Článek
V Česku existuje z mého pohledu jen málo lidí, kteří by kolem sebe dokázali rozčeřit vody tak intenzivně, jako to dělá Petr Švancara. Známý bývalý sportovec působí na každého jinak – někdo ho vnímá jako vtipného brněnského baviče, který svou moravštinou a někdy až vulgárním humorem patří na televizní obrazovky. Jiní ho považují za nekulturního přízemního hulváta, který by měl zůstat rozhodně někde v ústraní.
Ať už jsme ale v jakékoliv části tohoto názorového spektra, to, co Petr Švancara předvedl v několik dní starém podcastovém rozhovoru, musíme odsoudit všichni.
Švancara o obézních dětech
Po tématech, která se týkala financí, stočil Švancara svou řeč krátce ke svým dětem. Mluvil o tom, jak je vedl ke sportu, jak to pro něj bylo důležité. Popisoval hrdé pocity otce, který se dívá na syna nastupujícího za fotbalovou Zbrojovku Brno. Zmínil také dceru, která sportovně jezdila na koni. A potom, jako by nesmyslně přepnul, začal velmi nevybíravě mluvit o obézních dětech.
„Nesnáším tlustý děti, to říkám úplně narovinu,“ pronesl od 76. minuty. A bohužel nezůstalo jen u této věty. Tři moderátoři sedící kolem stolu se totiž začali nahlas smát, a tím mimo jiné Švancaru nepřímo pobídli, ať pokračuje. Ten začal popisovat situaci, že nesnáší, když vidí na koupališti děcka, co se chystají skočit šipku, a plavčík tak musí zachraňovat devět lidí, protože se napili vody, díky onomu obéznímu dítěti, které přirovnal k atomové bombě.
Švancara na základních školách
Tohle přehnané vyjádření je alarmující o to víc, že Švancara má pravidelně přímý kontakt s dětmi. Často objíždí základní školy, kde má s dětmi besedy. Nedávno také Národní sportovní agentura ve spolupráci s Malým fotbalem Brno podpořila děti, a snažila se v nich probudit lásku ke sportu. Mimo jiné i s cílem zbavit je tolik nežádoucí obezity. Mezi lektory byl i sám Švancara, který svou úlohu vyjádřil slovy: „Budu jen rád, když pomůžu dál, aby se to trochu zlepšilo.“
Sport je u dětí a mládeže jeden z nástrojů boje proti obezitě.
Slova, která můžou ublížit
A tak si pokládám otázku, jak může něco takového Petr Švancara vůbec říct. Jak může Švancara motivovat obézní děti, když přizná, že je vlastně nesnáší? Navíc veřejně. Na mikrofon. Na kameru. Je veřejně známou osobností, musí tedy převzít značnou odpovědnost za to, co veřejně říká. A pokud chce, aby se to trochu zlepšilo, jak svou úlohu popsal výše, musí přeci ve veřejném prostoru volit ta správná slova.
Sledují ho totiž stovky tisíc lidí, a v tomto případě bohužel i dětí. Jen si představte, že vaše dospívající ratolest bojuje s nadváhou. Může to být geneticky, nebo z jakéhokoliv jiného důvodu, který třeba až tak nemůžete ovlivnit. A pak se toto vaše dítě dostane k člověku, který obézní děti nesnáší, směje se jim a přirovnává je k atomovým bombám. Samozřejmě, že se všichni shodneme, že obezita u dětí problém je. To nikdo rozumný nepopírá. Neexistuje ale přeci jen lepší cesta k osvětě? Mluvit o zdravém životním stylu, vést děti k pohybu, snažit se sport představit zábavnou formou.
Poslouchejme odborníky, ne Petra Švancaru
Odborníci upozorňují na to, že cesta, kterou se máme vydat, je mimo jiné v citlivém dialogu o obezitě. Radí, abychom se zdrželi hodnocení. Abychom děti hloupými větami o tom, jak vypadají, neničili. Máme hlídat jako společnost své emoce, vážit svá slova. Jinak dětem můžeme způsobit deprese, úzkosti, které později mohou vyvrcholit až v poruchy příjmu potravy. Radí naopak, co s tím. Projevit upřímný zájem. Posilovat zdravý životní styl. Zajímat se o vnitřní svět prožitků dětí.
Petr Švancara bohužel ve svém nešťastném vyjádření udělal vše snad přesně naopak, jak radí odborníci. Takové chování bychom měli odsoudit. A bojovat za to, abychom ke generaci současných dětí přistupovali citlivě a s laskavým zájmem jim pomoci.
