Hlavní obsah
Názory a úvahy

Svíčka/růže za vraha?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Seznam.cz

Společností v současnosti rezonuje tragická událost, kdy masový vrah usmrtil miminko s tatínkem na procházce v lese, o pár dní později vlastního otce a následně několik lidí na univerzitě v Praze.

Článek

Za oběti se konala mimořádná bohoslužba v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. V obětním průvodu byly neseny růže za oběti, ale také jedna za vraha s tím, že láska musí nakonec vždy zvítězit. Během bohoslužby zaznělo mnoho slov k zamyšlení. „Bezohledně se ženeme za pokrokem a nedovedeme brát ohledy na ty, kteří nestačí. Konstatujeme nárůsty depresí, sebevražd, mluvíme o nutnosti zvýšit počty psychiatrů, ale nemáme odvahu žít jinak. Nedokážeme se uskromnit, žijeme na dluh dalších generací,“ varoval arcibiskup Graubner.

Hodně lidí jistě pohoršuje myšlenka zapálení svíčky také za vraha, nositele zla. Nedivím se. Mám také osobní zkušenost s tragickou událostí v rodině, a kdyby zahynul člověk, který způsobil smrt mého bratra, také bych za něj svíčku zapalovat nechtěla. Máme tendenci svět vnímat černobíle. Vrah se zabil, zlo bylo potrestáno. Za pár dní se lidé oklepají a budou se řešit opět starosti všedních dní a potřeba o takovýchto věcech vymizí.

Jako společnost jsme bohužel nepoučitelní. Slova arcibiskupa na bohoslužbě pro mě mají velkou váhu. Mimo jiné také řekl, že lidé ztrácejí dovednost naslouchat a dostávají se do izolace. Zkuste se někdy v davu lidí jen tak zastavit a pozorovat ostatní. Kolik lidí se dívá kolem sebe? Když se někomu děje bezpráví, jak reagují ostatní? Často vezmou mobil a místo pomoci natáčí video. S rozvojem sociálních sítí se lidé pod rouškou anonymity k sobě navzájem chovají čím dál tím hůř. Jsou lidé, které těší, když někomu ublíží. Rozvíjí se např. kyberšikana. Narůstá počet lidí s psychickými problémy a náš systém to nezvládá. Není dostatečný počet psychologů, psychiatrů. Jelikož pečuji o dceru s psychickou poruchou tak s tímto nefunkčním systémem mám bohužel osobní zkušenost. Vypouštíme z úst ošklivá slova a neřešíme, co mohou u někoho vyvolat. Je nám to jedno, to přeci není náš problém. Je to problém toho druhého, toho slabocha, co si to neumí zpracovat. Díky covidu jsme se ještě víc atomizovali. Hodně lidem vnucená sociální izolace ovlivnila vnímání jejich osobní zóny. Jsme zásobeni neustálými špatnými informacemi, a pokud je člověk citlivější, má opravdu problém tohle vše ustát.

Nechci, aby to, co píšu, vyznívala jako obhajoba masového vraha. Jeho čin nelze omluvit. Nicméně jistým způsobem nastavil společnosti zrcadlo a neměli bychom před tím zavírat oči. Zkusme se z toho alespoň trochu poučit. Závěrem bych uvedla slova pana arcibiskupa Graubnera: „Každý z nás musí objevit svůj podíl na šíření zla a najít odvahu ke změně myšlení.“

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz