Článek
Považuji se za polovičního Pražáka. Narodil jsem se sice na Moravě a krátce pracoval i ve Slezsku, ale moje pracovní cesty mě nakonec dovedly až do hlavního města. Proto poloviční Pražák. Kvůli relativně častému stěhování se domnívám, že disponuji objektivnějším pohledem na věc než ti, kteří prožili celý život na stejném místě. Nejen z vlastní zkušenosti tak mohu říct, že by Pražáci díky vyšším cenám na život měli brát i vyšší mzdy.
Bydlení jako největší problém
Začněme s bydlením. Za cenu jednoho bytu v Praze si s trochou štěstí koupím na Moravě byty rovnou tři. Pominu-li tedy Brno. Není překvapením, že se pak na začátku pracovní kariéry mladí lidé domlouvají a užívají společný pražský byt ve vícero lidech. Kvůli sdílení nákladů. A není se čemu divit. Ceny bytů stále lámou rekordy. Poslední číslo, které jsem zaznamenal u nových projektů, se rovnalo částce 156 tisíc korun za metr čtvereční. To je u sedmdesátimetrového bytu částka necelých jedenáct milionů korun! Podobně nepříjemné téma, pokud byt nevlastníte, se pak odehrává ve světě nájmů.
Prostě je to tady všechno dražší…
Služby hned na druhém místě
Když jezdím čas od času na návštěvu rodiny z Moravy, jen se smutně pousmívám nad tamními cenami služeb. Skoro se až cítím provinile, když se nechám ostříhat místní kadeřnicí, která si pak řekne o osmdesát korun. Když se svezu MHD a zaplatím několik málo korun za pár kilometrů jízdy. Nebo když si zajdeme do restaurace a za jídlo pro čtyři dospěláky nezaplatíme ani tisícovku. A to teď v žádném případě nedělám z okolí mimo Prahu konec světa. I tady stojí máslo v supermarketu stejně jako jinde. I tady vám dá telefonní operátor patrně stejnou nabídku jako ve větším městě. Velká část služeb v Praze je ale opravdu poměrně drahá. Za nový sestřih je běžné utratit i přes sedm stovek, za MHD zaplatit stokoruny a s večeří pro čtyři se rozhodně pod dva tisíce korun vejít nedá. Velkou část úspor Pražanů tak spolknou právě tyto služby.
Nejvyšší mzdy v Česku? Zaslouženě
To, po čem volám v tomto textu, už je ale naštěstí z jisté části realitou i dnes. Praha je v rámci Česka nejzajímavějším azylem pro velké nadnárodní společnosti. Ty finančně nejzajímavější nabídky se proto až na výjimky soustřeďují právě tady. To nám potvrzují i data z ČSÚ. Průměrná hrubá měsíční mzda se v Praze aktuálně pohybuje někde kolem 56 tisíc korun. Zatímco například Olomoucký nebo Zlínský kraj se sotva přehouply přes hranici 40 tisíc korun.
Rád bych nás tak zbavil socialistického dojmu, že by měli mít všichni rovné mzdy. Není to tak. To, že například některé profese v Německu jsou ohodnoceny mnohonásobně lépe než u nás, nám nevadí. Přestože máme někteří Německo za rohem. Právě tady se totiž správně spokojíme s odůvodněním, že je tam přeci draho, takže jsou i vyšší mzdy adekvátní. Pak bychom ale měli ze stejného důvodu začít vnímat jako stát ve státě i Prahu. Unikátní pracovními nabídkami, ale zároveň také drahou na život.
Pomyslné vidle do celého systému odměňování ještě mohou hodit české soudy. Je to totiž jen několik málo týdnů, co se v médiích objevila zpráva o olomouckém doručovateli pošty, který se vymezil právě proti pražským kolegům s vyššími platy. A nutno říct, že mu soudy vyhověly a nepravomocně rozhodly v jeho prospěch. Stejná práce, stejná odměna. Na místě nezáleží. Otázkou tak zůstává, jaký vliv bude mít celá tato epizoda na pracovní trh a aktuálně vyšší mzdy pro lidi v Praze.
Anketa
Zdroje: seznamzpravy.cz, novinky.cz, e15.cz (1), e15.cz (2), idnes.cz (1), idnes.cz (2)