Článek
Už nějaký čas na českém internetu řeší smutný příběh Patrika Hezuckého. Toho v jeho životě na chvíli pozastavila nemoc, a nejen jeho blízcí s očekáváním vyhlíží nadějnou budoucnost.
Modlitby za Patrika Hezuckého
Mezitím vznikla úctyhodná iniciativa, kterou spustil Jiří Maria Mašek. Ta během několika málo hodin zasáhla překvapivě velkou část národa. Jeho příspěvku vyzývající lidi, aby se modlili za uzdravení Patrika Hezuckého, dalo lajk přibližně deset tisíc lidí. Skutečný dosah je ale podle všeho mnohonásobně vyšší.
Ateistické Česko možná není až tolik ateistické
Je fascinující sledovat, že i když je Česko jedním z nejateističtějších států na světě, ve chvílích největší lidské tísně se společnost obrací k Bohu. Nezáleží na tom, jestli lidé pravidelně chodí do kostela, nebo tam nevstoupili celé roky. Když moderní medicína naráží na limity, mnozí sahají po něčem, co přesahuje běžné lidské možnosti.
Jednou z forem takové víry je i takzvaný 24hodinový řetězec modliteb. Jako dítě jsem chvíli církev navštěvoval a tento řetězec modliteb je známý zejména v křesťanských kruzích. Jde o nepřetržitou modlitbu, která má „otevřít nebe“, přimět Boha k aktivitě a požádat ho, aby konal. V tomto případě, aby uzdravil člověka. Někdo se modlí minutu, jiný celé hodiny. Každý podle svých možností. Důležité je symbolicky pokrýt celých 24 hodin.
Modlitbou se nedá co ztratit
Ať už na sílu modlitby nahlížíme jakkoli, jeden fakt je dle Jiřího Maria Maška neoddiskutovatelný. Několikavteřinová modlitba je to nejmenší, co může kdokoli z nás pro známého moderátora Evropy 2 udělat. Nestojí to žádné úsilí, nic tím neztratíme. A pokud je byť jen malá šance, že to může pomoci – lidsky, psychicky nebo jakkoli jinak – pak se není o čem bavit.
A možná právě to je na celé iniciativě nejdojemnější. Nejde v ní o teologii ani o to, kdo je jak hluboce věřící. Jde o obyčejnou lidskou solidaritu. O snahu poslat kousek dobra tam, kde je ho potřeba. Někdy může změnit situaci lékařská věda, jindy špičková péče. A někdy prostě nezbývá než doufat, modlit se a držet palce. A to je to, co nyní děláme.






