Článek
Petr Kotvald se Standou Hložkem a Hanou Zagorovou zažili nádherné období, kdy stáli na výsluní popularity. Psali pro ně nejlepší autoři a textaři. Jejich desky se skvěle prodávaly, každý je chtěl mít v televizních pořadech. Během společné spolupráce mezi lety 1981 až 1986 vznikaly hity jako Můj čas, Diskohrátky, Jinak to nejde, Spěchám a samozřejmě komerčně úspěšný hit Holky z naší školky, který kluky vystřelil na vrchol prodejnosti desek. Hančino zpívající ‚křoví‘ zabodovalo tímto hitem natolik, že se prodalo neuvěřitelných 1,25 milionu malých černých desek. Chytlavý text si prozpěvovaly dokonce i holčičky v mateřských školkách.
Hana Zagorová, 2014
Než Hana Zagorová začala spolupracovat s Petrem a Standou, vystupovala s Petrem Rezkem. Po čase ale došla k závěru, že by to chtělo nějaké oživení. Sdělila Karlu Vágnerovi, že by se měli poohlédnout po někom novém, ideálně po nějakých dvou klucích.
Jako první Vágnerovi padl do oka Petr Kotvald, kterého zaslechl na vystoupení na Jihlavském zlatém řetězu. „Ten kluk zpívá jako Jirka Korn, zajímal by mě,“ sdělil tehdy Hance, která souhlasila s tím, že jej kapelník osloví. Posléze objevili na jedné pěvecké soutěži Standu Hložka, srdečného kluka z Moravy, který byl velmi vděčný.
Zpívající ‚křoví‘ začalo rychle sklízet úspěchy, díky čemuž prý Petr Rezek neudržel nervy na uzdě a rozhodl se pro definitivní odchod od Zagorové. „Prohlásil, že nová idea se mu nelíbí a odhází. Pomohl tím strašně klukům,“ vzpomínala zpěvačka. Kluci dostali o hodně větší prostor a svět showbusinessu se jim otevřel dokořán.
Petr Rezek, 2016
Vznikla charakterově rozdílná dvojce kluků, která se na pódiu velmi dobře doplňovala. Jejich start byl raketový. Na koncerty chodily davy mladých holek, mládenci tak měli z čeho vybírat. „Andílci jsme nebyli, ale zároveň ani bigbíťáci s tím pravým‚ sexem, drogami a rock’n’rollem. Na počátku kariéry jsem prožil jednu nepříjemnost – jedna slečna mě žalovala o uznání otcovství. Byl jsem k smrti vyděšený a v té době navíc hrozně zamilovaný,“ prozradil po letech Kotvald, který tou dobou studoval na elektrotechnické fakultě ČVUT. „Padlo tvrzení proti tvrzení, ale když jí oznámili, že pokud jde o křivé obvinění, mohla by mít velké problémy, tak žalobu stáhla. Byl to ale pro mě šok,“ dodal.
Ženou jeho srdce se stala Hanka, se kterou má dvě děti Viktorku a Mikuláše. „Seznámili jsme se v roce 1978 na soutěži Mladá píseň v Jihlavě. Já se účastnil, ona byla asistentkou přípravy,“ prozradil pro CNN Prima NEWS. Manželství, které trvá už více než 40 let muselo překonat několik krizí. „Bylo to občas u nás divoké. Někdy se bouchlo dveřmi, jindy jsme si udělali vzájemně prázdniny… A taky je prima si někdy připomenout zadání. To je jako v matematice. A tu já miluju. Když se během řešení nějaké složité rovnice nebo příkladu dostanete do úzkých, je dobře vrátit se o pár stránek nebo odstavců zpět. Nebo přímo k zadání. Přehrát si, jaké to bylo na začátku. Někdy to pomůže a řešení je pak na nasnadě. Nenudíme se spolu,“ prohlásil s úsměvem.
Být stále se svou rodinou, nemusí být jednoduché. Manželka jej doprovází na vystoupeních jako taneční doprovod, dcera Viktorie vystupuje v jeho týmu jako vokalistka. Také prvorozený syn Matyáš už od útlého dětství trávil s neustále zaměstnanými rodiči hodně času: „Pro zachování časového režimu jsme ho třeba omyli už před koncertem, on si během něj hrál v šatně, a pak si ustlal na zadní sedačce v autě. Měl svůj polštářek, peřinku, pyžamko a spinkal. Později nám s hlídáním pomáhala tchyně s tchánem nebo kamarádky. A Viktorku od chvíle, kdy dosáhla šesti let, Mikuláš hlídal sám.“
K náročným obdobím, které manželé museli překonat, patřila doba, kdy se jejich syn psychicky zhroutil. Bylo to v době, kdy se v maturitním ročníku připravoval na přijímací zkoušky na AMU a jemu se ztratily stovky výkresů, které si zhruba rok připravoval. Dostal se do těžké psychózy a musel být hospitalizován v bohnické psychiatrické léčebně. Naštěstí se z nejhoršího dostal a je spokojený na samotě u lesa, kde žije. „Nedělá, co nechce. Nebo spíš dělá jenom to, co chce. Na spoustu věcí je až moc chytrý. Někdy míří tak vysoko, že nevidí to, co má přímo před nosem,“ popsal svého syna zpěvák.
Podobně to má i on sám. Cílevědomý zpěvák, který se už od malička věnoval hudbě, vždy toužil ukázat, co v něm je. Nestačilo mu, že má po boku Standy davy fanynek. Po čase mu začala spolupráce s Karlem Vágnerem, který napsal hit Holky z naší školky lézt krkem. Mezi Petrem a kapelníkem začínalo docházet k roztržkám. „Byl jsem v neustálém stresu. Karel Vágner byl velmi agilní, ale den byl pro něj krátký. Neustále nestíhal a já čekával na nějakém pražském rohu na odjezd na koncert třeba i hodinu. Třeba v dešti či mrazu. Ztracený čas jsem pak doháněl s plynem na podlaze. Fakt jsem se bál. Občas žertuji, že Hanka a Karel byli pro mě staří, ale něco na tom je. Začátek mé kariéry byl vlastně takový malý zázrak,“ uvedl Kotvald. „Sotva jsme se vrátili ze zájezdu do Polska, už nám zase někdo dirigoval, co máme dělat. Neunesl jsem to. Práci nám sice někdo neustále strkal pod nos na stříbrném podnosu, ale už se nás nezeptal, jestli to tak chceme,“ dodal.
A pak nastal zlom. Ze dne na den oznámil, že končí. To, jakým způsobem ukončil spolupráci, bylo z pohledu Zagorové nekorektní. „Řekl Karlu Vágnerovi, že odchází, protože už mu je s námi těsno, a nenapadlo ho vzít telefon nebo přijít, přestože byl kamarád. Jeho odchod chápu, způsob ukončení pětileté spolupráce rozhodně ne,“ uvedla Hana ve svých pamětech.
Ukončení spolupráce šokovalo i Standu Hložka: „Jasně, že jsem se na něj zlobil. Nečekal jsem to. Měli jsme točit desku, kterou jsem pak nakonec udělal sám.“ Následujících 10 let spolu kluci nepromluvili. Po čase se ale začali scházet na různých vystoupeních, kde zjistili, že jejich fanynky z 80. let na ně nezapomněly.
Stanislav Hložek, 2019
Období, kdy se Petr snažil rozjet svou sólovou dráhu bylo náročné. Jeho snaha posunout se narážela na odmítavé reakce. „Každý pořad, ve kterém jste chtěli dělat, schvalovali nějací kádrováci. Já jsem to tenkrát chtěl dělat jinak. Začal jsem nosit barevnější saka, stály mi vlasy na hlavě a měl jsem pod očima černé linky. V tu dobu to nebylo možné, byl to šok.“ Navíc řešil i osobní problémy. Petrovi rodiče se rozvedli a vzápětí na to jeho otce, který pracoval jako voják z povolání, zavřeli. Když jej pak po třech a půl letech pustili z vězení, zemřel na leukémii.
Aby Petr zahnal chmurné myšlenky, vrhl se naplno do práce. Jenže období po roce 1989 mu nepřálo. Navíc se objevily i zdravotní problémy. Při koncertu na Slovensku mu praskl vřed na dvanácterníku. „Slíbil jsem si, že uberu a nebudu za každou cenu tlačit na pilu. Rozhodl jsem se, že budu věci dělat jednoduše a v klidu. Jak přijdou, tak přijdou,“ uvedl pro Blesk.
Poté, co si urovnal hodnoty, se mu konečně začalo dařit. V roce 2001 zabodoval v žebříčku hitparád se svou písní Mumuland. Na křest alba pozval i Zagorovou s Hložkem. Ve svých 66 letech nezahálí, stále vystupuje a snaží se udržovat moderní image. Nejšťastnější je však prý doma se svou rodinou v domě na okraji Prahy v blízkosti přírody.
Zdroje:
ZAGOROVÁ, Hana a ZINDELOVÁ, Michaela. Hana Zagorová: – než to zapomenu. Praha: Cesty, 1996. ISBN 80-7181-150-5.
