Článek
Oscarová režisérka se ocitla pod palbou útoků z těch nejvyšších vládních míst v Polsku. Kvůli jejímu nejnovějšímu filmu Hranice se na Hollandovou snesla obrovská kritika a režisérku představitelé polské pravice oslovují z toho, že napomáhá ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi a podporuje nacistickou ideologii. Vše vyvrcholilo tím, že Hollandová si v obavách o svoje vlastní bezpečí musela najmout osobní ochranku. Přesně takto se Poláci chovají k ženě, která zapříčinila o to, aby se Polsko nesmazatelně zapsalo do kulturní mapy světa. Vždyť málokdo toho udělal tolik pro svobodu a Polsko, jako Hollandová.
Polskou režisérku světového formátu si často bereme za svoji také my, Češi. Ostatně sama vystudovala pražskou FAMU a často se vrací do Česka na natáčení, kde v české produkci natočila minisérii Hořící keř pro HBO nebo životopisné drama Šarlatán. Také její poslední film Hranice (orig. Zielona granica, Zelená hranice), který rozohnil vysoce postavené a pravicově smýšlející politiky v Polsku, vznikl v české koprodukci. Kritikou proti oscarové filmařce nešetřil ani polský prezident Andrzej Duda nebo šéf vládního hnutí Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Výpady vlády se týkají režisérčina posledního filmu Hranice, který v Česku podpořil Státní fond kinematografie a koprodukovala Česká televize a který byl oceněn na festivalu v Benátkách. Kritika režisérky vyústila v osobní výhrůžky fyzickým násilím vůči ní a při pobytu v Polsku si musí platit ochranku.
Film už dříve ostře napadl ministr spravedlnosti a generální prokurátor Zbigniew Ziobro, který jej přirovnal k „nacistické propagandě“. Prezident Andrzej Duda před novináři v New Yorku citoval v souvislosti s filmem heslo: „Jen svině sedí v kině.“ Před páteční polskou premiérou snímek, který připomíná dramatické osudy uprchlíků na polsko-běloruské hranici snažících dostat se za lepším životem do Evropské unie, kritizoval i předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) a místopředseda vlády Jaroslaw Kaczyński.
Ten na tiskové konferenci tvrdil, že snímek „v politické rovině“ chystá půdu pro zničení plotu na polsko-běloruské hranici a pro přerozdělování migrantů v Evropské unii a že líčí obranu polské hranice „jako jeden velký zločin“. Příznivce filmu označil za podporovatele plánů ruského prezidenta Vladimira Putina a běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. „Každý, kdo neodsoudí tento film, se ocitá na protipolské straně,“ prohlásil.
Hollandová: Připomíná mi to mccarhismus a stalinismus!
Hollandová se výpadům bránila a uvedla, že jí to připomíná mccarthismus a dobu stalinismu. Film podle ní nevynáší obecná hodnocení policie či pohraniční stráže. Je o tom, jak se jednotliví lidé mohou chovat ve stejné situaci velmi odlišně. A proč se rozjela proti Hollandové rozsáhlá vlna „hejtů“ a kritiky? Protože si dovolila natočit příběh inspirovaný reálnými událostmi z okolí polsko-běloruských hranic. Hollandové nový snímek Hranice vypráví o dramatické situaci z roku 2021, kdy běloruský diktátor Alexandr Lukašenko chtěl účelově oslabit Evropskou unii tím, že vozil na hranice s Polskem nelegální migranty z Východní Afriky. Dělo se tak pouze pár týdnů až měsíců před vypuknutím ruské invaze na Ukrajinu. Film měl premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách, kde získal Zvláštní cenu poroty a hodlá bojovat také o „evropské Oscary“.
Přesto, že takřka nikdo kromě festivalových diváků kontroverzně přijímaný film neviděl, tak se o Hranicích mluví jako o málokterém filmovém díle. A každý má názor, samozřejmě. Jak autor tohoto článku, tak polský premiér či prezident. Já osobně ale v tomto komentáři nehodlám rozebírat onen snímek, ale pouze bych se pozastavil nad tím, jestli vládní činitelé a představitelé moci mohou zasahovat do uměleckého vyjádření autorů. Osobně mě to je bytostně odporné - jelikož nemůže být nic vzdálenějšího, ale zároveň bližšího než umění a politika. Možná ještě sport. Proto není překvapením, že se právě umělci (Václav Havel, Jiří Křižan, Martin Stropnický) a sportovci (Dominik Hašek, Jakub Janda, Jiří Šlégr) občas do politiky vypraví. Jak už to jejich působení ve vládnoucí sféře dopadá, tak to nechám na jiných…
Nicméně zpět k Agniezsce Hollandové, která natočila nezapomenutelné a ceněné filmy světové úrovně jako je Evropa, Evropa, V temnotě nebo Úplné zatmění. Režisérka nominovaná na tři sošky americké Akademie se často politicky a společensky angažuje právě přes svoji filmovou tvorbu. Životopisný snímek Pan Jones vypráví o stalinistickém hladomoru na Ukrajině a důležitosti novinářského řemesla, Šarlatán popisuje roli homosexuála v totalitní komunistické společnosti, Přes kosti mrtvých se věnuje ekologickým otázkám a klimatu, zatímco Jak zabít kněze a Třetí zázrak rozebírají duchovní rozměr společnosti. Hollandová se ale často věnuje tématice 2. světové války a nacistické a komunistické ideologii, což si osahala v minisérii Hořící keř nebo v již zmiňovaných filmech Evropa, Evropa a V temnotě. Kromě toho pracovala s politickými žánry a tématy i na televizním poli. Pro internetového giganta Netflix natočila několik epizod kultovního politického thrilleru Domek z karet nebo detektivního seriálu 1983, který se odehrává v alternativní polské historii.
Hollandová se tedy politickým a společenským tématům (i podle reálných událostí) věnuje dlouhodobě - proto se není čemu divit, že natočila scénář vycházející z dramatických příběhů na hranicích Polska a Běloruska. A politické elity by se k tomu vůbec neměli vyjadřovat - pouze využili výbušného tématu uprchlické krize a filmařky, kterou zneužijí k politické kampani. Zbytečně vyhrožují a odsuzují slavnou režisérku, která šíří dobré jméno Polska v zahraničí, zatímco by spíš měli vymyslet a navrhnout řešení oné problematiky.
Čeští filmaři podpořili režisérku. „Ukončete dehonestační kampaň!“
Nutno zmínit hned několik tuzemských společností, které se postavili za slovutnou filmařku. Podporu vyjádřila Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) nebo tuzemská Asociace režisérů a scenáristů (ARAS). „Chtěli bychom tímto vyjádřit podporu Agnieszce Hollandové, jejíž filmová tvorba již po několik dekád vystupuje proti nenávisti, odkrývá kořeny zla ve společnosti a bojuje za ideály humanismu, za mezilidskou empatii a svobodu a otevírá mnohdy bolestivá společenská témata. Jedním z důležitých úkolů kinematografie je svobodně se vyjadřovat ke společenskému dění, a to často kriticky a nepohodlně,“ uvedla Česká filmová a televizní akademie.
„Vyzýváme k okamžitému ukončení dehonestační kampaně a urážek na adresu Agnieszky Hollandové. Je to nebezpečný útok nejen proti její osobě, ale proti svobodnému uměleckému projevu, který je jedním z nosných pilířů evropské kultury a prostředkem společenského dialogu,“ uvedli akademici.
Prohlášení akademické obce ocenil také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Myslím, že umělec má mít možnost vyjádřit svůj názor, pokud to je v rámci platných zákonů. Nemyslím, že by ten film vybočoval z platných zákonů. Ukazuje názor, který se někomu nemusí líbit. Zároveň bych si přál, aby kritika, která zaznívá nazpět, měla také určitou formu,“ uvedl.
