Článek
Sychravě ospalé podzimní počasí je ideální k návštěvě potemnělé až lovecraftovské výstavy H. R. Giger - Metamorphoses (Proměny), která nabízí tajuplně morbidní a uhrančivé umění tvůrce Vetřelce. Švýcarský výtvarník, sochař, malíř a audiovizuální umělec H. R. Giger se proslavil již na začátku své kariéry a jeho díla patří mezi nejvyhledávanější umělecké kousky na světě. Kromě toho, že autor hlásící se k biomechanickému surrealismu maloval a sochal, tak se také věnoval filmařině, psaní a filozofii. O Gigerovy obrazy či plastiky se přetahují jak světové galerie, tak renomovaní sběratelé a znalci umění. A my máme výstavu tohoto nihilistického a deprese vyvolávajícího umělce v Alšově jihočeské galerii na zámku Hluboká nad Vltavou. Podobně silná, inspirativní a dechberoucí výstava tu dlouho nebyla. Zvrácená krása Gigerových děl vyvolává pocit zakázaného ovoce, které vás uhrane i přes vědomí, že to je něco na první pohled odpudivého.
Podzimní sychravé počasí, napadané listí, mlžné opary, déšť a žluto-oranžové barvy přírody přímo vybízejí k troše deprese, sentimentu a nostalgie. A to všechno přesně splňuje výstava H. R. Giger - Metamorphoses, kterou připravila Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou. Kurátor Adam Hnojil ve spolupráci s Museem HR Giger ve švýcarském Gruyères Carmen Maria Giger a sběratelem Marco Witzigem, připravuje v Zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou výstavu švýcarského umělce HR Gigera, malíře, sochaře a návrháře, známého především jako stvořitele uměleckého směru s názvem biomechanický surrealismus a filmového monstra Vetřelec. „Giger bývá označován za největšího vizionáře mezi umělci 20. století. Stylově vyšel ze surrealismu, jehož formu naplnil postkatastrofickou skepsí i existencialismem, který přinesly obě světové války,“ popisuje umělce jihočeská galerie.
Výstava by měla reflektovat Gigerovu různorodou tvorbu, kde můžete shlédnout také kresby inspirované povídkou Proměna od Franze Kafky. „HR Giger byl jinak velkým ctitelem českoněmecké literární scény a byl kromě Kafky fascinován magickým světem Gustava Meyrinka,“ doplňuje galerie k výstavě, kterou pomáhala zrealizovat také sochařka a projektová manažerka galerie Paulina Skavova. Giger byl nejvýrazněji spojován s českým prostředím skrze proslulého psychiatra a spisovatele Stanislava Grofa, který ve své knize Vizionářský svět H. R. Gigera popisuje poselství o univerzální spiritualitě a ukazuje, jak „umělci-vizionáři ztvárňují ve svém umění současné porodní trauma světové duše, a také jak umělec skrze umění vytváří nový kontext pro nahlížení a docenění vizionářského umění a v jeho schopnosti nás probouzet.“
Výstava nabízí co nejširší kontext Gigerovy tvorby včetně jeho kreseb, airbrushových obrazů, plastik, soch či akvarelů. Nechybí ani jeho legendární ilustrace a realizace pro knihu Necronomicon nebo ikonická plastika titulní bestie z filmu amerického režiséra Ridleyho Scotta Vetřelec. Scott přizval Gigera ke spolupráci na základě jeho ilustracím k Necronomiconu a Švýcarova práce na Vetřelci byla nakonec v 1980 oceněna Oscarem za nejlepší vizuální efekty. Kultovní monstrum je navíc dodnes hororovou ikonou a asi nejslavnějším Gigerovým dílem. Kromě toho výstava nabízí také realizace a návrhy nábytku - židle a stoly z černého dřeva, dveře z tmavého kovu a zrcadla s kovovými rámy jsou laděné do černých barev, detailně zdobené a vyvolávají pocit strachu i chtíče zároveň. Nábytek, kterým Giger vybavil také řadu švýcarských, amerických či japonských barů, byl původně navržen pro kulisy velkofilmu Duna. Giger společně s režisérem a spisovatelem Alejandrem Jodorowskym připravoval na přelomu 80. a 90. let filmovou adaptaci slavné sci-fi knihy Franka Herberta. Jodorowskyho film nakonec nebyl nikdy realizován a jelikož ze snímku sešlo, tak se Giger zaměřil na „Gigerovy bary“.
Lovecraftovské zlo a zvrácená krása
Gigerovy obrazy, plastiky či kusy nábytku v návštěvníkovi vyvolávají směs znechucení, strachu, ale i lákavého nevědomí, zvrácené tužby či nenápadné návykovosti. Směs robotických lidí, biomechanických výjevů, struktur kombinujících přírodu, rostliny, lidské či zvířecí těla a vnitřnosti, explicitně erotické a násilné motivy zaobalené v šedavých a černých barvách. Výstava koncipovaná do galerijního sklepení, které je stylizované do černých suken, saténů a vybaveno potemněle melodickou hudbou, nabízí ultimátní zážitek. Koncepce výstavy dokonale doplňuje vystavené předměty a dokáže přiblížit Gigerovu filozofii a pohled na svět. Svět plný temnoty, prastarého až lovecraftovského zla, umírajících miminek, chapadel, městských oblud či prostitutek, kopulujících s černým kozlem. Strach, děs a deprese jsou hlavními motivy, které Giger předává světu skrze svoji osobitou výtvarnou cestu lemovanou nihilismem a existencialismem. Švýcar ale nevyvolává prvoplánové zhnusení, odpuzení či zavržení - ba naopak. Nahodí udičku, která vyvolá v návštěvníkách pocit ohromení, snad i chtíče a překvapení. Je to nevyslovený a téměř tajný obdiv a láska k něčemu zvrácenému, ale zároveň krásnému a úchvatnému. Zakázané ovoce ve světě výtvarného umění.
Galerie v Hluboké nad Vltavou disponuje velkorysými 900 metry čtverečními, což z přehlídky H. R. Gigera dělá doposud největší výstavu realizovanou ve střední Evropě. Giger bývá označován za Hieronyma Bosche 20. století. „Giger bývá označován za největšího vizionáře mezi umělci 20. století. Stylově vyšel ze surrealismu, jehož formu naplnil postkatastrofickou skepsí i existencialismem, který přinesly obě světové války. Oslavujeme 70 let galerie, ikonickou částí naší sbírky vedle gotiky je surrealismus,“ řekl ředitel galerie Aleš Seifert pro ČTK. Za první měsíc výstavu navštívilo přes 7000 lidí a aktuálně se návštěvnost pohybuje kolem 30 000 návštěvníků. Už nyní se jedná o jednu z největších a zároveň nejúspěšnějších výstav v Česku. Výstava H. R. Giger - Metamorphoses (Proměny) ale spěje ke svému konci a můžete ji navštívit pouze do 19. listopadu 2023. Jihočeská galerie si zaslouží velký obdiv a uznání za to, že na Českobudějovicku připravila výstavu světové úrovně.
