Článek
Dnes je to přibližně třináct let ode dne, kdy v jedné menší vesničce na Zlínsku zemřel postarší muž. Tehdy sedmasedmdesátiletý důchodce nepřežil pád ze schodů ve svém domku. Tedy alespoň to byla první verze, kterou ihned po příjezdu potvrdil i sám lékař.
Jenže pak došlo na soudní pitvu a vše bylo jinak. O nešťastnou nehodu nešlo. Naopak. Důchodci Miroslavovi někdo ke smrti pomohl. A to dost brutálně. Miroslav obdržel několik tvrdých úderů do hlavy, byl škrcen. Všude po domě byla krev.
Policie a soud po nějaké době od samotné vraždy nakonec ukázaly jednoznačně na dvojici mladíků. Dnes se ale vyřešení případu tak jednoznačné nezdá. Je totiž obklopen mnoha otázkami a nejasnostmi, které naznačují, že si oba muži mohou vysoké tresty odpykávat neprávem.
Zločin v malé vesničce
Nejdříve krátce k samotné vraždě. Tu údajně spáchali dva lidé. Plynovou pistolí ubili staršího muže, který poté zraněním podlehl. Utekli a nechali po sobě jen několik málo stop. Jednou z nich byl kulich, ke kterému se později ještě vrátím. Policie začala vyšetřovat případ jako vraždu a po několika měsících obvinila Maroše Straňáka a Davida Šimona. Celý incident zároveň uzavřela tím, že šlo údajně o loupežně motivované přepadení. Oba byli zatčeni na základě pachových stop nalezených na místě činu. Pachové stopy ale nakonec nebyly uznány za neprůstřelný relevantní důkaz, a tak byli oba údajní vrazi zproštěni viny. K pachovým stopám se později ale ještě také vrátíme.
Vesnice Slopné, okres Zlín
Zásadní svědectví trestaných bratranců
Straňák a Šimon mohli být dnes na svobodě nebýt bratranců Rakašových. Milana a Ludvíka. Oba se totiž stali korunními svědky. Přišli totiž z nějakého důvodu s informací, že se jim ve vězení Straňák k vraždě přiznal (Straňák byl totiž tou dobou ve vazbě kvůli jinému prohřešku). Soud tedy najednou obrátil, pachové stopy začal vnímat jako důkaz relevantní a spolu s výpovědí trestaných bratranců Rakašových uznal oba mladíky vinnými. Vyměřené tresty následující: Straňák (24,5 roku), Šimon (20,5 roku).
Soudní proces
Soudní proces s oběma obviněnými byl ale plný kontroverzí. Prvním zásadním důkazem jsou pachové stopy, které odborníci později zpochybnili jako nespolehlivé. Podle soudních znalců nebyla metodika zpracování pachových stop dostatečně spolehlivá. Dokonce i většina států ve světě už tuto metodu vnímá jako zastaralou a nepřesnou. V tomto případě byl navíc psovod tím, který celý „experiment“ chystal, takže se nabízelo podezření, že se pes chtěl právě svému psovodu zavděčit, a proto naprosto citlivě vnímal jeho chování, při testování každého jednotlivého vzorku. Byl tak schopen podle reakce „páníčka“ poznat, který vzorek je ten hledaný.
Dalším klíčovým důkazem byla svědectví dvou spoluvězňů Rakašových. Už samotná informace, že se jedná o výpověď dvou pro mnohé nedůvěryhodných trestanců, je lehce zarážející. Stejně tak totiž mohli přijít další dva svědci, kteří by naopak potvrdili, že se jim Straňák svěřil s tím, že s vraždou nemá nic společného.
Další pochybnosti a nové důkazy
Celý případ se také dotkl investigativních reportérek ze Seznam Zpráv. Adéla Jelínková a Christine Havranová se totiž rozhodly tento případ znovu otevřít. Věnují se mu podrobně v podcastové sérii „Slopné: Kdo je vrah?“. Během více než ročního vyšetřování navíc objevily nové důkazy, které zásadně mění pohled na celou kauzu.
- Jedním z nejvýznamnějších odhalení je svědectví Ludvíka Rakaše, jednoho z původních svědků, který při rozhovoru s oběma ženami tvrdí, že jeho tehdejší výpověď byla lživá a motivovaná dohodou se státním zástupcem. Rakaš se údajně přiznal k tomu, že spolu se svým bratrancem Milanem vymysleli svědectví výměnou za nižší tresty za vlastní zločiny.
- Další zásadní nesrovnalost vychází najevo, když se z úst nového svědka zjistí, že Straňák a Šimon se v době vraždy ještě neznali. Onen svědek je totiž poprvé seznamoval až měsíc po vraždě. Tato skutečnost zpochybňuje možnost, že by mohli spolupracovat na vraždě, jak tvrdí obžaloba.
- Reportérky také zjistily, že na místě činu byla nalezena kukla s DNA slovenského recidivisty Zoltána Kovácse. To nebylo v původním procesu dostatečně zohledněno, přestože o něm policisté a žalobci věděli již před pravomocným rozsudkem. Kovács totiž pracoval ve skupině, která obchodovala se zbraněmi a podle něho i se Sedlářem, který zbraně vyráběl a upravoval. Nabízí se tak hned několik dalších možností, jak a hlavně proč mohlo k vraždě dojít.
- Nesedí také časová osa. Šimon měl totiž v čase vraždy alibi. Psal si totiž na Facebooku se třemi děvčaty a domlouval si schůzky. S jednou z dívek se dokonce i potkal. Bylo tak téměř vyloučené, aby se na vraždě jakkoliv podílel.
Věznice Kuřim, kde si dnes oba muži odpykávají své dvacetileté tresty
Současná situace
Straňák a Šimon si nadále odpykávají své tresty ve věznici v Kuřimi. Oba od začátku tvrdí, že jsou nevinní a jejich obhájci se opakovaně pokoušejí o obnovení soudního procesu. Poslední aktuální informace je z července tohoto roku. Soud nakonec návrh na obnovení procesu zamítl.
Je ale nesporné, že se objevují nové a nové otázky, které je třeba zodpovědět. Osobně mi to připomíná příběh Roberta Tempela, který strávil dvacet let ve vězní, aby se přišlo na to, že byl odsouzen neprávem. Zároveň mi jako občanovi České republiky přijde důležité se o kauzy tohoto typu zajímat. Věřím totiž tomu, že čím více pozornosti těmto příběhům věnujeme, tím více můžeme vytvořit tlak na soudní aparát, aby nejasnosti objasnil. I kdyby nakonec přišel se stejným závěrem, že jsou oba muži vinní.
Pokud vás tak zajímají podrobnosti o tomto případu a chcete si poslechnout celou investigativní sérii, doporučuji již zmíněný podcast „Slopné: Kdo je vrah?“ dostupný na Seznam Zprávách. Z mého pohledu jde totiž o jeden z nejkontroverznějších justičních případů u nás.
