Článek
Je tu už nějaký ten pátek, co jsem jela se svými malými dětmi trolejbusem, když na jedné zastávce přiběhla skupinka mladých mužů a naskočila dovnitř. Letmo jsem se na ně podívala. Bylo kolem poledne. Zprvu jsem si říkala, že to jsou možná nějací dělníci, co jedou někam na oběd. Byli od bláta, na zádech batohy. Po chvíli mi došlo, že to dělníci nebudou. Byli tmavší pleti a podle těch pár slov, co si mezi sebou řekli, bylo poznat, že to jsou cizinci. Nervózně se kolem sebe rozhlíželi. Cítila jsem na sobě jejich pohled. Bylo mi to hodně nepříjemné. Snažila jsem se na ně nedívat. Měla jsem strach. Došlo mi, že to jsou migranti. Nejspíš se snažili dostat na nádraží. Brzy byla naše výstupní zastávka a já byla ráda, že mohu s dětmi zmizet pryč.
Znám někoho, kdo mi popisoval obdobou zkušenost. Opět skupinka mladých špinavých mužů v MHD, jízdenky neřeší, jeden kouká do mobilu, druhý hlídá, rozhlíží se po ostatních, a když se na ně někdo podívá, tak jen z jejich pohledu pochopí, že se má raději dívat někam jinam. Organizovaná skupinka mužů, kde každý měl nějakou roli.
Tou dobou k nám přicházely informace o násilnostech, které páchají islámští migranti v Německu. Zároveň jsme Vítem Rakušanem byli ujišťováni, že ačkoliv čelíme náporu migrantů, nemusíme se ničeho obávat. Jsme pro ně jen přestupní stanice. Většina z nich míří do Německa. Mě to v tu dobu moc neuklidňovalo. To, že je jejich cílová stanice jiná, ještě neznamená, že se cestou k jejich vysněnému cíli, nemůže něco nepříjemného přihodit.
Občas si kladu otázku, proč vlastně policie na hranicích po migrantech pátrá, když je stejně nakonec nechá, aby ve své cestě pokračovali dál. Jde jen o to, aby vykazovali nějakou činnost? Jaké mají mechanismy k tomu, aby případné nelegální migranty zadrželi a poslali zpět?
Slyšela jsem příhodu někoho, kdo pracuje v zařízení pro ohrožené děti. Byli k nim umístěni mladí muži, oficiálně Syřané, kterým prý ještě nebylo 18 let. Nakonec to dopadlo tak, že je doprovodili na nádraží a byli rádi, že už je nemusí dál řešit.
S problematikou nelegální migrace se EU potýká již dlouhou dobu. Počet migrantů stoupá a mechanismy jak si poradit s nelegálními migranty moc nejsou. Německo již nějakou dobu hlásí, že je pro ně migrace bezpečnostní hrozbou. Kriminalita migrantů stoupá a neví co s tím.
Proto EU řeší reformu migračního systému, kdy by se měly povinně do řešení migrační krize zapojit všechny členské státy EU.
Za sebe vnímám migraci jako bezpečnostní riziko. Je mi nepříjemné v blízkosti mého domova potkávat lidi, kteří mohou být potencionálně nebezpeční. Při takovém setkání si člověk více uvědomí, jak jsme ještě stále relativně bezpečná země. Nechci, aby se to změnilo. Reakce ostatních lidí na ilegální migranty bývá podobná jako ta moje. Raději dělají, že nic nevidí. Díky ignoraci problém neexistuje. Naučili jsme se určité věci raději přehlížet. Jsou věci, nad kterými nelze donekonečna zavírat oči.
