Článek
Plánují se nahradit 4 příjmově testované dávky - přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení - jednou novou Dávkou státní sociální pomoci. Mimo jiné by se nově měl zavést také „přiměřený majetkový test“, aby se zamezilo případům, kdy dávky pobírají i lidé, kteří mají např. více nemovitostí, a dávku tak ve skutečnosti nepotřebují.
V souvislosti s touto chystanou reformou se uveřejnily modelové příklady domácností, na kterých se ilustruje štědrost sociálního systému. Dle diskuzí to některé lidi pobouřilo, čemuž se ani nedivím. Například příspěvek na bydlení je postaven tak, že nereflektuje ani tolik váš příjem (zda je vysoký či nízký), ale spíše náklady spojené s bydlením. Nárok na tuto dávku mají ti, jejichž náklady na bydlení přesahují 30 % rozhodného (čistého) příjmu rodiny a tato částka není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Takže se stává, že i vysoce příjmoví jedinci, kteří mají vysoké náklady na bydlení, dosáhnou na tuto dávku. Nárok mají i ti, kteří nemovitost vlastní a v majetku mají uloženo několik milionů korun.
Jsem maminkou 4 malých dětí, s nejmladší dcerou jsem na rodičovské dovolené. Žijeme ve starším družstevním bytě 3+1 a na příspěvek na bydlení nemáme nárok. Snažíme se totiž žít zodpovědně a obecně nemít vysoké náklady. Děti jsme si pořídili až poté, co jsme si našetřili na to, abychom se stali družstevníky. Před tím jsme žili v podnájmu, bez jakýchkoliv sociálních dávek. Nepořizujeme si to, na co nemáme, takže žijeme bez dluhů. A možná to děláme špatně. Kdybychom si pronajali pěkný domeček, zvýšili bychom si svou životní úroveň a stát by nám to ještě dotoval.
Ve svém okolí znám případ pána v důchodu, který po smrti své ženy a maminky zůstal sám ve velkém dvougeneračním domě. Jeho příbuzný mu nabídl, že by se mohl odstěhovat do menšího bytu (v nedaleké okresním městě), kde by hradil jen náklady spojené s energiemi. Aby se nemusel bát vystěhování, byla by i možnost ošetření doživotního užívání bytu věcným břemenem. Byl by ve městě v blízkosti lékařské péče a obchodů. Co by si pak udělal se svým domem, by byla jeho věc. Pokud by se jej rozhodl prodat, získal by prostředky, které by mu umožnily finanční zajištění ve stáří. S životem v bytě by se snížily jeho náklady. Nabídka byla učiněna v dobrém úmyslu s ohledem na jeho zhoršující se zdravotní stav. Dá se předpokládat, že časem tomuto muži budou docházet síly, život v bytě by pro něj byl jednodušší. Jak energeticky, tak finančně. Nicméně tento pán se urazil a přestal komunikovat. Nebude měnit to, na co je zvyklý. Tudíž žije sám ve velkém domě, který táhne ze svého důchodu. A proč taky ne? Pokud by se dostal finančně do úzkých, rodina či stát mu s jeho náklady přeci pomůže.
Anketa
Obecně lidé nechtějí dělat změny. A pokud tu máme takto společensky nastavenou náladu, nemůžeme očekávat nějaké efektivní reformy. Problém je i v tom, že jsme velmi zatížení na vlastnictví nemovitosti. Bydlení často vnímáme jako investici, ne jako místo k žití. Hodně lidí proto lpí na majetku, který nejsou sami schopni utáhnout a v případě potíží spoléhají na rodinu nebo na stát.
Někteří lidé mají možnost žít skromněji, ale nechtějí. V případě potřeby se všichni složíme na to, aby někdo nemusel snižovat svůj životní standard. Z tohoto úhlu pohledu je náš sociální systém asi opravdu štědrý. Nemotivuje lidi, aby se chovali zodpovědně a šetřili. Máme tu dávky pro „bohaté“, a to si nejsem jistá, že je správně.
Zdroje:
https://www.mpsv.cz/-/prispevek-na-bydleni
https://www.mesec.cz/clanky/revize-davek-jedna-davka-misto-ctyr-a-bic-na-ty-co-system-zneuzivaji/
