Otázka na ženy. Opravdu vám vadí, když vám muži podrží dveře?

Patřím mezi ty muže, kteří se k ženám obecně snaží chovat galantně a s úctou. Nevím, jestli je to dáno generačně, specifickou výchovou rodičů nebo jsem byl ovlivněn pozitivními mužskými vzory kolem mě. Podržení dveří ženě považuji za takový automatismus, jako když při řízení vozidla zastavím na červenou.

O to více mě negativně zaskočilo, když jsem narazil na některé články, které tvrdí, že podržení dveří ženám může být vnímáno jako zaškatulkování něžného pohlaví do podřízené role, nebo dokonce jako určitá forma ponižování. Z toho pak totiž může plynout, že kvůli strachu raději muži ženám ani dveře nepodrží.

A tak jsem se na toto téma zeptal těch nejpovolanějších. Tedy konkrétně dvou mužů, kteří se zabývají etiketou a ve svých oborech jsou známými kapacitami. Oba jsem požádal o vyjádření se k tomuto tématu s tím, že jejich odpověď použiji v tomto textu. O svůj pohled se se mnou pro účely tohoto článku ochotně podělili oba. Moje otázka zněla následovně:

„Rád bych se Vás zeptal na Váš osobní názor ohledně situace, kdy muž podrží dveře klidně i neznámé ženě. V případě, kdy vchází například do restaurace, obchodního domu, kancelářské budovy atp. Pokud to není nějak ‚úlisné‘ nebo s drzým doprovodným komentářem, je to v pořádku? Je to naopak žádoucí, slušné, vhodné?“

Pan Špaček, kterého zná v souvislosti s etiketou téměř každý, zareagoval na moji otázku naprosto jasně. Potvrdil, že tento přístup je žádoucí a správný a že především žádné pochybnosti nejsou na místě. Poté dodal následující:

„Evropská kultura a etiketa odjakživa stála na úctě k ženám, na galantnosti a respektu vůči nim, na tom se nic nezměnilo a nemá proč měnit. V naší kultuře je žena na piedestalu společenské významnosti. A každá normální žena je potěšena, když jí muž otevře dveře…“.

Když jsem se ještě doptal na jeho pohled ohledně zmíněného ponižování a strachu z otevírání dveří ženám, zmínil fakt, že výjimky existují, ale je jich opravdu jen pár:

„Ale média si jich všímají a jejich hloupé postoje zveličují, protože jsou výjimečné a vymykají se obvyklému chování…“

Na email mi odpověděl i Daniel Šmíd, se kterým se možná většina z vás poprvé setkala v rozhovoru pro DVTV. Ten navíc gesto otevření dveří ženám rozšířil i na muže, děti nebo dospívající. K ženám a jejich postoji se pak vyjádřil následovně:

„Téměř všem ženám toto gesto nevadí, rády jej přijímají a dokáží na něj i adekvátně reagovat, tedy poděkovat a projít.“

Ještě více mě zaujala druhá část jeho odpovědi. Osobně jsem se totiž někdy setkal s mužským chováním, které se sice navenek tvářilo jako galantní, ve skutečnosti ale bylo spíše úlisné, vypočítavé a hledající vlastní prospěch. A právě k tomu se pan Šmíd vyjádřil také:

„Uznávám také, že pokud je tato ‚přednost‘ doprovázena nevhodnými slovy, posunky či dokonce doteky, může jít a nejčastěji jde o obtěžující chování.“

A tak kromě odborného pohledu, který jsem nabídl výše, zbývá pohled z praxe. V přiložené anketě tedy prosím vás, ženy, abyste s námi čtenáři posdílely váš názor. Vadí vám, pokud vám byť i cizí muž otevře dveře? Samozřejmě za předpokladu, že se jedná o slušné a ničím negativním doprovázené gesto.

Zdroje: irozhlas.cz, reflex.cz, domaci.hn.cz, wikipedia.org, DVTV, emailové odpovědi pana Šmída a pana Špačka (se souhlasem)