet zaměstnanců se potýká s odcizením a rutinou. Čtyřicet procent zaměstnanců v práci zažívá pocity ponížení a nedůstojného zacházení a téměř polovina z nich dokonce šikanu, ať už od nadřízených, nebo od kolegů. Celých 37 % zaměstnanců je velmi nespokojených se svým finančním ohodnocením, zvláště frustrující je to u 11 % zaměstnanců, kterým zaměstnavatel podle jejich názoru neprávem mzdu snížil.
Průměrná hrubá mzda je v Česku 41 265 Kč, medián mezd činil v prvním čtvrtletí tohoto roku 34 741 Kč. U mužů dosáhl medián 37 696 Kč, u žen byl 31 856 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18 601 Kč a 65 512 Kč. Více než polovina zaměstnanců žije od výplaty k výplatě a celá pětina má vážný problém s příjmem vyjít.
Češi a úspory
Bezmála pětina Čechů si netvoří dlouhodobou finanční rezervu a dostatečně si nespoří ani na důchod. Dvě třetiny českých domácností pak mají na svých účtech méně než 300 tisíc korun. Nejčastěji si jsou lidé schopni každý měsíc odkládat částky do dvou tisíc korun. Víc než osm tisíc z platu uspoří jen 16 procent Čechů.
Češi a volný čas
Co dělají Češi po práci? Partner, rodina, práce, péče o domov – tomu všemu věnují Češi více než polovinu svého osobního volna. Na posledních příčkách se pak nachází péče o sebe, vlastní zdraví nebo odpočinek při kultuře a četbě. Jen o málo více volného času lidé tráví se svými přáteli nebo při sportu.
Co se týká domácích prací, během typického dne stráví česká žena péčí o domácnost přes tři hodiny, u mužů je to o hodinu méně. Ženy se nepřekvapivě více věnují úklidu a vaření, muži opravám a údržbě domu.
Češi a alkohol
Téměř desetina dospělých v Česku denně pije alkohol. Což je přibližně 900 tisíc lidí. Kolem 1,5 milionu žen a mužů popíjí rizikově. Zatímco závislí muži častěji pijí lihoviny a pivo, ženy víno. Léčí se jen asi 30 tisíc lidí.
Průměrný obyvatel Česka spotřebuje za rok asi deset litrů čistého alkoholu. Na předávkování alkoholem ročně umírá asi pět desítek lidí. S užíváním alkoholu se pak spojuje dalších asi 6 tisíc až 7 tisíc úmrtí.
Češi a kouření
V roce 2022 v Česku denně kouřilo 16,2 procent populace, pokud se k číslu přičtou také příležitostní kuřáci, kouřilo 24,4 procent obyvatel Česka.
Tři čtvrtiny pravidelných kuřáků kouří klasické cigarety, čtvrtina používá zařízení na zahřívaný tabák a pětina elektronické cigarety – vaporizéry. Dvě třetiny spotřebitelů kouří jeden typ produktu, čtvrtina kombinuje dva různé produkty a každý desátý kuřák kombinuje dokonce tři nebo více různých produktů. Preference se však liší dle věku. Lidé nad 55 let jednoznačně preferují klasické cigarety, u mladých lidí ve věku 25 až 44 let je typické využívat zařízení na zahřívaný tabák a e-cigarety častěji používají lidé do 25 let.
Devět z deseti lidí začalo kouřit do věku 24 let, průměrný věk začátku kouření je 18 let, nicméně do 18 let začaly kouřit tři čtvrtiny současných kuřáků.
Češi a drogy
Co se týče dalších drog, tak místnímu prostředí stále dominuje marihuana a pervitin, jehož množství v českých odpadních vodách je zdaleka nejvyšší v Evropě. Tvrdé drogy v Česku bere pravidelně přes 44 tisíc lidí, marihuanu užívá každý desátý Čech.
Češi a vzdělání
Při Sčítání 2021 mělo alespoň střední vzdělání s maturitou nebo vyšší 53,1 % obyvatel starších patnácti let. Lidé se středním vzděláním nebo vyučením bez maturity tvořili asi třetinu populace, stejně jako ti se středním vzděláním s maturitou. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním byl 18,7 %.
Češi a jazyky
Co se týká znalosti cizích jazyků, statistiky jsou vůči obyvatelům Česka a jejich znalostem – zejména angličtiny – nelichotivé: V Evropě patříme mezi nejhorší. Data z Českého statistického úřadu uvádějí, že 30 procent Čechů neovládá žádný cizí jazyk, zbytek se podle průzkumu nějakou cizí řečí alespoň na základní úrovni domluví. Anglicky se v České republice domluví 45 procent obyvatel, ovšem desetina ji umí pouze minimálně a 14 procent na základní úrovni. Středně pokročilou znalostí angličtiny – která již vyžaduje znalost jazyka na běžné komunikační úrovni – se může chlubit přibližně 15 procent populace, velmi pokročilou pak sedm procent.
Češi a manželství
Průměrný věk, kdy Češi poprvé vstupují do manželství, je 32,6 roku u mužů a 30,4 let u žen. Rozvodovost pak činí 39,7 procenta, což odpovídá úrovni z poloviny 90. let minulého století. (Dosud nejvyšší byla rozvodovost v roce 2010, kdy dosáhla 50 procent.) Průměrná doba, po které se manželé rozhodnou pro rozvod odpovídá 13,6 roku.
Češi a děti
Počet dětí, které v průměru porodí každá Češka, odpovídá hodnotě 1,83. Věk při narození prvního dítěte je průměrně 30,4 let. Tělesné tresty ve výchově používá 63 % rodičů v Česku.
„Tělesné tresty zažívá každé třetí až čtvrté dítě v Česku. Předávají se jako štafeta z generace na generaci. Ti, kdo byli od rodičů biti, většinou rovněž bijí. Přitom dnes již díky výzkumům víme, že tělesné tresty nefungují a neprospívají duševnímu zdraví dětí,“ upozornila právnička z ministerstva spravedlnosti Eva Petrová.
Češi a sex
V jakém věku zažívají Češi svoje poprvé? V průměru přibližně v 17,5 roku. Většina lidí začíná se sexem až po patnáctém roce, jen osm procent lidí stihlo svoji sexuální premiéru před touto lhůtou.
Průměrně mají muži za život 11 sexuálních partnerek (nebo partnerů) a ženy devět. Nejčastěji lidé spali se dvěma až pěti partnery (35 % Čechů), druhé nejčastější skóre je šest až deset partnerů. Necelá desetina je (dosud) pohlavně věrná jednomu člověku.
Každý desátý muž není vůbec spokojen se svým intimním životem, naproti tomu jen osm procent žen. Celkově ženy (63 %) uvádějí vyšší spokojenost než muži (59 %). Obecně jsou tedy obyvatelé Česka se stavem svého intimního života spíš spokojeni, než nespokojeni. Že nejsou spokojeni vůbec, říkají častěji lidé nad 55 let.
Mezi muži a ženami se velmi liší i zvyklosti autoerotiky. Ve srovnání se ženami pravidelně masturbuje skoro dvakrát víc mužů. Češi nejčastěji masturbují jednou až třikrát týdně (42 %), Češky pouze párkrát do měsíce (24,7 %) nebo se sobě nevěnují nikdy (25,5 %).
Nadpoloviční většina populace (58 %) si alespoň občas pustí pornografické video, přičemž nejčastěji ho sledují lidé o samotě. Muži jsou skoro dvakrát větší konzumenti těchto videí než ženy. Denně sleduje porno 26 % Čechů, zatímco jen 3 % Češek.
Češi a ekologie
Tři čtvrtiny Čechů se kloní k tomu, že změna klimatu je reálným a závažným problémem dneška. Mezi pohlavími je ale patrný velký rozdíl - muži jsou ke změně klimatu skeptičtější a téměř dvakrát častěji než ženy uvádí, že globální oteplování je jen nafouknutá bublina.
Většina (60 %) těch, kdo si myslí, že téma klimatické změny je nafouklá bublina, ji považují za důsledek přirozených procesů, tedy spontánně se dějící fenomén, se kterým jako lidstvo nemáme co do činění. A naopak většina (84 %) těch, kdo ji považují za problém, ji přičítají na vrub lidské činnosti.
Pokud jde o konkrétní kroky, které Češi (ne)dělají pro planetu, nadpoloviční většina tvrdí, že se pravidelně vyhýbá balené vodě a igelitkám, upřednostňuje MHD před autem, šetří vodou v domácnosti, nakupuje z druhé ruky, třídí odpad nebo celkově omezuje spotřebu.
V čem jsme jako národ ale poměrně za jedno, je názor na demonstrace za klima. 82 % Čechů se jich neúčastní a nehodlá na tom nic měnit. Podobný nezájem vyvolávají ještě petice prosazující ekologická témata. A pochopitelně v zemi, kde českou kuchyni preferuje 49 % populace, není nijak populární omezení spotřeby masa, jeho podíl striktně odmítá ve svých jídelníčcích snížit víc než polovina strávníků.
Anketa
PS: Pokud byste se chtěli s typickými Čechy setkat, dle Českého statistického úřadu se jmenují Jana a Jiří Novákovi, je jim přes čtyřicet a bydlí v Jičíně.
Další zdroje:
