Článek
Renomovaný a všemi uctívaný režisér Martin Scorsese potvrzuje, že je jedním z největších filmařů a obecně umělců historie. Jeho zatím poslední film dokládá, že Scorsese je žijící legenda. Autor Zuřícího býka, Vlka z Wall Street nebo Mafiánů bere diváky do 20. let minulého století do Skalistých hor, kde sídlí indiánský kmen Osedžů, ale také tam kypí zločin a dochází k podezřelému vyvražďování Indiánů. Není náhodou, že Osedžové tehdy patřili k nejbohatším lidem planety, a to díky tomu, že jejich pozemky byly plné „černého zlata.“ Sérii krutých vražd přijíždí vyšetřit jeden z prvních agentů FBI na příkaz samotného Edgara J. Hovera, který se musí postavit všehoschopnému „ňoumovi“ Leonardu DiCapriovi a jeho „milému“ strýčkovi Kingovi s tváří Roberta De Nira. Scorsese v plné síle natočil to, čemu se říká „americký filmový biják se vším všudy.“
Podzimní sychravý večer, prší a kino Přítomnost je plné diváků, kteří čekají se sklenkami vína na filmovou událost roku. Vynikající faktografická kniha „Krvavé prachy: Osedžské masové vraždy a zrod FBI“ od Davida Granna se dočkala toho nejlepšího filmového zpracování, jakého mohla. Přesto, že by tomu slušel i dokumentární seriál, tak tvůrci v čele s Martinem Scorsesem doručili epickou westernovou love story s prvotřídními hereckými esy.
Už úvodní hudební pasáž a scéna s Indiány, kteří objevili ropný vrt a nechávají se smáčet „černým zlatem“ jasně ukazuje, že tu máme vážného kandidáta na Oscara. Martin Scorsese společně se scenáristou Ericem Rothem, který s ním pracoval na boxerském dramatu Ali, upozadili rozsáhlé a spletité detektivní pátrání a zaměřili se především na mrazivou lovestory mezi bělošským válečným veteránem Ernestem a indiánskou dědičkou ropných pozemků Mollie. Film je prošpikovaný historicky laděnými záběry a sestřihy, občas se tu a tam objeví drastická scéna vraždy, kdy se bílí američtí osadníci neštítí takřka ničeho, ale jinak sledujeme rodinný život Leonarda DiCapria a Lily Gladstoneové, který se neustále proměňuje.
Osedžové vlastnili obrovské domy, krásná auta a bělošské sloužící. Měli však zároveň obrovskou smůlu, protože je, víc než kteroukoliv jinou populaci, pronásledovala záhadná a „nešťastná“ úmrtí. I když byli pohádkově bohatí, pořád to byli „jen“ indiáni, takže jejich podezřelé konce nikdo nevyšetřoval a práva na zisky z těžby ropy se tiše přesouvaly do cizích rukou.
Svižný sestřih černobílých záběrů na začátku ukazuje, jak se z indiánského kmene Osedžů stali jedni z nejbohatších lidí světa. Následně se krajem rozšířila mohutná vlna podivných smrtí a vražd Indiánů, kterou tam ale reálně nikdo neřešil a nevyšetřoval. Kromě toho Indiáni byli náchylní k nemocím, snadno se stali závislými a často umírali na cukrovku. To vše vedlo k tomu, že Osedžové nakonec nebyli svéprávní, museli mít svého „bělošského“ opatrovníka a indiánské ženy si často brali Američany. Za tím vším na osedžskou ropnou krajinu dohlížel bodře a mile vypadající „strýček“ King s tváří Roberta De Nira. Tento boháč, rančer a samozvaný šerif je „přítelem Indiánů“ mimo okruh podezření. Pozadí krvavých vražd, které nejsou nikterak skrývané či tutlané, je ale někde jinde. Nutno dodat, že v této době, která je plná kriminálek a zločinů, by se série vražd vyřešila rychle a hned. Tenkrát ale policejní vyšetřování takřka neexistovalo, vznikala FBI a o nechutně bohaté Indiány se americké úřady nezajímaly. Původce smrti je vlastně od začátku filmu víceméně jasný, ale to nic nekazí na diváckém zážitku.
Freska o „černém zlatu“ a vraždění Osedžů
Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou velkolepou freskou o temných stránkách USA. Ropné bohatství, indiánské tradice a zlo bělochů, které nezná mezí. Bezskrupulózní zločinci, hrdlořezové a kriminálníci, kteří se neštítí ničeho. Bílí byznysmeni, ropní a naftařští baroni a jejich armády právníků a úředníků. Z amerických obyvatel ve filmu není takřka nikdo nasvícený v pozitivním světle - až na agenty vznikající FBI a soukromé detektivy, kteří ale na stříbrném plátně dlouho živí nevydrží. Po shlédnutí filmu má divák pocit, že viděl indiánský holocaust způsobený tím, že v pustých a nehostinných horách objevily miliony let stará ropná ložiska.
Scorsese snímek natočil jako poctu westernům Johnyho Forda, kdy mexický kameraman Rodrigo Prieto nabízí úchvatné scenérie americké divočiny. Záběry na otevřenou krajinu se stády bizonů, indiánskou veselku nebo dlouhé noční rozhovory za deště připomínají roky prověřené filmy jako je western Mustangové, Jak byl dobyt Západ nebo Stopaři. Zabijáci rozkvetlého měsíce tklivou hudbou v létě zesnulého Robbieho Robertsona odkazují na mafiánskou epopej Tenkrát v Americe a navozuje tísnivou, ale epickou atmosféru. A nad tím vším se skví herecký koncert dvou dvorních herců Martina Scorseseho - DiCaprio a De Niro předvádí opět své životní výkony. Oba herci moc dobře vědí, že toto setkání pod taktovkou jejich režijního garanda jednou přijít muselo. A oba si to užívají. Rádoby přátelský a rozšafný De Niro má za potutelným úsměvem pachuť něčeho falešného, temného a nenávistného. Zatímco roztomile nevinný a pomalejší ňouma DiCaprio diváka v lecčems překvapí, když ukáže svoji pravou, drsnou a hrubou stránku. Na druhé straně je citlivý a suverénní postava Mollie, kterou hraje Lily Gladstoneová s pohledem, jenž říká všechno a nic zároveň. A právě na vztahu mezi Mollie a Ernestem je film založený - je to osudová, nepředvídatelná a podivná romance, kde by divák strašně chtěl věřit, že skončí dobře. Ale od začátku je jasné, že to všechno bude mnohem složitější a plné zákrut, zatáček a pádů.
Závěr je elegantně ukončen výstupem samotného režiséra, který příběhu dá korunku a vše pospojuje. Velká lovestory na pozadí boje o ropu a záhadných vražd Osedžů. Outsider, který se kvůli penězům neštítí a nezalekne ničeho. A opět DiCaprio a DeNiro v životních rolích, kterým není co vytknout. Zabijákům rozkvetlého měsíce se nedá, co vytknout - snad jenom to, že to Scorsese měl natočit jako seriál a více se pověnovat i onomu tématu kolem zrodu FBI. I tak je to ale plných a nabitých 206 minut filmového umění, zábavy a kvality. Indiáni, vraždy, černé zlato, agenti a všudypřítomná paranoia jasně a striktně míří pro celé stádo Oscarů. Takto vypadá pravý, nefalšovaný a kvalitní americký biják!
