Článek
Dřív jsem měla strach být sama.
Připadala jsem si divná, když všichni kolem někoho měli. Kamarádky řešily partnera, děti, společné bydlení… a já měla pocit, že pokud nikoho nemám, něco je se mnou špatně.
A tak jsem dělala přesně to, co spousta lidí.
Zůstávala jsem ve vztazích jen proto, abych nebyla sama.
Brala jsem kohokoliv, kdo projevil zájem
Dnes už to vidím úplně jinak, ale tehdy mi stačilo málo.
Stačilo, aby mi někdo psal. Aby měl zájem. Abych vedle něj nemusela večer usínat sama.
Jenže právě kvůli tomu jsem přehlížela věci, které bych dnes už nikdy tolerovat nechtěla.
Některé vztahy člověka úplně vysají
Postupně jsem zjistila jednu nepříjemnou věc.
Být s někým jen proto, abyste nebyli sami, je možná ještě horší než samota samotná.
Protože místo klidu přijde stres.
Místo bezpečí nejistota.
A místo lásky často jen zvyk a strach odejít.
Nejhorší je ztratit sám sebe
Ve chvíli, kdy se člověk bojí být sám, začne dělat věci proti sobě.
Omlouvá chování, které ho bolí.
Snižuje svoje nároky.
Přesvědčuje sám sebe, že „to není tak hrozné“.
A ani si nevšimne, že se pomalu ztrácí.
Samota už mě neděsí tolik jako špatný vztah
Dřív jsem si myslela, že nejhorší je vracet se do prázdného bytu.
Dnes mám pocit, že mnohem horší je sedět vedle člověka, se kterým se cítíte stejně sami.
To je teprve pocit prázdnoty.
Možná není špatné počkat
Čím jsem starší, tím víc chápu lidi, kteří radši zůstávají sami, než aby brali kohokoliv jen proto, aby někoho měli.
Protože klid má obrovskou hodnotu.
A někdy člověk zachrání sám sebe právě tím, že přestane za každou cenu hledat vztah.
Pořád věřím na lásku
Neznamená to, že jsem zatrpkla nebo že už nechci nikoho potkat.
Jen už nechci vztah ze strachu.
Nechci být s někým jen proto, že nechci být sama.
Závěr:
Možná je opravdu lepší být nějakou dobu sám než vedle člověka, který vás vyčerpává. Protože samota člověka nemusí zničit. Ale špatný vztah někdy ano.
